Podle obžaloby si důstojník schovával přebytečnou výbušninu při rozebírání staré munice a pak ji nabízel zákazníkovi.
Bývalý důstojník i žalobce se vzdali odvolání, druhý odsouzený se ihned odvolal. "Neměl jsem z toho vůbec nic, takže nechápu, za co bych měl být odsouzen," prohlásil při odchodu ze sudní síně.
Veliteli útvaru se podařilo trinitrotoluen ušetřit, protože v munici bývalo občas víc výbušniny než stanovují normy. Na žádné nesrovnalosti se nepřišlo ani při kontrolách.
Podle obžaloby chtěli důstojník a jeho známý přebývající trhavinu prodat muži, který má povolení k manipulaci s trhavinami.
Bedny s TNT proto převezli do Zevety Bojkovice a poté do Poličských strojíren v Poličce na Svitavsku k průmyslovému zpracování. "Výslechy ale prokázaly, že nechtěli trhavinu zneužít," řekl soudce Ivan Holík.
Bývalý voják tvrdí, že se dopustil chyby, které lituje. "Chtěli jsme, aby byl trinitrotoluen využit k průmyslovým účelům, například na přípravu náloží do lomů. Evidenci jsme vedli, ale neodpovídala zákonu o manipulaci s výbušninami," vysvětlil svůj přehmat. Podotkl, že ještě před zahájením trestního řízení škodu armádě uhradil.
Podle odborníků se při rozebírání a likvidaci munice získává i ze stejných výrobků pokaždé jiné množství trhaviny. Zřejmě proto v Bohuslavicích v nepřesné evidenci za několik let přebývala.
Obhájci soud přesvědčili, že se trhavina nemohla dostat do nepovolaných rukou. Konstatovali, že problém asi nastal v okamžiku, kdy důstojník nevěděl, co s nadbytečným TNT. Trhavina zbývala po demontáži dělostřeleckých granátů.
