Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Důvěra v Klause se propadla o desítky procent na historické minimum

  14:11aktualizováno  14:11
Prezidentovi Václavu Klausovi důvěřuje podle lednového výzkumu agentury CVVM historicky nejméně lidí, pouhých 26 %. Je to historické minimum, například v průběhu loňského roku důvěra v hlavu státu oscilovala mezi 50 a 57 procenty. Klaus čelil velké kritice zejména kvůli vyhlášení amnestie.

Spor o amnestii je nejen titul prezidentova sborníku, ale také událost, která nejspíš může za razantní pokles jeho popularity. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Skokový pokles důvěry v hlavu státu je z hlediska historie výzkumů unikátní. Důvěra lidí ve Václava Klause se totiž dlouhodobě držela nad hranicí padesáti procent.

Výzkum CVVM

Úplné výsledky zde

Důvěra v Klause je ojedinělá nejen strmým poklesem oproti předchozím obdobím, ale také dosaženou hodnotou. "Je to vůbec nejnižší důvěra, která byla zjištěna od počátku mandátu současné hlavy státu," uvedl výzkumník Daniel Kunštát z CVVM.

Vývoj důvěryhodnosti Klause

- V dubnu 2003, tedy krátce poté, co se Václav Klaus ujal prezidentské funkce, vyjádřilo podle průzkumu CVVM hlavě státu důvěru 64 procent respondentů. Stejně jako v březnu 2008, kdy zahájil své druhé funkční období.

- Nejvyšší míru důvěry veřejnosti, 77 procent, zaznamenala hlava státu shodně v březnu a květnu 2004. Václav Klaus měl tehdy za sebou první rok ve funkci prezidenta a v březnu 2004 poprvé v této funkci navštívil Senát a sídlo EU v Bruselu.

- Méně než polovina respondentů důvěřovala prezidentovi dosud jen loni v dubnu (47 procent) a květnu (49 procent). Česko v té době žilo jednou z řady vládních krizí, kdy koalici opustila strana Věci veřejné.

- Dosud největší meziměsíční propad důvěry, o devět procentních bodů, zaznamenal prezident mezi dubnem (68 procent) a květnem (59 procent) 2011.

Rovněž ostatní sledované ústavní instituce zaznamenaly mnohem menší přírůstky, či dokonce úbytky důvěry: vláda klesla o procento na 12 %, Sněmovna procento získala a má 11 %, Senátu věří 22 % lidí. Na 58 % procentech se drží obecní zastupitelstva a starostové, na 37, respektive 39 % hejtmani a krajská zastupitelstva. Platí tak, že lidé nejvíce věří institucím, které mají "nejblíže".

Výzkum nezjišťoval příčiny změn v důvěře vyjádřené jednotlivým institucím. Prezident Klaus nicméně čelil kritice z mnoha stran poté, co 1. ledna při svém posledním novoročním projevu vyhlásil částečnou amnestii, a definitivně tak mimo jiné uzavřel cestu k potrestání aktérů některých kauz vážné hospodářské kriminality.

Klaus se hájil tím, že příliš vleklé řízení neodpovídá evropské judikatuře a že zdaleka není jisté, že by jím propuštění lidé byli potrestáni.

Výzkum se pořádal mezi dvěma koly voleb

Roli teoreticky mohla hrát i Klausova podpora Miloši Zemanovi v prezidentských volbách. Agentura CVVM svůj výzkum provedla mezi 14. a 21. lednem, tedy v době mezi jednotlivými koly volby.

V té době už Václav Klaus svou preferenci dával jasně najevo, především zpočátku období výzkumu ale nebyla kampaň tak vyhrocená a Klausova textová zpráva o zvažované emigraci unikla do médií až 24. ledna. Projevit se tak nemohl ani prezidentův komentář výsledku voleb, v němž prohlásil, že "pravda a láska zvítězila nad lží a nenávistí" (více o výroku zde). Což bývalo heslo Václava Havla, Klausova velkého politického rivala a prezidentského předchůdce.

Navíc nelze jednoduše tvrdit, že Klausova podpora Zemanovi měla výrazný záporný efekt na jeho popularitu. Přesněji by to dokázal určit podrobnější výzkum.

Důvěřujete prezidentovi Václavu Klausovi?

celkem hlasů: 7867

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 26. února 2013. Anketa je uzavřena.

Nedůvěřoval(a) jsem mu ani před vyhlášením amnestie 5484
Před amnestií jsem mu důvěřoval(a), nyní už ne 1938
Ano, před i po amnestii 445
Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.