Prezident Miloš Zeman zahájil 8. února na krajském úřadu v Plzni návštěvu...

Prezident Miloš Zeman zahájil 8. února na krajském úřadu v Plzni návštěvu Plzeňského kraje. | foto: ČTK

Zemanovi důvěřuje stále víc Čechů. Vláda, Sněmovna i Senát si pohoršily

  • 869
Z politických institucí lidé v Česku nejvíc věří prezidentovi Miloši Zemanovi, důvěra mu z 55 procent loni v březnu vzrostla na 63 procent letos v únoru. Vládě, Sněmovně a Senátu naopak mírně klesla. Členům koaličního kabinetu Bohuslava Sobotky věřily dvě pětiny lidí, Sněmovně 36 a Senátu 33 procent, vyplývá z průzkumu STEM.

„Téměř dvě třetiny občanů dotázaných v únorovém průzkumu STEM vyjádřily důvěru prezidentu republiky. Dvě pětiny veřejnosti důvěřují ministrům české vlády. Jen mírně nižší je míra důvěry v Poslaneckou sněmovnu. Senát má důvěru třetiny občanů,“ shrnuli výsledky v tiskové zprávě autoři výzkumu.

O průzkumu

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 9. až 16. února 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1014 respondentů.

Důvěra vůči Zemanovi tak téměř vyrovnala dosavadní maximum 64 procent, které STEM zaznamenal v září 2014. Zemanova důvěryhodnost je ale podle autorů průzkumu nižší než u jeho předchůdce Václava Klause, pokud se nebere v úvahu propad na konci Klausova mandátu.

„Prezidentovi významně méně často důvěřují lidé s vysokoškolským vzděláním (53 %), nejčastěji mu důvěřují sympatizanti KSČM a jejich postoj je v čase poměrně stabilní. Nadprůměrnou úroveň důvěry v prezidenta zjišťujeme dále u příznivců ČSSD a hnutí ANO, kteří se však liší vývojem v čase,“ uvádějí dále detaily průzkumu jeho autoři.

Zatímco mezi stoupenci ČSSD se však podle nich míra důvěry snižuje, mezi sympatizanty ANO se od průzkumu v březnu 2015 významně zvýšila. „Zajímavé jsou změny v důvěře v prezidenta mezi příznivci KDU-ČSL, z vysoké míry důvěry v září 2014 propad na jaře 2015, aktuální nárůst zůstává stále pod průměrnou hodnotou pro celou populaci,“ uvádí STEM.

Stabilně nízkou míru důvěry v prezidenta mají podle průzkumu příznivci ODS. Mezi sympatizanty TOP 09 se důvěryhodnost prezidenta postupně snižuje.

Vláda si pohoršila, ale ne dramaticky

Vládě důvěra od loňského března klesla o tři procentní body. Sněmovně o šest a Senátu o pět procentních bodů. „Sněmovna i vláda se po předčasných volbách v říjnu 2013 těšily důvěře téměř poloviny veřejnosti. Relativně vysoká míra důvěryhodnosti však již na jaře loňského roku oslabila, podobně jako se tomu stalo i u předchozích sněmoven a vlád,“ uvedl STEM. Podle něj ale poslední pokles není nikterak dramatický.

Členům vlády podle očekávání výrazně častěji důvěřují stoupenci vládních stran (ČSSD, ANO a KDU-ČSL). „Je ovšem zajímavé, že u těchto stran je relativně nejnižší míra důvěry ve vládu u sympatizantů ČSSD, mezi kterými také došlo k nejvýraznějšímu poklesu od září 2014,“ uvedli autoři výzkumu s tím, že je otázkou, zda jde mezi příznivci sociální demokracie o výraz pochyb ve vládu jako celek, nebo o nespokojenost s koaličními partnery ČSSD.

Důvěru v současné ministry nemá podle STEM zhruba dvoutřetinová většina stoupenců ODS, mezi sympatizanty TOP 09 a KSČM vládě nedůvěřuje dokonce téměř tříčtvrtinová většina. Sněmovně a Senátu nejvíc důvěřují příznivci KDU-ČSL, naopak nejméně stoupenci komunistů.

„Poslanecké sněmovně dále častěji důvěřují příznivci vládních stran, ANO a ČSSD. V míře důvěry v Senát nejsou mezi sympatizanty hnutí ANO, ČSSD, ODS a TOP 09 zásadní rozdíly,“ komentují dále výsledky autoři výzkumu.

Podle únorového výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) Zemanovi důvěřovalo 59 procent lidí, vládě v únoru věřilo 40 procent lidí, Senátu 30 procent a Poslanecké sněmovně 28 procent dotázaných.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video