Stát musí každému vyplatit kompenzaci za utrpěnou morální újmu a také soudní výlohy. Částky jsou ale mnohem nižší, než žalobci požadovali.
Otcové, oba z Prahy, si stěžovali na příliš dlouhé prodlení při určení režimu setkání s dítětem. Jejich právo na úctu k soukromému životu bylo prý porušeno tím, že se s dětmi nemohli stýkat.
Soud dal oběma za pravdu. Případy jsou si velmi podobné. Rozdíl je jen v tom, že v jednom z nich žil otec s dcerou několik let ve společné domácnosti, zatímco ve druhém se syn narodil až po rozvodu.
Na vině byly hlavně matky
V obou případech matky setkáním bránily a ignorovaly rozhodnutí soudu, podle nichž je měly umožňovat. Matky za to dostávaly pokuty, jedna z nich i podmínku.
Otcové se tak mohli s dětmi vidět jen několikrát. Matkami ponoukané děti nakonec setkání samy odmítaly.
Štrasburský soud uznal, že vina byla hlavně na straně matek. Úřady ale jejich obstrukce de facto tolerovaly. Dobu pro stanovení režimu setkání otců s dětmi označil štrasburský soud v obou případech za přílišnou - šlo o skoro devět let, respektive osm a čtvrt roku.
Oba stěžovatelé se domáhali kompenzace morální újmy ve výši 1000 euro za každé setkání s dítětem, k němuž měli podle soudů právo, ale které se neuskutečnilo. U jednoho z nich šlo o 172 a u druhého o 132 tisíc eur. Štrasburský tribunál ale každému z nich přiřkl jen 10 tisíc eur.
