Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Důvody úpadku říše faraonů trápí i naši civilizaci, varuje egyptolog Bárta

  18:28aktualizováno  18:28
Čeští egyptologové jsou na další výpravě v zemi faraonů. Do poloviny května budou zkoumat především neprobádané části pyramidové nekropole s hrobkami úředníků, kteří kdysi starý Egypt ovládali. Problémy podobné těm jejich najdete i v dnešních novinách, říká v rozhovoru iDNES.cz Miroslav Bárta.

Egyptologové (na snímku Miroslav Bárta) zkoumají třeba i to, čím se dávno zaniklá civilizace podobala dnešnímu světu. Bárta se k výpravě připojí v pondělí. | foto: Český egyptologický ústav

Českým egyptologům se daří. Z poslední doby lze zmínit třeba objevení zbytků přístavu u pohřebiště v Abúsíru či napatského chrámu v Núbii. S jakými ambicemi vyrážíte do Afriky letos?
Už jsem se naučil ambice nemít, protože přes pečlivé plánování se věci mohou odehrávat značně odlišně od toho, co by si člověk přál. Nicméně naše expedice v Abúsíru již běží, naším cílem je výzkum několika doposud neprozkoumaných hrobek vysokých egyptských hodnostářů. Vesměs se jedná o unikátní památky, které nám pomohou lépe poznat dobu stavitelů pyramid, sociální proměny společnosti na sklonku Staré říše ve fázi, kdy se blížila ke kolapsu.

ČEŠTÍ EGYPTOLOGOVÉ V ROCE 2009

Objevili chrám i přístav. A lamentovali nad nádeníky

Loni v listopadu jste si položil řečnickou otázku, zda má význam studovat naši minulost proto, abychom pochopili sami sebe. V čem vidíte paralelu mezi dnešním světem a starým Egyptem?
Jeden z našich velkých projektů se zabývá výzkumem toho, jak komplexní společnosti vznikají a upadají. Ve starém Egyptě například doba stavitelů pyramid zanikla pod tlakem několika faktorů: nepotismu, tedy zaměstnávání příbuzných, ztráty schopnosti státu prosazovat svá rozhodnutí na nižších úrovních, váznutí výběru daní, obrovskému nárůstu komplexity (složitosti) a úměrnému rozrůstání neproduktivního úřednického stavu.

Posledním hřebíčkem do rakve bylo zhoršení klimatu a pokles nilských záplav znamenající nižší úrodu. Když si otevřete jakékoliv noviny, najdete tam tyto faktory během pěti minut.

Může nás tedy potkat něco podobného, jako byla eroze a zhroucení starověké civilizace na Nilu?
Jsem toho názoru, že minulost máme k dispozici jako varování, jako kroniku možných scénářů. Samozřejmě že minulost se neopakuje, může ale nastat situace obdobná, proto se mimo jiné učí historie jako množina situací a odezev na ně v minulosti. Objasňovat jejich pozadí je úloha archeologie, antropologie a konečně i egyptologie. Je na nás, co si z nich vezmeme.

Velmi aktuální je třeba výzkum toho, jak se civilizace v minulosti vyrovnávaly s proměnami klimatu. Změna klimatu totiž není záležitostí 21. století, v posledních 10 000 letech se klima proměňuje poměrně často.

Jak je složený tým pro současnou výpravu?
V průměru pracuje na expedici najednou kolem 15 lidí - kromě egyptologů a archeologů se jich účastní antropolog, geologové, geoinformatik, zoolog, botanik, profesionální fotograf, geofyzici, počítačoví odborníci se zaměřením na skenování krajiny a předmětů, konzervátor, architekt, statik a někteří další. Přijíždějí a odjíždějí podle aktuálních úkolů a problémů.

Součástí expedice jsou i naši studenti, kteří tak získávají cenné zkušenosti a náměty k vlastnímu výzkumu, které se nedají vyčíst ani naposlouchat na přednáškách.

