Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zeman svedl dobu stavby D8 na zelené aktivisty. Důvodů ale bylo víc

  14:44aktualizováno  14:44
Prezident Miloš Zeman si při zprovoznění posledního úseku dálnice D8 neodpustil rýpnutí do ekologických aktivistů. Ti podle něj „řádili“ v Ústeckém kraji a mohou za to, že se stavba protáhla na 15 let. Výčet důvodů průtahů stavby nicméně je mnohem pestřejší, obsahuje i chyby politiků a stavitelů dálnice.

Ministr dopravy Dan Ťok a prezident Miloš Zeman na otevírání úseku dálnice D8 (17. prosince 2016). | foto: Iveta Lhotská, MAFRA

Prezident Zeman na otvíracím ceremoniálu zavzpomínal, jak v roce 2001 jako předseda vlády otvíral šestnáctikilometrový úsek z Roudnice do Lovosic (přesněji z Nové Vsi do Doksan, navazující úsek do Lovosic byl hotový už v roce 1998, pozn. red.).

„Teď otvíráme další úsek a já se ptám, proč to trvalo těch 15 let. Odpověď je velice prostá, ve vašem kraji řádili a dosud řádí takzvaní zelení aktivisté. To jsou lidé, kteří podávali jednu žalobu za druhou, když to prohráli, tak se odvolávali... Tito bojovníci za čistotu ovzduší strpěli, že kamiony na serpentinách přes Středohoří čoudí desetkrát víc, než by čoudily na dálnici,“ řekl Zeman (celý projev zde).

Fotogalerie

Následně lidem popřál, aby se „zbavili zelených aktivistů a přestali jim věřit“, až se bude stavět dálniční spojení mezi Chomutovem a Prahou.

Nejpodstatnější důvod boje ekologických aktivistů proti výstavbě dálnice D8 ovšem mezi Chomutovem a Prahou schází. Klíčem sporu o D8 totiž od začátku bylo zamýšlené trasování skrz Chráněnou krajinnou oblast České středohoří. V úseku budované D7 mezi Slaným a Postoloprty CHKO není.

Na otvírání nového úseku D8 nebylo také nutné čekat 15 let - v roce 2006 se otvíral úsek mezi Trmicemi a německými hranicemi.

Na druhou stranu nelze popřít, že stavba posledního zbývajícího úseku se protahovala, že se po předchozích trasách napříč Středohořím - silnicím I/8 a II/30 - nejezdilo zvlášť těžké dopravě dobře (což byl i důvod, proč na dálnici tlačili místní starostové, jejichž obce intenzivní dopravou trpěly) a že se ekologičtí aktivisté hodně snažili, aby dálnice skrz CHKO nevedla.

Ale nejen oni.

Od udělení výjimky do začátku stavby uběhlo šest let

Už před rokem 2000 zaznívaly hlasy, že návrh dálnice přes České středohoří je kvůli nestabilnímu podloží nevhodný. Z jiných důvodů - ekologických - byl proti stavbě dálnice skrz CHKO stranický kolega tehdejšího premiéra Miloše Zemana, ministr životního prostředí Miloš Kužvart. Potřebnou výjimku ze zákona zakazujícího stavbu dálnice chráněným územím nakonec ministr po vleklých přích udělil v roce 2001.

Politici také na stavbu dlouho hledali peníze a dohadovali se, nakolik by měly skrz CHKO vést tunely. Pro ty se vyslovoval i tehdejší předseda vlády Miloš Zeman, který na jejich stavbu chtěl nasadit propuštěné mostecké horníky (přehled tisku z dané doby zde).

Aktivisté pak prosazovali, aby dálnice obkroužila CHKO z jihozápadu přes Postoloprty a Most. Když neuspěli, lobbovali za výrazně rozsáhlejší skrytí dálnice do tunelů, například tříkilometrového tunelu v oblasti vrchu Kubačka.

Pak skutečně přišly soudy. Děti Země proti dálnici podaly v letech 2003-2012 celkem 26 žalob a třináctkrát vyhrály, napadaly například vydání územního rozhodnutí o stavbě. Ústecký krajský soud se za úředníky, kteří ho vydali, opakovaně postavil, Nejvyšší správní soud zase opakovaně podpořil ekologické aktivisty.

Trojnásobná doba stavby. I kvůli ignorování varovných hlasů

V roce 2007 se nicméně začalo stavět, protože územní rozhodnutí jako takové zrušené nebylo. V roce 2008 sice soud předběžným rozhodnutím pozastavil stavbu prackovického tunelu, tou dobou už ale reálně bylo jasné, že dálnice Středohořím tak jako tak nakonec povede.

A to i přes sérii dalších rozsudků ve prospěch ekologických aktivistů. V červenci 2012 Krajský soud v Ústí nad Labem zastavil dostavbu dálnice (která podle původních plánů měla být hotová za 38 měsíců, tedy v roce 2010). V březnu 2013 soud zrušil stavební povolení, v červnu 2015 pak i Ústavní soud rozhodl, že Děti Země nedostaly šanci na spravedlivý proces.

Do ztrojnásobení doby stavby, původně plánované na roky 2007-2010, pak výrazně promluvily i faktory, před nimiž odborníci varovali už koncem 90. let. Tedy to, že podloží v oblasti není ke stavbě vhodné. Po silných deštích v létě 2013 došlo k sesuvu půdy u Litochovic a část dálnice bylo třeba postavit znovu. A také investovat do mohutných stabilizačních opatření.

Geolog Vladimír Cajz nedávno v Otázkách Václava Moravce v ČT uvedl, že zná geologickou stavbu podloží a že vedení dálnice touto trasou je „nebezpečné od samého počátku“. Současná podoba dálnice je podle něj dírou na peníze, za níž jsou politické zájmy.

Ředitel Ústavu struktury a mechaniky hornin Josef Stemberk pro HN uvedl, že v sesuvových oblastech se sice ve světě staví, má to ale svá pravidla, která v případě přípravy a průběhu stavby inkriminovaného úseku dálnice D8 nebyla respektována. Ústav se nicméně distancuje od vyjádření geologa Cajze, uvedl nedávno server Lidovky.cz.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Liliana Janáčková (nez.)
Janáčková si nesmí vzít úvěr na stavbu nové radnice ostravského obvodu

Lidé, kteří protestují proti stavbě nové radnice v Ostravě - Mariánských Horách a Hulvákách, jsou spokojení. Jimi odmítaný projekt se odkládá na neurčito....  celý článek

Ministr vnitra Milan Chovanec po schůzce koaličních stran s prezidentem Milošem...
Cizinci přijdou o povolení k pobytu po pravomocném odsouzení, kývli poslanci

Cizinci přijdou o povolení k pobytu, pokud úřadům předloží padělané či neplatné doklady, nebo po pravomocném odsouzení za úmyslný trestný čin. Poslanci...  celý článek

Ministr vnitra Milan Chovanec (uprostřed) sleduje ukázku zbraní na tiskové...
Poslanci rozhodují o ústavním právu držet zbraň kvůli obraně

„Nebudou se zbraně rozdávat ani nic podobného,“ hájil ve Sněmovně poslanec Roman Váňa z ČSSD návrh ústavního zákona o bezpečnosti ČR, o kterém budou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.