Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Důvěra Čechů v EU klesá, NATO posiluje

  17:02aktualizováno  17:02
S členstvím České republiky v Evropské unii souhlasí nyní méně lidí, než když jsme do Unie vstupovali. Se Severoatlantickou aliancí je to naopak. Podle expertů se v tom na jedné straně odráží jak síla euroskeptického tábora v Česku, tak to, že Unii nyní kvůli krizi vnímáme jako méně spolehlivou.

Prezident EU Herman Van Rompuy | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

Na podzim roku 2011 souhlasí s členstvím ČR v Evropské unii 59 % lidí, což je nejnižší výsledek v historii ČR, a je nižší než v době vstupu země do Unie (67 %). Naproti tomu s členstvím Česka v Severoatlantické alianci nyní souhlasí 68 % obyvatel, což je více, než když ČR do NATO před třinácti lety vstupovala, vyplývá z pravidelného výzkumu agentury STEM.

"Češi jsou tak trochu spoléhači, máme rádi, když se o nás někdo postará," říká autor výzkumu ze STEM Jan Hartl s tím, že pokud tento obraz nějaká organizace přestane plnit, máme tendenci se od ní odklánět.

Graf podpory členství v Evropské unii

Graf podpory členství v Evropské unii

Graf podpory členství v NATO

Graf podpory členství v NATO

EU: Mizí jistota, přibývá skepse

Oslabující souhlas Čechů s členstvím v EU má podle expertů tři důvody: opad jistoty, tradiční euroskepticismus a absenci komunikace. "Když jsme do EU vstupovali, bylo to s určitou preferencí dlouhodobé jistoty a předvídatelnosti, což jsou kategorie, které se teď Unii naplňovat jaksi nedaří," vysvětluje sociolog Ivan Gabal.

Obraz EU je tak v myslích lidí spojován se samými problémy, což jen akcelerovalo s ekonomickou krizí. "Toho využil euroskeptický tábor, který je v médiích velmi hlučný," vyjmenovává dále Hartl.

Jan Hartl

"Když téma evropské integrace opustíte, nikdo se mu nevěnuje a zaznívají jenom problémy, tak to vypadá, že EU jsou ti lidé z toho Bruselu, pořád od nás něco chtějí a teď nás ještě stáhnou do potíží."

S tím souhlasí i diplomat Karel Kovanda, který zastával vysoké funkce jak v EU, tak v NATO. "Přínosy členství v EU jsou méně jasné než v NATO a neumíme jich kolikrát využít. Problémy eurozóny na spolehlivosti nepřidávají a euroskepse českých politiků je snad už součástí eurounijního folkloru," tvrdí Kovanda.

"Navíc téma evropské integrace po našem vstupu do EU zcela upadlo a už se věci nedovysvětlovaly. Hrou na domácím politickém písečku jsme to téma zastrčili," dodává Hartl. I když EU pořád vnímáme jako "oni" a ne jako "my", a postavit Evropu zpět na nohy je tak úkol "pro ně" a ne "pro nás" a lidé jsou s členstvím v EU méně spokojeni, tak z toho ovšem nijak nevyplývá, že by lidé chtěli z EU vystupovat, upozorňuje Gabal.

Hrozby nevnímáme díky členství v NATO

"Členství v NATO se po rozpadu Varšavské smlouvy jevilo jako jedno z nejpraktičtějších řešení naší bezpečnosti," interpretuje výzkumy Hartl, podle něhož ovšem čísla podpory kolem 70 % nebyla výsledkem informovanosti, ale spíše iluzí. "Informační kampaň před vstupem do NATO byla neexistující, nikdo nebyl ochoten se věnovat bezpečnostní a obranné strategii," říká Hartl. "Bylo zajímavé, jak ještě v 90. letech mnoho lidí vnímalo vstup do NATO jako výměnný obchod, tedy že vstup NATO musíme vytrpět za vstup do EU, kterou lidé vnímali jako takový penězovod, co k nám bude chrlit peníze."

Nicméně i když lidé opustili tyto iluze, podpora NATO byla stále, byť těsně, většinová. Podle Hartla následná pozornost, i když nejdřív pochybovačná, upřená na profesionalizaci armády, zahraniční mise a další bezpečnostní témata, měla za výsledek to, že se od začátku, váhavě a nechtěně, NATO stalo stálicí.

"Na grafu je vidět, že souhlas s členstvím v NATO je stabilní, výkyvy nejsou podstatné a v tom rozkolísaném světě, ve kterém žijeme, je NATO a naše zakotvení v něm takovou naší jistotou. Toto bezpečnostní zakotvení tak lidé vnímají - zejména ve srovnání s domácí politikou - jako něco, na co se můžeme spolehnout. Byť paradoxně pro spoustu lidí žádná bezpečnostní rizika nehrozí, a to hlavně kvůli tomu, že o bezpečnost máme nějak postaráno  – jak říkám, jsme spíše spoléhači," vysvětluje Hartl.

Zvládnutá Libye, ocenění v Afghánistánu

Vyššímu souhlasu s členstvím v NATO nahrávají podle expertů i alianční mise a české působení v nich. "Jak úspěšná operace v Libyi, tak relativní klid v souvislosti s naším působením v Afghánistánu, které není tak exponované, dává obraz bezpečí a zajištění," domnívá se Ivan Gabal.

Otázky spojené s působením NATO jsou navíc pro veřejnost podle Karla Kovandy jasnější. "NATO se osvědčuje jako spolehlivá organizace. Naši vojáci v aliančních operacích jsou oceňováni jak v Alianci, tak doma. Svrhnout Kaddáfího sice trvalo, ale rozuměli jsme tomu a podporovali to úsilí," dodává bývalý český velvyslanec v NATO.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nácvik na oslavy ruského Dne námořnictva v Něvské zátoce u Petrohradu
Na Baltu se formují ruské válečné lodě. Petrohrad oslaví Den námořnictva

Přes čtyřicet bojových lodí a ponorek, desítky letounů, tisíce diváků a ruský prezident Vladimir Putin. Tak bude vypadat Petrohrad a Něvská zátoka v Baltském...  celý článek

Dron zneškodněný laserovým systémem MEHEL na platformě obrněnce Stryker...
Zabiják dronů. Armáda po zkušenostech z Mosulu zkouší výkonný laser

Bylo jen otázkou času, kdy se stále lepší a především levnější a dostupnější drony stanou vojenskou hrozbou. Americká armáda po nepříjemných zkušenostech z...  celý článek

Analytici amerického letectva ze 41. zpravodajské jednotky začínají ve Fort...
Tajemný projekt Maven. Pentagon brzy nasadí proti islamistům algoritmy

Americké ministerstvo obrany chce ještě do konce roku nasadit na některé vládní platformy pokročilé počítačové algoritmy umělé inteligence, které mají...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.