Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dva hlavní organizátoři rwandské genocidy byli odsouzeni na doživotí

  22:59aktualizováno  22:59
Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu poslal na doživotí za mříže dva klíčové organizátory rwandské genocidy, při které bylo v roce 1994 zavražděno na 800 tisíc lidí. Jejich strana totiž velela militantním jednotkám Interahamwe, které byly hlavními aktéry vyvražďování. Oba politici svoji vinu odmítají.

Hromady ostatků obětí genocidy v Kiali | foto: Genocide Archive Rwanda

Někdejší předseda vládnoucí strany Matthieu Ngirumpatse a místopředseda Edouard Karemera měli podle Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu (ICTR) na genocidě rozhodující roli. "Soud jednomyslně odsuzuje Karemeru k doživotnímu vězení," řekl BBC soudce Dennis Byron poté, co si stejný trest vyslechl i Ngirumpatse.

Ngirumpatse mimo jiné schválil dodávku zbraní, 50 tisíc mačet a 20 tisíc pušek, a jejich distribuci militantním jednotkám Interahamwe, a umožnil tak systematické vyvražďování menšinového etnika Tutsiů společně s umírněnými Hutuy.

V minulosti ICTR odsoudil na doživotí dalšího ze strůjců genocidy, plukovníka Théonesta Bagosoru. Odvolací senát ICTR mu ale minulý týden zmírnil trest na 35 let vězení, což mnohé Tutsie pobouřilo. Jedním ze soudců tribunálu byl před týdnem zvolen Čech Robert Fremr (více čtěte zde).

Etnické napětí mělo kořeny hluboko v minulosti

Napětí mezi Hutuy a Tutsii panovalo už dlouho v minulosti, situace se přiostřila po roce 1959, kdy se po protikoloniálním převratu chopili moci většinoví Hutuové. Tutsiové byli od té doby utlačováni a po statisících prchali do sousedních zemí.

Hutuský prezident Juvénal Habyrimana začal od roku 1992 plánovat genocidu, aby radikálně vyřešil vleklé etnické spory a odvrátil pozornost od hospodářských problémů země. Byl založen vládní rozhlas a televizní stanice Hutu Power a noviny Kangura, které šířily propagandu a rasistické myšlenky. Tutsiové byli označováni jako "švábi" a mluvilo se o "konečném řešení" nebo "odplevelení".

Samotnou genocidu rozžehla smrt Juvénala Habyrimany a prezidenta Burundi Cypriena Ntaryamiroua, jejichž letadlo bylo 4. dubna 1994 blízko hlavního města Rwandy Kigali pravděpodobně sestřeleno raketami. Oba státníci byli příslušníky kmene Hutuů.

V následujících měsících bylo povražděno 800 tisíc až milion Tutsiů a politicky umírněných Hutuů. Masakr tehdy ukončili až tutsijští povstalci vedení současným rwandským prezidentem Paulem Kagamem.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dánský vynálezce Peter Madsen na archivním snímku
Smrt v ponorce Nautilus. Moře vydalo torzo ženy, Dánové viní kapitána

Takovou zápletkou by nevymysleli ani ti nejdůmyslnější autoři skandinávských detektivek. Záhada zmizení novinářky Kim Wallové z ponorky dánského dobrodruha...  celý článek

Libyjská pobřežní stráž odváží migranty, kteří se pokusili překročit...
Migrantům brání v cestě z Libye do Evropy nová skupina, tvrdí agentura

Lodím s běženci mířícími do Evropy brání z Libye vyplouvat nová málo známá skupina. Informovala o tom v úterý agentura Reuters. Činnost organizace je údajně...  celý článek

Muslimská komunita v Ripollu vyjádřila soustrast blízkým obětí teroristických...
Pro místní jsme stále Maurové, říká bratranec katalánských teroristů

Byli mladí a neměli žádné sociální ani pracovní problémy. Přesto se nechali zlákat radikálním imámem a spáchali nejhorší teroristický útok ve Španělsku od roku...  celý článek

Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran
Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran

Člověk, který vybočuje nejen svým osobitým stylem, ale také svými kritickými názory.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.