Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Češi nejvíc věří armádě, odbory předstihly tisk, církve se propadly

  14:57aktualizováno  14:57
Z poměrně širokého spektra institucí - armády, policie, soudů, tisku, televize, rozhlasu, odborů a církví - důvěřují obyvatelé České republiky nejvíce vojákům. Výsledek 62 % atakuje rekordní důvěru z roku 2006, uvedla agentura CVVM. Výrazný propad zaznamenaly církve, setrvale roste důvěra v odbory.

Armáda si získala důvěru lidí například při odklízení následků povodní, které v posledních letech Českou republiku opakovaně zasáhly. | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

Trojice tvořená armádou, policií a soudy dokonce - kdyby se z jejich výsledků spočítalo pomyslné průměrné procento důvěry - dosáhla historického maxima podobně jako v roce 2010. Čísla přitom mají určitou vypovídací hodnotu, v případě těchto tří institucí mapují časovou řadu od roku 1993 (celý výzkum najdete zde).

Vojsku nyní "rozhodně" či "spíše" důvěřuje 62 % obyvatel ku 24 % nedůvěřujících (dopočet tvoří nerozhodnutí), uvedla agentura CVVM. Policie dosáhla příznivého "skóre" 55 ku 42 procentům. Mezi další instituce, jimž více lidí věří než nevěří, se vešlo rádio, internet, policie, neziskové organizace, televize a odbory.

Zajímavé na výzkumu CVVM je právě dlouhodobé časové srovnání. Například armáda se v největší krizi, pod hranicí třiceti procent, ocitla v říjnu 1996. Policie a soudy na tom tehdy byly jen o málo lépe. Od té doby důvěra v tyto tři instituce, byť s výkyvy, setrvale stoupá.

Důvěra vybraným institucím podle agentury CVVM
Důvěra vdůvěřujenedůvěřujeDůvěra vdůvěřujenedůvěřuje
armádu62 %24 %odbory43 %39 %
rádio58 %37 %banky46 %47 %
internet50 %35 %soudy44 %52 %
policii55 %42 %tisk42 %56 %
neziskovky47 %38 %církve21 %67 %
televizi51 %47 %   

Instituce jsou seřazeny podle poměru procent důvěry a nedůvěry (pozn. red.).

Jak si vedou politici

CVVM také vydalo průzkum o důvěře v politické instituce. Nejlépe si vedli starostové (důvěra 60 %) a obecní zastupitelstva (59 %). Hejtmani krajská zastupitelstva mají shodně 38 %.

Senátu důvěřuje 24 %, vládě 19 % a Sněmovně 18 % lidí (více na webu CVVM zde)

Církve, které se prakticky celou dobu od roku 1995 držely okolo hranice třiceti procent, zaznamenaly od března do prosince radikální pokles o deset procentních bodů, s největší pravděpodobností medializací a politizací tématu církevních restitucí.

Obecně klesá důvěra v tištěná média a televizi, např. v roce 2005 si obě tato mediální odvětví udržovala důvěru nad 60 %. Rádio poklesu pod tuto hranici dosud vzdoruje.

Sporně se jeví vypovídací hodnota průzkumu v otázce, zda lidé důvěřují internetu. Otázka pokládaná tazateli ("důvěřujete internetu?") totiž nikterak neupřesňovala zaměření obsahu. Pod pojmem internet si tak zpovídaní mohli představit prakticky cokoliv od stránek například Českého statistického úřadu přes jízdní řády, zpravodajství, blogy, Facebook až po ezoterické či konspirační weby.

Tisku více věří ženy, stoupenci ODS nemají moc rádi neziskovky a voliči TOP 09 banky

"Podrobnější analýza ukázala, že tisku častěji nedůvěřují muži než ženy. S rostoucí deklarovanou životní úrovní pak roste důvěra v soudy, policii, armádu, banky, neziskové organizace, církve a rovněž internet," uvedl výzkumník CVVM Jan Červenka.

Řada dalších závěrů byla očekávaná: dotázaní do třiceti let více důvěřují soudům a internetu, lidé nad 60 let pak mají větší míru pochopení pro odbory či církve. Mezi římskými katolíky pak podle CVVM panuje oproti průměru poněkud větší důvěra v rozhlas a televizi. To ale může být dáno i věkovou strukturou věřících, než že by televizi a rozhlasu věřili primárně kvůli svému vyznání.

Z voličů hlásících se k pravici pak stoupenci ODS méně věří tisku, neziskovým organizacím a internetu a voliči TOP 09 jsou obecně skeptičtější k bankám.

V průzkumu odpovídalo 1 059 obyvatel starších patnácti let.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.