Vyplynulo to z průzkumu Institutu pro výzkum veřejného mínění, který na přelomu ledna a února dotázal 1036 občanů.
Důvěra v armádu je nejvyšší od roku 1994, kdy ji podporovalo 35 procent lidí a 57 procent nedůvěřovalo. Důvěra v policii byla nejvyšší na začátku roku 1993, kdy jí podle IVVM věřilo 49 procent občanů.
Trend růstu důvěry k armádě je patrný už od roku 1997.
Nejčastěji o ní mají dobré mínění vysokoškoláci, lidé z jižní Moravy a lidé s dobrou životní úrovní. Nedůvěřují jí ve větší míře muži, studenti a učni.
Policistům více důvěřují vysokoškoláci, kvalifikovaní zaměstnanci, lidé s dobrou životní úrovní, občané z menších měst do velikosti 20 tisíc obyvatel a příznivci Unie svobody. Nedůvěřují jí především lidé z velkoměst, dělníci, lidé se špatnou životní úrovní a voliči KSČM.
Zatímco soudům věří pouze 32 procent respondentů, církvím 32 procent a 37 procent odborům, médiím důvěřuje plných 67 procent respondentů.
Český statistický úřad získal důvěru 56 procent dotázaných.
Do Ústavy by se mělo zasahovat jen výjimečně
Velká většina lidí soudí, že do Ústavy by se mělo zasahovat jen výjimečně, nebo nejlépe vůbec.
Jen 15 procent je přesvědčeno, že Ústava se může měnit kdykoliv je potřeba. Navíc 63 procent dotázaných podezírá ODS a ČSSD, že si změnou Ústavy jen chtějí upevnit moc.
Počet příznivců trestu smrti klesl na historické minimum
Podíl lidí, kteří souhlasí s obnovením trestu smrti, letos klesl na historické minimum. Nyní má podporu 61 procent dotázaných občanů, nesouhlasí s ním 26 procent.
Nejvíce příznivců měl absolutní trest v letech 1992 a 1994, kdy se pro něj vyslovily tři čtvrtiny respondentů. Přelom nastal v roce 1995, kdy si znovuzavedení trestu smrti přálo 67 procent dotázaných občanů, a až do loňského roku zůstával tento podíl prakticky stejný.
Trest smrti nyní prosazují zejména obyvatelé menších obcí, respondenti ve věku od 30 do 44 let a přívrženci KSČM. Naopak stoupenci KDU-ČSL patřili k nejčastějším odpůrcům obnovení trestu smrti. Téměř polovina lidí, kteří věří v Boha, trest smrti podporuje.
Nejvíce zastánců trestu smrti, konkrétně 57 procent dotázaných, ho zdůvodňuje potřebou přísněji trestat brutální zločiny. Pětina lidí soudí, že dosavadní tresty jsou málo účinné, desetině respondentů vadí vysoké finanční náklady na dlouholetá věznění vrahů a osm procent občanů si od trestu smrti slibuje snížení kriminality.
Odpůrci absolutního potrestání nejčastěji argumentují nebezpečím justičního omylu (48 procent) a tím, že člověk nemá právo ukončit jiný lidský život (36 procent). Dalších třináct procent dotázaných je přesvědčeno, že trest smrti nemá vliv na vývoj kriminality.
