Socha F. L. Riegra ve stejnojmenných sadech v Praze.

Socha F. L. Riegra ve stejnojmenných sadech v Praze. | foto: Michal Šula, MF DNES

Dům v Palackého ulici, kde vzniklo národní obrození

V roce 1780 postavil v klidném koutě Nového Města slavný italský architekt Ignác Palliardi barokní městský palác pro lékařskou rodinu MacNevenů. Rodinu císařského lékaře, kterého už dnes zná málokdo, tu o pár desítek let později vystřídal rozvětvený rodinný klan.

O některých z jeho členů se stále učí děti v hodinách českého jazyka a dějepisu.

Do nenápadného domu v dnešní Palackého ulici se totiž postupně přiženil František Palacký a František Ladislav Rieger. A dům číslo 7 je dodnes domovem jejich potomků.

Slavné dějiny domu se začaly psát v roce 1811, kdy čtyřkřídlý palác s nádvořím získal pražský advokát Jan Měchura. V roce 1827 si jejich dceru Terezii vzal za manželku mladý vědec a historik František Palacký, kterému později pedagogové přiřkli přídomek Otec národa.

Po svatbě se Palacký nastěhoval do domu a zplodil tu také dvě děti.

"Když se jejich dcera Marie provdala za Františka Ladislava Riegra, nechali jim rodiče nevěsty svůj byt a přestěhovali se do zadního traktu domu," říká Jana Dobišíková z Národního muzea, které o Palackého dům nyní pečuje.

V saloně u Palackých i Riegrů se scházela společnost vlastenců a obrozenců, tady napsal František Palacký své Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě.

Jedna z dcer Ladislava Riegra, Libuše Bráfová pak založila v pěti dobově zařízených místnostech soukromé muzeum svého děda Františka Palackého i otce Františka Ladislava Riegra. To bylo veřejnosti zpřístupněno v roce 1931.

Jméno dvou velkých předků Václava Macháčka – prapradědečka Františka Ladislava Riegra a praprapradědečka Františka Palackého – si dnes lidé v Praze nejčastěji spojují se známým parkem nebo tramvajovou křižovatkou.

"Určitě je to velká škoda, nezaslouží si, aby jejich dílo bylo zapomenuto," říká Macháček, který spravuje dům v Palackého ulici na Novém Městě, ve kterém sídlí památník obou slavných politiků.

Na památník už zdálky upozorňuje bronzová busta Františka Palackého od Josefa Václava Myslbeka zasazená na průčelí domu. Riegra pak připomíná bronzová deska v sousedství. Kdyby každý slavný příslušník Riegrovy rodiny měl mít na domě svou desku, musel by jimi být doslova obložen.

V rodině měli umělce, právníky i vědce
Rodinu proslavila i Riegrova dcera Marie, která napsala libreta k operám Antonína Dvořáka Jakobín a Dimitrij. Její sestra Libuše si vzala za manžela významného národohospodáře Albína Bráfa a právě ona se nejvíce zasloužila o to, aby v bývalém Riegrově bytě vznikl památník. Ten se poprvé otevřel už v roce 1931, od roku 1961 ho spravuje Národní muzeum.

Další členové rodiny prosluli jako právníci, vědci, ekonomové.

Atmosféra 19. století
Památník obou politiků zabírá celé první patro křídla, které je otočené do ulice. Přístupných je pět místností. V pracovně Františka Palackého lidé uvidí osobní věci předního českého historika – pero, kalamář, brýle, kožené křeslo, kyvadlové hodiny. "V místnosti u stěny stojí i lůžko, na němž Palacký v roce 1876 zemřel," upozorňuje Jana Dobišíková z Národního muzea.

Ve velkém salonu najdete mramorová kamna, klavír a harfu Palackého ženy Terezie. Zde se pořádaly koncerty a debatní kroužky a u čaje se scházela společnost obrozenců. Tady se utvářela národní politika a řešily otázky spojené se vznikem Národního divadla, na jehož základní kámen v roce 1868 Rieger slavnostně poklepal.

Památník byl před třemi lety otevřen po rekonstrukci. Macháčkovi však vadí, že není otevřen častěji. Dnes se sem dostanou jen předem objednané skupiny.

"Možná by sem našlo cestu víc lidí a Rieger s Palackým by pro ně nebyla jen jména," usuzuje Riegrův prapravnuk.

Ten kromě domu v Palackého ulici spravuje i letní sídlo rodiny v Malči v podhůří Železných hor, které se vrátilo Riegrům v devadesátých letech při restituci. Sem za rodinou Riegrovou jezdil i hudební skladatel Antonín Dvořák, který zde zkomponoval i několik drobných skladeb.

Potomci slavných
,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video