Skokový pokles důvěry v hlavu státu je z hlediska historie výzkumů unikátní. Důvěra lidí ve Václava Klause se totiž dlouhodobě držela nad hranicí padesáti procent.
Výzkum CVVMÚplné výsledky zde |
Důvěra v Klause je ojedinělá nejen strmým poklesem oproti předchozím obdobím, ale také dosaženou hodnotou. "Je to vůbec nejnižší důvěra, která byla zjištěna od počátku mandátu současné hlavy státu," uvedl výzkumník Daniel Kunštát z CVVM.
Vývoj důvěryhodnosti Klause- V dubnu 2003, tedy krátce poté, co se Václav Klaus ujal prezidentské funkce, vyjádřilo podle průzkumu CVVM hlavě státu důvěru 64 procent respondentů. Stejně jako v březnu 2008, kdy zahájil své druhé funkční období. - Nejvyšší míru důvěry veřejnosti, 77 procent, zaznamenala hlava státu shodně v březnu a květnu 2004. Václav Klaus měl tehdy za sebou první rok ve funkci prezidenta a v březnu 2004 poprvé v této funkci navštívil Senát a sídlo EU v Bruselu. - Méně než polovina respondentů důvěřovala prezidentovi dosud jen loni v dubnu (47 procent) a květnu (49 procent). Česko v té době žilo jednou z řady vládních krizí, kdy koalici opustila strana Věci veřejné. - Dosud největší meziměsíční propad důvěry, o devět procentních bodů, zaznamenal prezident mezi dubnem (68 procent) a květnem (59 procent) 2011. |
Rovněž ostatní sledované ústavní instituce zaznamenaly mnohem menší přírůstky, či dokonce úbytky důvěry: vláda klesla o procento na 12 %, Sněmovna procento získala a má 11 %, Senátu věří 22 % lidí. Na 58 % procentech se drží obecní zastupitelstva a starostové, na 37, respektive 39 % hejtmani a krajská zastupitelstva. Platí tak, že lidé nejvíce věří institucím, které mají "nejblíže".
Výzkum nezjišťoval příčiny změn v důvěře vyjádřené jednotlivým institucím. Prezident Klaus nicméně čelil kritice z mnoha stran poté, co 1. ledna při svém posledním novoročním projevu vyhlásil částečnou amnestii, a definitivně tak mimo jiné uzavřel cestu k potrestání aktérů některých kauz vážné hospodářské kriminality.
Klaus se hájil tím, že příliš vleklé řízení neodpovídá evropské judikatuře a že zdaleka není jisté, že by jím propuštění lidé byli potrestáni.
Výzkum se pořádal mezi dvěma koly voleb
Roli teoreticky mohla hrát i Klausova podpora Miloši Zemanovi v prezidentských volbách. Agentura CVVM svůj výzkum provedla mezi 14. a 21. lednem, tedy v době mezi jednotlivými koly volby.
V té době už Václav Klaus svou preferenci dával jasně najevo, především zpočátku období výzkumu ale nebyla kampaň tak vyhrocená a Klausova textová zpráva o zvažované emigraci unikla do médií až 24. ledna. Projevit se tak nemohl ani prezidentův komentář výsledku voleb, v němž prohlásil, že "pravda a láska zvítězila nad lží a nenávistí" (více o výroku zde). Což bývalo heslo Václava Havla, Klausova velkého politického rivala a prezidentského předchůdce.
Navíc nelze jednoduše tvrdit, že Klausova podpora Zemanovi měla výrazný záporný efekt na jeho popularitu. Přesněji by to dokázal určit podrobnější výzkum.
