Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Policii nevěří téměř polovina Romů z ghett, vadí jim rasismus i „buzerace“

  17:48aktualizováno  18:19
Zhruba 45 procent Romů ze sociálně vyloučených lokalit nedůvěřuje policii a dvě třetiny dotázaných si myslí, že policisté mají vůči nim předsudky. Ukázal to výzkum agentury Augur Consulting. Situaci mají zlepšit policejní specialisté pro práci s romskou menšinou. Ve čtyřech krajích jich zatím působí čtyřicet.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Jan Salač, MAFRA

„Policii podle průzkumu důvěřovalo 42,3 procenta Romů. To není zanedbatelná důvěra. Pro policii bylo v minulosti velmi těžké se v lokalitách dostat k informacím a získat důvěru lidí. Dnes si bezmála 60 procent Romů přeje, aby policisté chodili do jejich lokalit a komunikovali s nimi,“ uvedl na úterní tiskové konferenci ředitel služby pořádkové policie policejního prezidia Martin Hrinko.

Dříve mi nadávali do bonzáků, říká romský preventista kriminality

Největší důvěru mezi Romy mají policisté v Moravskoslezském kraji, u lidí nad 65 let a více u žen než u mužů. Nejméně policii věří Romové mezi 25 a 34 lety a ti, kteří žijí ve Zlínském kraji. Téměř třináct procent lidí na tuto otázku odpovědělo, že neví.

Dvě třetiny dotázaných prohlásily, že policisté mají vůči Romům předsudky. Více než čtvrtině Romů na policii vadí „arogance, diskriminace, rasismus, agresivita, buzerace a vulgární chování“. Padesát sedm procent Romů také míní, že se k nim policie chová hůř než k ostatním.

Průzkum ukázal, že pozitivní osobní zkušenost s policií důvěru v její členy zvyšuje. Naopak ti, kteří se s policií setkali jen kvůli přestupkům, věří policistům méně.

„Policisté jen odrážejí situaci ve společnosti. Je důležité, aby každý policista chápal, že má přispívat k ochraně lidských práv a prosazovat nediskriminační přístup,“ uvedla Mirjam Karolyová z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

I přesto by téměř 54 procent oslovených Romů policistům pomohlo, kdyby bylo potřeba. Z těch, kterým policie už dříve pomohla, by to bylo dokonce 66,4 procenta. Průzkum však také mimo jiné ukázal, že „svého“ policistu zná jen necelých 24 procent lidí z vyloučených lokalit.

Více než polovina respondentů by si přála, aby byl jejich policista Rom nebo alespoň uměl romsky. Nejvíce si to přejí na Vysočině. Podle necelé poloviny oslovených by policistovi mělo být více než třicet let a jen 22 procentům lidí by v roli policisty vadila žena.

Autoři průzkumu se se všemi respondenty setkali osobně v sociálně vyloučených lokalitách. Až šedesát procent oslovených Romů se však do něj odmítlo zapojit, a z osmi tisíc oslovených lidí tak nakonec v anonymních dotaznících zazněly názory 4 448 z nich. Pro srovnání: podle loňského průzkumu STEM věří policii zhruba 60 procent obyvatel Česka.

Speciální pracovníci zvyšují důvěru v policii

K úbytku kriminality v ghettech i lepšímu soužití s okolím mají přispět policejní specialisté pro práci s Romy. V Česku jich je zatím čtyřicet ve čtyřech krajích: Moravskoslezském, Olomouckém, Karlovarském a Ústeckém. Kromě pětatřiceti mužů, z nichž čtyři jsou Romové, je v týmu také pět žen.

Podle manažera projektu Václava Vlčka ze služby pořádkové policie má do roka ve dvou krajích přibýt dohromady dalších dvacet specialistů. V regionech mají zůstat nejméně pět let. Pilotní projekt za 16,5 milionu korun začal na podzim 2014 a nyní končí.

Vyloučené lokality

Sociálně vyloučených lokalit v Česku přibývá.

Zatímco v roce 2006 bylo těchto chudinských míst kolem tří stovek a žilo v nich asi 80 tisíc lidí, předloni už jich existovalo 606 a měly až 115 tisíc obyvatel (více čtěte zde).

Většinu obyvatel těchto lokalit tvoří obvykle Romové. Ti za největší problémy své lokality považují drogy, krádeže a alkoholismus.

„Speciální pracovníci tuto činnost dělají při své běžné policejní práci, proto jsme jim z rozpočtu policie přidali tři sta korun měsíčně. Není to moc, spíše jde o symbol toho, že na ně myslíme,“ uvedl pro iDNES.cz Vlček. Policisté podle něj do lokalit chodí jak v uniformě, tak v civilu.

„Tito policisté už s touto prací mají své zkušenosti, nespadli nám z nebe. Už mají důvěru sociálně vyloučených lokalit, komunikují s nimi již delší dobu. Jsou zařazení ve všech oblastech, kde může vzniknout problém - Ostravsko, Frýdecko-Místecko, Karvinsko, Bruntálsko,“ uvedl pro iDNES.cz ředitel policie v Moravskoslezském kraji Tomáš Kužel.

Speciální pracovníci jsou důležití podle něj zejména proto, že dobře znají prostředí vyloučené lokality a jsou schopní empatie. „Dovedou s lidmi mluvit a vysvětlit jim problémy, posunout je v jejich názorech a pomoci jim. Hlavně dělají obrovskou práci v oblasti prevence,“ dodal Kužel.

Autoři: ,


Tvarohovo-krupicový dort
Tvarohovo-krupicový dort

Potěšte rodinu rychlou dobrotou

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.