Zbraně darovala ČSSR, tvrdí Palestinci. Policie tají, zda je může obvinit

Dva týdny po smrti palestinského velvyslance předal Kriminalistický ústav policii první dílčí výsledky zkoumání trezoru, po jehož otevření nastal výbuch. Palestinci prohlásili, že zbraně ukrývané v rezidenci dostali darem od zástupců ČSSR. Policie tají, zda vůbec smí personál palestinské mise obvinit.

Jen pro připomenutí, pražská policie pracuje v "kauze trezor" s podezřeními ze dvou trestných činů: usmrcení z nedbalosti, které se týká výbuchu po otevření trezoru, a nedovoleného ozbrojování (kvůli nálezu čtyř samopalů a osmi pistolí).

"Součástí vyšetřovacího spisu je čerstvě i prohlášení palestinské strany zaslané pražské policii, v kterém je mimo jiného uvedeno, že Palestinci zbraně obdrželi jako dar od představitelů tehdejšího ČSSR," uvedl ve středu večer mluvčí pražské policie Tomáš Hulan.

"Zároveň v tomto prohlášení jeho pisatelé vylučují, že by tyto zbraně byly v minulosti jakkoliv použity, nebo že by s nimi bylo vůbec manipulováno mimo trezor, ve kterém byly po celou dobu uloženy," doplnil mluvčí.

Co je tedy zřejmé čtrnáct dnů po explozi a v jaké fázi se nachází vyšetřování?

Palestinská strana se omluvila za výbuch a nelegální zbraně v rezidenci velvyslance. V uplynulých dnech Palestinci nejprve prohlásili, že zbraně drželi legálně, později se omluvili za jejich nelegální přechovávání. Podle středečního vyjádření pražské policie uvedli, že jim je darovali představitelé někdejší ČSSR. Nepřípustné každopádně je ukrývání zbraní v rezidenci velvyslance bez souhlasu hostitelského státu.

České ministerstvo zahraničí a pražská policie zaujaly vyčkávací pozici. Ministerstvo čeká na závěry policie, policie zase na to, až svou práci ukončí Kriminalistický ústav Praha. Ten už policistům poslal první dílčí výsledky, týkající se oblastí mechanoskopie a chemie.

Nebudeme předjímat, říká policie

"Identifikovali jsme látku, která vybuchla, a zkoumali jsme stav uzamykacího trezoru. Tuto část zkoumání jsme ukončili. Pražské policii jsme odeslali první znalecké posudky," sdělila ve středu iDNES.cz mluvčí ústavu Petra Srnková. Analýza vzorků z dalších zajištěných stop včetně zbraní bude zřejmě trvat do konce ledna, může se ale protáhnout.

Vídeňská úmluva a imunita

Úmluva ve článku 29 říká, že diplomatický zástupce (tedy šéf mise či člen personálu, který má diplomatickou hodnost) nesmí být žádným způsobem zadržen nebo zatčen.

Podle článku 31 je diplomatický zástupce vyňat z trestní jurisdikce přijímajícího státu.

Podle článku 37 pak stejné imunity požívají členové rodiny diplomatického zástupce a členové administrativního a technického personálu mise spolu se členy svých rodin, nejsou-li občany přijímajícího státu nebo nejsou-li v něm trvale usídleni.

Mluvčí Ivana Ježková z policejního prezidia nicméně odmítla odpovědět na otázku, zda - teoreticky - může případ skončit i obviněním konkrétních pracovníků palestinské ambasády. "Bylo by to předjímání, to nám nepřísluší. Nebudeme předjímat," odpověděla kategoricky na dotaz iDNES.cz.

Redakce přitom nechtěla vědět, jak policie může v případě rozhodnout či k čemu směřuje, ale skutečně jen teoretickou informaci, zda je vůbec po právní stránce možné pracovníky ambasády obvinit.

Otázka je delikátní. Může totiž narazit na zásady mezinárodního práva, které stanovují pravidla pro působení diplomatů v hostitelských zemích.