Obložení náspu Niuserreovy vzestupné cesty

Hodně lidí z různých oborů má určitě různé zájmy. Daří se je sladit?
Již jsem naznačil, že naše expedice jsou multidisciplinární a stejně tak se příprav expedice účastní i zástupci mnoha oborů. Každý z nich používá přirozeně jiný odborný jazyk, má jiné vědecké cíle. Největší alchymií je je nadchnout pro společnou věc a naučit mluvit jedním jazykem. Pak jste již v půli cesty. Mladý a neuvěřitelně kvalitní vědecký tým je jedna z nejcennějších věcí, kterou se nám podařilo vybudovat. Trvalo to roky.

Co jste vlastně dělali jako egyptologové po tu dobu, co jste nebyli v terénu?
Data získaná během dvou měsíců se vyhodnocují zbytek roku. Jen pro představu, z loňské expedice do Súdánu je přibližně 60 kg vzorků, ty se laboratorně budou zpracovávat minimálně rok. Týkají se zejména proměn Nilu v průběhu holocénu (zhruba posledních 10 000 let), protože na jeho režimu závisela úroda a tedy ekonomika starověkého Súdánu i Egypta.

Naplánování další expedice je úkol na půl roku pro několik odborníků. Přitom se studují dostupné publikace a zprávy, vlastní získané poznatky, satelitní snímky, geofyzikální průzkum. Musíte se snažit pochopit vývoj té které oblasti a její zákonitosti, k tomu tedy patří studium památek, které tam již byly objeveny. O úspěchu rozhoduje zkušenost i píle. K tomu by měla patřit i intuice a štěstí, ať to znamená cokoliv.

PENÍZE A EGYPTOLOGIE

"Velké náklady s sebou nese budování knihovny, která patří k nejlepším v Evropě. Bez knih to ve špičkové vědě nejde. Na internetu najdete často informace, ale knihy se od internetu liší tím, že obsahují vědění. V dnešní době se to ale někdy paradoxně těžko vysvětluje i lidem, kteří by to měli chápat a jsou za to de facto placeni. Důsledkem je, že dnešní doba je mnohem spíše "znalostní" než "vědomostní", začíná se prosazovat povrchnost a rychlost, dlouhodobost a koncentrovanost jaksi vyprchává," říká Bárta.

Pro řadu obyčejných lidí je egyptologie něčím na hony vzdáleným, za co by se - zvláště v době ekonomických potíží - neměly utrácet peníze. Na kolik expedice vyjde?
Expedice jsou drahé různě. Třetinu tvoří náklady na dopravu a pobyt lidí, další třetina jsou náklady na místě, logistika, výkopy, poplatky. Poslední část je pak potřeba na nákup vybavení, analýzy a podobně.

Je možné mít expedici za několik set tisíc korun, ale i za podstatně vyšší částku. Vždy záleží na tom, co je možné a co plánujete dělat. Ve vztahu k situaci ve veřejných financích, našim mezinárodně uznávaným výsledkům a nespornému přínosu k poznání naší minulosti nemyslím, že bychom byli právě my ten hlavní problém…

Jak egyptolog získává peníze na financování svého výzkumu? Přesvědčit soukromé subjekty, aby přispěly na zahraniční projekt formátu egyptologické expedice, nemůže být úplně jednoduché.
České firmy si musely na sebe vydělat samy a lidem v nich to trvalo dlouho. Obvykle k tomu potřebujete týmy vzdělaných lidí. Proto je jim také poměrně blízká myšlenka podpory české vědy a není to jen egyptologie. Je jim jasné, že bez kultivace české kultury a vědy se brzy staneme pouze odbytištěm produktů pro zbytek světa, což je to poslední, co asi potřebujeme. Zahraničním firmám je de facto jedno, jak na tom budeme se školstvím, kulturou a podobně. Ty u nás působí zhusta pouze za účelem tvorby zisku, který pochopitelně ze země vyvedou.

