"Chtěl jsem chránit politiky," vysvětloval Bohumír Ďuričko, proč dříve tvrdil, že přišel o své vůli, a teprve nyní předložil soudu oficiální pozvánku.
Stále tvrdí, že střílel v sebeobraně. Svou výpověď sestavil z toho, co zná z výslechů svědků či znaleckých posudků, i toho, co načetl v odborné literatuře. Sám totiž připustil, že dostal ránu, cítil svou krev a pak si vzpomíná až na to, když mu bodyguard na ulici půjčil kapesník.
Nevěděl údajně ani to, koho zabil. To se dozvěděl až na policii, kam byl převezen. "Asi jste zabil vraha Františka Mrázka," řekl mu prý vyšetřovatel.
Ďuričko přesto u soudu uvedl, že ho Václav Kočka udeřil krátkým, ale silným "úponovým" úderem pod nos. Následoval další, po němž "instinktivně" dvakrát vystřelil, na útočníka. Ten prý ale zahájil ještě třetí úder, a proto i Ďuričko, podle svého tvrzení, vypálil poslední ránu.
"Muselo to tak být," hájil se, když mu připomněli jeho vlastní tvrzení, že si nic nepamatuje.
Rozeznat dedukce od toho, co si podnikatel skutečně pamatuje, dělalo problémy nejen soudu, ale i jeho obhájcům. "Odpovídejte, prosím, jen to, co si skutečně pamatujete," nabádal ho několikrát jeho obhájce Vojtěch Veverka.
Zástupce poškozených Josef Lžičař ale uvedl, že podle rodiny a většiny svědků k žádnému napadení Bohumíra Ďurička před střelbou nedošlo.
"Byl jsem vychováván v loveckém stylu"
"Od osmnácti let jsem měl zbraň. Byl jsem vychováván v loveckém stylu, životu v přírodě," popisoval Duričko. Krátkou zbraň si ale pořídil až po roce 1989. "Byla to tehdy taková móda," vysvětloval.
Po celou dobu přesvědčoval soud, že je dobrým a zodpovědným střelcem. Pravidelně cvičí na střelnici, a tak natáhnout zbraň před výstřelem poté, co prý dostal ránu a byl v šoku, pro něj byla jen otázka cvičeného instinktivního pohybu.
Proč si ji vlastně s sebou vzal, nedokázal vysvětlit. "Asi třikrát nebo čtyřikrát jsem se na ni podíval a pak jsem si ji nakonec strčil za pas," vypověděl. Na nošení zbraně byl prý zvyklý, ale na společenské akce tohoto typu je prý nikdy nenosil.
Sám sebe líčil jako člověka, kterému nejde o peníze. To, co jsem vydělal, jsem v podstatě rozdal," prohlásil. Přesto uvedl, že střelbě předcházel spor o peníze, při kterém se dotkl Václava Kočky staršího, když prohlásil, že má peníze z kolotočů a nezdaněné, zatímco ty jeho jsou čisté.
"Střetly se dva světy, nadlidi a furiant ze statku," vysvětloval u soudu Ďuričko, který tvrzení o svém furiantství zopakoval ještě několikrát.
O celé události mluvil Ďuričko jako o obrovské tragédii. Zmínil i to, že s pozůstalými soucítí. Žádná lítost na něm ale nebyla vidět, nikomu se po dobu své výpovědi neomluvil. Na počátku se naopak usmíval, mával na kamery a fotografy. Kapesníkem si utřel oči jen jedinkrát, a to poté, co zazněla obžaloba, která ho viní z vraždy.
Na soud dohlíží eskorta se samopaly
Soud provázejí přísná bezpečnostní opatření i nebývalý zájem novinářů. Ti se již dlouho před začátkem jednání tísnili na chodbě. Před vstupem do jednací síně museli podruhé projít bezpečnostní prohlídkou.
Uvnitř jednacího sálu po celou dobu byla trojice ozbrojenců v maskách, přilbách a se samopaly. V průběhu jednání se strážci postupně střídali, stejně jako běžná justiční stráž. I na ní ale bylo vidět neprůstřelnou vestu, a to u muže, který byl přímo s Bohumírem Ďuričkem.
Ten zahájil svou výpověď tím, že požádal, aby mohl mluvit bez vesty. "Tlačí a nemohu se v ní soustředit," vysvětlil. Soudkyně se otázala eskorty a ta mu její sundání na jeho vlastní zodpovědnost umožnila.
Když obžalovaný žádal o ukončení vazby, tak uvedl, že si v Kolumbii koupil neprůstřelné oblečení, aby mohl chodit k soudu.
Ďuričko je ve vazební cele od loňského 9. října, kdy střílel po křtu a autogramiádě knihy šéfa ČSSD Jiřího Paroubka v pražské restauraci Monarch. - čtěte Střelec zabil syna podnikatele Kočky po křtu Paroubkovy knihy
