Čtyřiaosmdesátiletý papež kupříkladu odpověděl na otázku sedmileté holčičky z Japonska, jejíž dům poničilo nedávné zemětřesení. Ptala se, proč musejí děti tolik trpět.
"Já si kladu stejné otázky, proč musíte tolik trpět, když jiní si žijí poklidně," odvětil papež při své televizní premiéře a pokračoval: "Nemáme na to odpovědi, ale víme, že Ježíš trpěl nevinně stejně jako vy."
Další otázky přišly z afrického Pobřeží slonoviny, z iráckého Bagdádu nebo přímo z Itálie a dotýkaly se různých témat. Přesto většinu z nich spojoval jeden bod: utrpení.
Třeba muslimská žena z Pobřeží slonoviny prosila Benedikta XVI. o radu, jak chápat a řešit tamní zoufalý konflikt, který si už vyžádal přes 1 500 obětí. "Jsem zarmoucen, že můžeme udělat tak málo. Vyzývám důrazně všechny strany, aby se zřekly násilí a hledaly cesty k míru. Změny nedosáhnete násilím, i když si myslíte, že máte pravdu. Násilí nikdy nepřichází od Boha, nikdy nepřináší nic dobrého, ale je destruktivní. A není to cesta k řešení problémů," zareagoval papež.
Duše zůstává i v těle, které je v hlubokém kómatu
K hledání mírové cesty vyzval irácké "instituce" a všechny, kdo v této blízkovýchodní zemi mají skutečnou možnost něco udělat, aby pomohli křesťanům, které hrozby islamistů nutí k emigraci. Vedl ho k tomu dopis sedmi křesťanských studentů v Bagdádu.
Vyslovil se i k eutanazii, již církev zcela odmítá. Viděl totiž záběry italské matky u lůžka svého syna, který leží už dva roky v hlubokém kómatu. "Svatý otče, opustila duše mého syna Franceska, který je od Velikonoc 2009 ve vegetativním stavu, jeho tělo, nebo je stále ještě přítomna?" ptala se zoufalá matka.
"Duše je přítomna i v těle, které je v hlubokém kómatu," řekl papež a matku požádal, aby synovi dále dávala najevo svou lásku tím, že bude respektovat jeho život.
