Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Důsledky solárního boomu budeme platit mnoho let

  15:59aktualizováno  15:59
Poslanci schválili vládní novelu na zmírnění škod, které i do budoucna způsobí nedomyšlený zákon o podpoře obnovitelných zdrojů. Jako účastník celého dění kolem přípravy původního nedomyšleného zákona dovoluji si čtenářům přiblížit tvrdě zpolitizovaný nátlak na jeho přijetí.

Ráječko - stavba solární elektrárny. | foto: Radek Miča, MAFRA

Celou kauzu zahájila jedna z mnoha směrnic Evropské unie nařizující členským státům výraznou podporu obnovitelných zdrojů při výrobě energií. Příležitosti se u nás chopila převážně Strana zelených, která – byť nebyla ještě ve vládě - měla za spojence lidoveckého ministra Libora Ambrozka hájícího prakticky všechny jejich názory. Podpora dalších spřízněných organizací jako Duha či Greenpeace, které se nyní obhajují, že za nic nemohou, byla očekávaná. Směrnici EU jsme zcela zbytečně zapracovali do formy zákona, z něhož dnes není úniku. Nebylo přitom dodrženo pravidlo přiměřené únosnosti, často uváženě používané a uplatňované v jiných zemích EU. Předběhli jsme většinu unijních států, které směrnici nepovažovaly za potřebné řešit legislativně. Přitom energie ze slunce má u nás účinnost pouhých deset procent, z větru pak patnáct procent. V našich podmínkách je orientace na tyto naprosto neregulovatelné zdroje drahým nesmyslem.

Z kompetenčních důvodů bylo ministerstvo průmyslu a obchodu povinno již tehdy diskutabilní zákon předložit do vlády a parlamentu. Opětovně, a za politického nátlaku, bylo nuceno zapracovat všechny chimérní návrhy předložené z dílny lobbisty Martina Bursíka, který je připravil - nikoliv zadarmo - pro ministra Ambrozka včetně nesmyslně dotovaných vysokých výkupních cen elektřiny především ze solárních elektráren, větrníků a biomasy.

Bývalý předseda Strany zelených Martin Bursík a jeho bývalý asistent Samuel Kašpar s potomky 13. listopadu na volebním sjezdu strany v Praze.

Bývalý předseda Strany zelených Martin Bursík a jeho bývalý asistent Samuel Kašpar s potomky 13. listopadu na volebním sjezdu strany v Praze.

Deformuj, blokuj, přeháněj

Další jednání teď tolik kritizované kauzy se odehrálo mezi našimi zákonodárci. Při projednávání v parlamentu byli zásadně proti schválení zákona poslanci ODS. Tak, jak již bývá u nás obvyklé, přes logické argumenty, zákon byl - po několika přerušeních vynucených ideologickou propagandou a politickými zájmy – s velkými rozpaky schválen. Pro přijetí zákona tehdy hlasovali i někteří dnes úřadující ministři i poslanci. Odpovědnost Senátu, ustanoveného na korekci a nápravu zákonů odsouhlasených v parlamentu, v tomto případě selhala.

Už po zhruba dvou letech bylo mnohým zřejmé, že přijatý zákon byl omyl. Předložení novely upravující dotace však nebylo možné. Koaliční vládu premiéra Topolánka v oblasti ekologie ovládal v tu dobu již ne lobbista, nýbrž pro změnu ministr Bursík. Premiér Topolánek, upřednostňující soudržnost koalice před neustále vyhrožujícími zelenými odchodem z vlády, se diktátu, který státu způsobil miliardové škody, v mnohém přizpůsobil. Proto se nyní v neutěšeném stavu nachází legislativa, která ekonomicky i časově šikanuje podnikatele složitými paragrafy a hlášeními, jimž v praxi pak nezřídka nerozumí ani jejich předkladatelé. Došlo k ideologické deformaci státní energetické politiky.

Libor Ambrozek

Libor Ambrozek

Oproti mnohým jiným státům byl potlačen rozvoj jaderné techniky. Spolu s rostoucími poplatky za skladování odpadů jsou občané v regionech přinuceni ke spalování nevhodných paliv znečišťujících ovzduší i k vytváření černých skládek. Byla vyvolána hysterie kolem skleníkových plynů a klimatických změn nutící stát k příslibu vysokých částek určených na "minimalizaci" dopadů. Neustálá blokace dálnic a obchvatů nutných pro zlepšování ovzduší v regionech se ohání ochranou přírody. Zcela neseriózní rovněž je propagace nereálného všeléku (také dotovaného), rozuměj spalování biomasy, které v krátké době též navýší cenu elektřiny.

