Ve svatyni svatyně Mia Ali Baba léčí duševně nemocné v poutech a vírou v Boha.

Ve svatyni svatyně Mia Ali Baba léčí duševně nemocné v poutech a vírou v Boha. | foto: Profimedia.cz

Afghánci léčí nemoci duše vírou a pepřem, pacienty poutají na řetěz

  • 22
Duševní poruchy jsou v Afghánistánu stále tabu. Společnost na psychicky nemocné lidi často hledí s opovržením a snaží se je vyléčit asketismem, vírou a uvězněním. V posledních letech se však daří prosazovat moderní léčebné metody a lidem pomáhají školení psychologové.

Mohammed Kássem je řetězy po třináct dní připoután ke zdi v malé betonové cele. Do vyléčení mu zbývá dalších 27 dní. Do té doby mu budou strážci z afghánské svatyně Mia Ali Baba dávat pouze čaj, chleba a černý pepř.

Rodina sem Kássema poslala kvůli tomu, že se zbláznil. Bývalý voják propadá čas od času v ohlušující smích. O pár sekund později je v slzách. Tvrdí, že není blázen, jen je závislý na hašiši. „Když nekouřím hašiš, chci pozabíjet všechny cizince,“ křičí ze své cely na přihlížející. A není sám, svatyně je plná duševně nemocných, kteří se zde mají vyléčit skrze asketismus a víru.

Afghánistán zarůstá mákem, na heroinu jsou závislé už i děti

Svatyně Mia Ali Baba v zapadlém koutu afghánské provincie Nangarhár je proslavená jako místo, kde dokáží vyléčit každou nemoc duše. „Necháváme tady všechno na Bohu,“ svěřil se jeden ze strážců svatyně Mia Šáheb serveru The Guardian. „Země i nebe byly stvořeny Bohem. Bůh se o pacienty postará,“ dodává v posvátné úctě ke Stvořiteli.

Kássem mezi tím reportérům ukazuje zápěstí, která zdobí krvavé šrámy od pevně utažených pout. „Měli mě radši vzít k doktorovi, než mě zavřít tady do toho vězení. Tím, že mě sem vzali, ze mě udělají ještě většího šílence,“ stěžuje si Kássem.

Nástup psychologů

Válka způsobila v Afghánistánu epidemii posttraumatického stresu a dalších psychických poruch. Právě na nemoci duše se přitom v Afghánistánu většina společnosti dívá skrze prsty. Tento druh nemoci si lidé spojují se ztrátou víry a jen výjimečně hledají skutečné příčiny.

Situace se však v posledních letech mění. „Točíme se v začarovaném kruhu násilí a traumat,“ myslí si doktor Faréšta Quedés, projektový manažer uskupení pobočky International Psychosocial Organisation v Kábulu. On sám je přitom hybnou silou změny vnímání psychických nemocí v Afghánistánu. Osobně dohlíží na vzdělávací centrum, které již vytrénovalo na 280 psychologických poradců.

Netypický pro Afghánistán je také fakt, že polovinu poradců tvoří ženy. Ty mají s posttraumatickým stresem ve většině případů spíše zprostředkované zkušenosti. Ony samy se bojů neúčastní, často si na nich však ventilují své psychické problémy jejich muži, kteří se vrátili z bojů.

Afghánská tradiční léčba

Pro ženy je pomoc psychologických poradců jednou z mála možností, jak se někomu svěřit. „V Afghánistánu se totiž jen málokdo zajímá o jejich sny, tužby a pocity. To, že si s nimi někdo sedne a vyslechne je, je už samo o sobě léčbou,“ myslí si jedna z poradkyň Fariba Aminová, která působí v nemocnici ve městě Zábul. Do boje s psychickými nemocemi se podle ní v posledních měsících vydala také afghánská vláda. Všechny provinční nemocnice musí nabízet psychologické konzultace zdarma.

Top Gun v hidžábu. Afghánistán má první pilotku, emoce si zakázala

Moderní přístup však stále naráží na tradice a stigmatizaci duševně nemocných. Léčba ve svatyni Mia Ali Baba podle lékařů nefunguje. Zejména starší obyvatelé vesnic však stále věří v její léčebnou sílu. Nasibulláh Subara například tvrdí, že ve svatyni vyléčili jeho synovce. „Předtím nemohl spát. Byl vznětlivý a otravoval svou rodinu. Teď už ale takové problémy nemá,“ tvrdí Subara. Za léčbu ve svatyni se platí dvacet dolarů, což je výrazně méně, než na kolik vyjdou léky a pobyt v nemocnici.

Mnohým Afgháncům vadí také moderní pojetí medicíny, které je v přímém rozporu s tradičním důrazem na soukromí. „Mnohým vadí celý koncept poradenství. V naší kultuře totiž není vhodné, když se někomu svěřujete s intimními problémy a rodinným tajemstvím,“ myslí si jedna z terapeutek Fatma Dauladzíová.

Zejména ženy však na pohovor s terapeuty nedají dopustit. Potvrzují to i zkušenosti terapeuta Wahída Nurzada, který se zabývá zejména problematikou domácího násilí. Na jednom ze skupinových sezení se před ním zničehonic rozplakala jedna z žen. „Když mi z očí padají slzy, cítím se najednou lehčí. Zapomínám na utrpení, kterým jsem si prošla,“ prohlásila.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video