Češi zkoumají lokality, které dnes už nejsou k mání

Jsou egyptské úřady k zahraničním egyptologům vstřícné? Egypt v posledních letech zahájil "tažení" za návrat řady památek, které v minulosti archeologové vyvezli, třeba Rosettské desky.
Pokud chcete v Egyptě vést expedici, procházíte důkladným hodnocením, kde značnou roli hrají vaše dosavadní vědecké úspěchy, prestiž, kvalita publikací, archeologické zkušenosti. Tímto způsobem se Egypťané snaží kontrolovat počet expedic v zemi. O práci zde je velký zájem a myslím, že například abúsírskou koncesi nám závidí většina ekonomicky silných univerzit. Takové lokality dnes již volné nejsou.

ČESKÝ EGYPTOLOGICKÝ ÚSTAV ON-LINE

Když to budeme brát konkrétně pro Česko: naše spolupráce s Egyptem, počítáme-li vznik Československého egyptologického ústavu, oslavila před dvěma lety "zlatou svatbu". Má k nám po té době Egypt nějaký zvláštní vztah?
Myslím, že má, a je to dobře. Po půl století společného života je to již vyzkoušený vztah. Myslím, že naše expedice představuje stále významný vědecký i kulturní přínos a za to se nám Egypt odměňuje tím, že tam můžeme pracovat. Za ta léta znám Egypt i lépe než asi Česko a mám tam i značný počet kolegů a přátel. Neumím si představit pracovat jinde.

Naopak to funguje například tak, že u nás studují nejnadanější studenti pracující pro egyptskou památkovou péči. Po svém návratu dostávají takřka obratem vysoké funkce a velkou zodpovědnost. Jejich doktoráty jsou velkým vědeckým přínosem, řeší skutečné problémy vesměs na základě vlastních archeologických výzkumů.

Jsou egyptologové pověrčiví? Máte nějaké rituály, jak zamezit účinkům kleteb, které dle pověstí postihnou ty, kdož ruší věčný spánek starých Egypťanů?
Nemůžu mluvit za ostatní, ale pár takových věcí mám. Aby si zachovaly účinnost, tak je samozřejmě nemůžu prozradit, abych nerozhněval staroegyptská božstva, která se umí rozzlobit.

Snad až na jednu. Vždy první a poslední den výzkumu si sednu na vrchol nejvyšší hrobky na pohřebišti, což je Kaaperova mastaba, kterou jsme zkoumali, když jsem byl poprvé v roce 1991 v Egyptě. Je odtamtud krásný pohled na celé pohřebiště Abúsíru a Sakkáry a člověk si rovná myšlenky a vztahy se starými Egypťany, jejichž duše se kolem nás prohánějí na pohřebišti… S nimi je třeba být zadobře.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Francouzská policie vykázala migranty žijící improvizovaně na ulicích v...
O azylu pro migranty nejdéle rozhodují Maďaři. Německo je nejrychlejší

Washingtonský institut Pew Research Center v podrobné analýze popsal, jak funguje přijímací procedura uprchlíků a migrantů, kteří v posledních letech přišli do...  celý článek

Zahloubený reliéf vpravo dole prý zobrazuje německou pušku StG 44  (22. září...
Rusové zfušovali pomník Kalašnikova, vyobrazili na něm zbraň nacistů

V Moskvě nedávno odhalili pomník známého konstruktéra zbraní Michaila Kalašnikova. Umělecky vyobrazená sestava zbraní z jeho produkce měla však jednu vadu na...  celý článek

Jihokorejská armáda testuje balistickou střelu Hyunmoo II během cvičení v...
Írán otestoval novou balistickou střelu, má dolet dva tisíce kilometrů

Írán oznámil, že úspěšně vyzkoušel novou balistickou raketu typu Choramšár. Podle zprávy státní televize má tato střela dolet dva tisíce kilometrů a může nést...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.