Zdánlivé řešení

Vraťme se však do současnosti. Vyvstala otázka, jak napravit zákon zajišťující všem podnikatelům v "solárkách" povinný odběr elektřiny za nesmyslně vysoké výkupní ceny po dobu dvaceti let. Proto poslanci tento měsíc ve třetím čtení schválili vládní návrh na snížení skokového nárůstu cen elektřiny, vyplývající z nešťastného zákona o podpoře obnovitelných zdrojů.

Odsouhlasené znění novely zákona má vážná úskalí. Diskutabilní je na dočasné období prosazená šestadvacetiprocentní daň ze solárních elektráren. Lze se oprávněně domnívat, že nepřinese očekávaný ekonomický přínos, nýbrž řadu prohraných arbitráží zejména od zahraničních dravců. Opět to zaplatíme všichni. A dvaatřicetiprocentní zdanění zdarma přidělovaných emisních povolenek je rovněž nedomyšlené. Vzniklé vícenáklady budou opětovně zahrnuty do cen energií.

Problémová je i spoluúčast státního rozpočtu k vyrovnání cen elektřiny. Nejde o pomoc – je to pouze záminka, kterak zpět získat finance od spotřebitelů, a to jinou, opětovně zatěžující daní.

Panely solární elektrárny ve Voděradech. Ilustrační foto

Panely solární elektrárny ve Voděradech. Ilustrační foto

Další patálií je využití různých forem prodeje emisních povolenek za vypouštění skleníkových plynů, přičemž takto získané peníze mají pak jít na úhradu cen za výkup energie ze slunečních elektráren. Jde v podstatě o zbožné přání. Pozvolna dochází i politikům EU, že obchodování s emisními povolenkami bylo úletem. Zakoupení povolenek, v podstatě odpustků, za vyšší emitování škodlivin do ovzduší v jednom státě, nepomůže ke zlepšení atmosféry. V globální měřítku je to naprosto lhostejné. Nemluvě o tom, že změny klimatických změn připisované výhradně oxidu uhličitému lze mít za neprokázané.

Výsledkem všech transakcí jsou značné zisky obchodníků s povolenkami. Emisní povolenky, které nahospodařily naše průmyslové podniky, budou k dispozici až za tři až čtyři roky. Největší slabinou novely je, že hodnota povolenek je dnes zcela neznámou veličinou a nemusí dosáhnout uváděných 90 miliard korun. Za tři, čtyři roky může zájem o jejich odkoupení výrazně poklesnout. V žádném případě získané prostředky nepokryjí dotace na ceny elektřiny po zbývající dobu patnácti let, jak přikazuje schválený zákon.

Demonstrace proti solárním elektrárnám.

Demonstrace proti solárním elektrárnám.

Růst cen nepůjde zastavit

K úplnosti kauzy připomínám, že prvním návrhem vládních ekonomů na možné snížení cen elektřiny bylo zvýšení energetické daně z pevných paliv a plynu. Docela se zapomnělo, že před několika lety se (podle jedné ze směrnic EU) u nás zavedly nesmyslné ekologické daně. Přinesly pouze zvýšení cen komodit, a nic dobrého. Důsledkem návrhu na zvýšení daně z pevných paliv a plynu by reálně bylo zhoršení kvality ovzduší a zdravotních rizik v mnoha regionech. V lokálních topeništích by se totiž spalovalo vše, co shoří. Je potřebné konstatovat, že i bez zásahu vlády ceny uhlí porostou, neprolomí-li se těžební limity.
Záplatování (jakkoliv snad dobře míněným) zákonem nárůst cen elektřiny nevyřeší. Takže čekávaný finanční přínos oněch opatření může být fakticky minimální.

Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Figuríny s oběšenci se objevily v úterý ráno 22. října na pražském Klárově
ZÁPISNÍK: Panika o českých volbách a sex v Japonsku

Cizinci se divili, proč Češi šílí kvůli volbám. Vzpomínky na válku. Málo sexu u Japonců podle The Washington Post. Fotbalové paměti. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Demonstrace na podporu ruské dívčí kapely Pussy Riot v Madridu (17. srpna 2012)
ZÁPISNÍK: Pussyriotismu zdar. Babiš nebo Zemanovci?

Dávka angažované poezie. Nápad na byznys s politickým deštěm. Hledání odpovědi na otázku: Kdo je horší? To jsou témata zápisníku "Minulý týden", který vychází...  celý článek

Američtí váleční veteráni navštívili památník druhé světové války ve
ZÁPISNÍK: Také Američané nadávají na svoji politiku

Spojené státy se přirovnávají k banánové republice a k ­Itálii. Americká konzervativní Tea Party žije v bublině. V bublině žije i Václav Klaus. To jsou témata...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.