Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tajné policii věří lidé v Rusku víc než vládě, bankám a novinám

  10:23aktualizováno  10:23
Rusové věří nejvíce ze státních institucí svému prezidentovi, církvi, premiérovi, armádě a "orgánům státní bezpečnosti", jak se za sovětských dob říkalo tajné policii. Alespoň takové pořadí důvěryhodnosti institucí vyplývá z průzkumu, který podniklo nezávislé středisko Levada.

Za Sovětského svazu se říkalo, že u tajné služby pracují nejčestnější a neúplatní lidé. Ilustrační foto | foto: Archiv iDNES.cz

Žebříček vede prezident s důvěrou 51 procent dotázaných, následovaný církví (50 procent), premiérem (40), armádou (39) a státní bezpečností (33 procent). U těchto institucí je současně nejmenší počet odpůrců.

Mnohem menší dávce bezvýhradné důvěry se těší vláda (29 procent), obě komory parlamentu, kterým věří pětina dotázaných, místní úřady, média, banky, byznys, prokuratura, policie, politické strany a další instituce.

První příčka pro prvního muže státu je podle politologa Gleba Pavlovského patrně i zásluhou osobnosti Vladimira Putina; stačí si vzpomenout, že v časech Putinova předchůdce Borise Jelcina žebříček důvěryhodnosti vedla církev, armáda a státní bezpečnost.

Putin sice ještě před jmenováním premiérem a zvolením prezidentem býval i ředitelem tajné služby FSB, nástupkyně komunistické tajné policie KGB, ale současná důvěryhodnost "státní bezpečnosti" má hlubší kořeny.

 "Tajné služby se ještě za sovětských dob stylizovaly jako místo, kde pracují nejčestnější a neúplatní lidé, a tato pověst přežívá dodnes," objasnil Alexej Graždanskij z Levady v listu Kommersant. Podobně s armádou Rusové spojují slavná vítězství z historie a církev je vnímána jako "morální autorita".

Ačkoliv prezident a premiér patří k nejdůvěryhodnějším institucím, osobní popularitu se Vladimiru Putinovi a Dmitriji Medveděvovi nepodařilo vrátit na úroveň roku 2010, kdy se pohybovala okolo 70 procent. Od následujícího roku se projevuje "krize důvěry", patrná zejména v premiérově případu: důvěra k Medveděvovi poklesla z 52 na 40 procent.

"Krize důvěry" se však podle politologa Pavlovského nepromítá do hlasovacích uren, jak ukázaly i minulý měsíc regionální volby. "Je pravda to, co říkají prakticky všichni sociologové: základy podpory pro stávající systém se změnily. Teď už nebudí sympatie, ale Rusové jej podporují z racionálních důvodů, z lhostejnosti či strachu, že bude ještě hůř. Pro Putina lze hlasovat i při naprosté lhostejnosti," poznamenal.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dcera oligarchy závodila v ulicích Charkova, zabila pět lidí
VIDEO: Dcera byznysmena závodila v ulicích Charkova, zabila pět lidí

Ukrajinou otřásla nehoda v Charkově, kde dvacetiletá řidička ve středu večer vjela luxusním terénním vozem do davu. Na místě zemřelo pět lidí, řidičce hrozí...  celý článek

Americká zpěvačka Kesha vystoupila v pražském klubu Sasazu (18. července 2013,...
Hudebnímu průmyslu vládnou bílí muži, zjistil průzkum. Ženám vadí arogance

V hudebním světě jsou ženy a příslušníci etnických menšin stále v minoritním zastoupení, zvlášť na vedoucích a manažerských pozicích. Upozornil na to průzkum...  celý článek

Ines Rau na archivním snímku
Dívkou měsíce v Playboyi je poprvé transsexuálka, čtenáři reptají

Dívkou měsíce časopisu Playboy se poprvé stala transsexuálka. Francouzská modelka Ines Rauová bude tváří listopadového čísla. Některé čtenáře to popudilo,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.