Nejčastěji se v této souvislosti cituje Vídeňská úmluva o diplomatických stycích z roku 1961, která dává diplomatům i dalším pracovníkům zastoupení  určitou formu imunity. Podrobněji o tom píšeme v rámečku vpravo.

Věc by se zdála jasná, zástupci jsou vyňati z trestní jurisdikce přijímajícího státu. Ale je tu ještě jedna věc: Palestina není smluvní stranou úmluvy. Její podpis podle archivu OSN schází.

Věc možná skončí jen omluvou

Podle bývalého ředitele Ústavu státu a práva a specialisty na mezinárodní právo Vladimíra Balaše se proto na palestinský případ nemůže aplikovat uvedená úmluva, ale takzvané mezinárodní obyčejové právo, které je do značné míry shodné právě s úmluvou.

Jednal v Česku hrdý otec atentátnice?

Blogeři upozornili, že Tajsír Džaradát, náměstek palestinského ministra zahraničí, který přijel po výbuchu do Česka jednat se svým protějškem Jiřím Schneiderem, podle dostupných informací v minulosti schvaloval sebevražedný atentát.

Hanadi, dcera muže jménem Tajsír Džaradát, totiž 4. října 2003 nakráčela do restaurace Maxim v izraelské Haifě, vyhodila se do vzduchu a zabila 21 lidí včetně kojence, dalších tří dětí a tří Arabů. Pátrání redakce iDNES.cz nenasvědčuje tomu, že by šlo o pouhou shodu jmen.

Devětadvacetiletá Hanadi měla o týden později zakončit studia práv. Místo toho se vydala za pomstou: izraelští vojáci totiž předtím zabili jejího bratra Fadiho a bratrance Saláha, podle BBC členy Islámského džihádu. Izraelské bezpečnostní složky je původně chtěly zadržet kvůli přípravě teroristického útoku.

Tajsír Džaradát tehdy stanici al-Džazíra řekl, že na čin své dcery je pyšný a odmítl kondolence. "Budu přijímat jen gratulace za to, co udělala. Byl to dar, který dala mně, vlasti a palestinskému lidu. Proto nepláču, i když jsem ztratil, co mi bylo nejdražší," citoval jej list Haaretz.

První náměstek ministra zahraničí Jiří Schneider iDNES.cz řekl, že s palestinským zástupcem jednal coby náměstek s náměstkem na protokolárně dojednané schůzce. "Jednal jsem s ním o té pražské kauze a o ničem jiném," uvedl. Neměl informace, které by potvrdily či vyvrátily tvrzení, že by palestinský náměstek byl skutečně otcem vražedkyně z Haify.

Balaš soudí, že není zcela jednoznačné, zda by obdobně postupovaly i státy, které Palestinu neuznávají. Česká republika však podle něj Palestinu de iure uznala, čímž tato otázka odpadá. "V takovém případě lze text Vídeňské úmluvy použít i pro posouzení dané otázky, neboť samotná úmluva je odrazem mezinárodního obyčejového práva v době svého přijetí," soudí Balaš.

Důležitá podle něj je otázka, zda palestinské zastoupení v Česku má skutečně statut diplomatické mise ekvivalentní zastupitelským úřadům jiných zemí. Dostupné informace nasvědčují, že ano. "Chováme se, jako kdyby to tak bylo," přisvědčuje první náměstek ministra zahraničí Jiří Schneider.

V takovém případě podle Balaše může Česká republika nanejvýš konkrétní palestinské diplomaty označit za nežádoucí a nařídit jim, aby v přiměřené lhůtě opustili její území. "Myslím ale, že k tomu ani nedojde, protože se oficiální palestinské úřady České republice už omluvily, což je z hlediska mezinárodního práva považované za dostatečnou satisfakci," řekl iDNES.cz Balaš.

U případného obvinění by záleželo, kterého pracovníka ambasády by se dotýkalo a jaký by byl jeho status; v praxi na pracovníka s diplomatickou imunitou česká policie nedosáhne. Kromě toho by podle Balaše bylo patrně složité doručit osobě kryté diplomatickou imunitou soudní či policejní obsílku. Doručování takových obsílek se zpravidla provádí pouze oficiální diplomatickou cestou.