Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dva roky po výbuchu Fukušimy – sanace není zdaleka u konce

  8:44aktualizováno  8:44
Od jaderné nehody ve Fukušimě uplynuly dva roky a mezinárodní zájem o její následky začíná ochabovat. Tyto následky však přetrvávají dodnes – a nejen v globální veřejné debatě o budoucnosti jaderné energetiky. Více než sto tisíc lidí zůstává kvůli nehodě mimo domov a někteří z nich přišli o rodiny, domy, majetek, ba dokonce i o touhu žít.

Výbuch v jaderné elektrárně Fukušima | foto: YouTube

Japonský jaderný průmysl, regulátoři a vláda nesou zodpovědnost za jasné vysvětlení, proč věda a technologie nedokázaly minimalizovat riziko ani následky takové nehody v geologicky zranitelné zemi, jako je Japonsko, proč se v oblastech s nízkou kontaminací, kde se předpokládá zanedbatelný dopad na veřejné zdraví, provádí nerozumně nákladná očista a proč nebyl zaveden žádný dobře definovaný a operativní systém nakládání s odpadem. Získaná ponaučení mohou napomoci nejen ke snížení rizika budoucích nehod, ale i k usnadnění regenerace v jiných oblastech po celém světě, které byly zamořeny radioaktivními či jinými jedovatými látkami.

Měření úrovně radiace obyvatel japonského města Korijama, ležícího nedaleko jaderné elektrárny Fukušima. (15. března 2011)

Měření úrovně radiace obyvatel japonského města Korijama, ležícího nedaleko jaderné elektrárny Fukušima. (15. března 2011)

Japonsko má v otázce řízení přírodních katastrof dobrou mezinárodní pověst. „Dokonalá bouře“ v podobě největšího zemětřesení a cunami od začátku industrializace a výsledné roztavení tří reaktorových jader v elektrárně Fukušima Daiči však překonaly jakýkoliv do té doby představitelný scénář. Japonská vláda ani místní komunity neměly nouzový plán pro situaci, jaká vznikla v zamořených oblastech, což mělo za následek ad hoc reakce poznamenané neefektivitou a špatnou komunikací, zejména v otázce radiologického ohrožení.

Poznání pro všechny

Navzdory těmto problémům byla přijata efektivní opatření na evakuaci ohrožených osob a omezení potenciálního rizika konzumace kontaminovaných potravin. Místní komunity zahájily okamžitou dekontaminaci citlivých oblastí mimo evakuované zóny (například mateřských a základních škol). Japonská agentura pro atomovou energii (JAEA) se současně s tím snaží vyvíjet technologie sanací uvnitř těchto zón. Výsledné demonstrační projekty vedly k vytvoření vědomostní základny, která podpoří další efektivní plánování a postupnou realizaci regionálních sanací s ohledem na charakteristiku místa, technologii čištění a nakládání s dočasným odpadem.

Letecký záběr na jadernou elektrárnu Fukušima (12. března 2011)

Letecký záběr na jadernou elektrárnu Fukušima (12. března 2011)

Obzvlášť důležité je dostatečné plánování, protože o sanace v tak velkém měřítku – a navíc v hustě obydlené oblasti se složitou topografickou situací a rozsáhlým využitím půdy – se ještě nikdo nikdy nepokoušel. V zájmu budování lokální důvěry a pochopení a za účelem poskytnutí informací mezinárodnímu společenství jsou výsledky této činnosti sumarizovány na uživatelsky příjemné webové komunikační platformě, která se momentálně vyvíjí.

Hory odpadu

Dekontaminační činnost vede k hromadění obrovského množství odpadu, s nímž se musí na místní, regionální i celostátní úrovni správně nakládat – sbírat ho, dopravovat, třídit, snižovat jeho objem, připravovat ho k likvidaci a nakonec ho umísťovat do trvalých úložišť. Vzhledem k tlaku na umožnění rychlého návratu evakuovaných občanů však demonstrační projekty JAEA proběhly pouze do fáze zřízení dočasných úložišť, která mají sloužit jako „přestupní stanice“ do doby, než bude dostupná centralizovaná úprava odpadu, jeho dočasné uskladnění a kapacity k jeho likvidaci.

Objem odpadu je tak velký – odhaduje se na 30 milionů krychlových metrů (což by stačilo na zaplnění více než dvaceti tokijských baseballových stadionů Tokyo Dome s kapacitou 55 000 míst) – a jeho charakter tak složitý, že poslední fázi nakládání s ním je zapotřebí pečlivě optimalizovat, i kdyby bylo hlavní kontaminační látkou relativně krátkodobé radiocesium. Protože hory odpadu čekají na jednoduchých skládkách v pytlích, které se budou zákonitě rozpadat, staly se plánování a rozvoj centralizovaných likvidačních kapacit otázkou klíčového významu.

Snímek ukazuje jadernou elektrárnu Fukušima I před a po výbuchu.

Snímek ukazuje jadernou elektrárnu Fukušima I před a po výbuchu.

Vážným problémem je skutečnost, že před zahájením regionální očisty neproběhla žádná debata o otázce, jaká míra vyčištění bude dostatečná. Pro odhady nákladů a požadavků na další zdroje – a z toho vyplývajících objemů odpadu – u předem definovaných úrovní snížení obsahu kontaminačních látek lze využít demonstrační projekty JAEA, avšak ty již nelze využívat ke specifikaci nebo odůvodnění číselně vyjádřených cílů regionální očisty. Máme sice potřebné nástroje i vědomostní základnu k tomu, abychom vyvinuli celostnější přístup k sanaci evakuované zóny, avšak při formulaci vhodné politiky jsou politická omezení a souhlas veřejnosti stejně důležité jako technické otázky.

Co s tím udělají příroda a čas?

S problémem optimalizace sanace úzce souvisí pochopení, jak se budou kontaminační látky chovat v důsledku přírodních procesů. Povedou tyto procesy k dekontaminaci postižených oblastí, anebo k opětovné kontaminaci oblastí již vyčištěných?

Dvanáctiletý a desetiletý chlapec se na pobřeží moře ve městě Iwaki v Japonsku...

Dvanáctiletý a desetiletý chlapec se na pobřeží moře ve městě Iwaki v Japonsku modlí za své zesnulé rodiče. (11. 3. 2012)

JAEA zahájila projekt modelování budoucí distribuce radioaktivity v regionálním měřítku, počínaje terénními výzkumy s cílem získat data potřebná k vývoji konceptuálních a matematických migračních modelů chování radiocesia v životním prostředí. Na projektu se podílejí mezioborové japonské týmy, ale i mezinárodní experti, což je důležité pro zajištění, aby se projekt opíral o modely, které již byly použity v jiných kontaminovaných prostředích, a aby využíval dlouhodobé databáze ze starších incidentů, díky nimž lze otestovat prediktivní schopnost stávajících modelů.

Dva roky po katastrofě ve Fukušimě Japonsko stále čelí mnoha problémům v oblasti regionální sanace. Mezi tyto problémy patří v neposlední řadě spolehlivá extrapolace budoucí distribuce radiocesia, která je nezbytná pro vývoj efektivních monitorovacích procedur a formulaci optimálních plánů vyčištění.

Japonská dívenka se modlí při příležitosti prvního výročí tsunami a...

Japonská dívenka se modlí při příležitosti prvního výročí tsunami a zemětřesení, které poškodilo jadernou elektrárnu ve Fukušimě. (11. 3. 2012)

Šiniči Nakajama, výzkumný pracovník nakládání s radioaktivním odpadem v Japonské agentuře pro atomovou energii, pracuje od jaderné nehody ve Fukušimě na sanaci jejích ekologických následků. Ian McKinley, partner ve švýcarské poradenské společnosti MCM, podporuje více než dvacet let japonské projekty nakládání s odpadem, v poslední době jako hostující profesor univerzit v Nagoji a Okajamě.

Copyright: Project Syndicate, 2013. Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka. Titulek a mezititulky jsou redakční.




Autor:


Pelikán v Rozstřelu: Varování před půjčkami jako u cigaret? Nejsem proti





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.