Sektor obrany a zahraniční politiky je národními státy vnímán jako výsostný atribut státní suverenity, typický příklad "high politics", a jeho integrace do podoby nadnárodní politiky EU představuje pro mnohé nerealizovatelný scénář.
Evropská bezpečnostní a obranná politika (European Security and Defence Policy, ESDP) je ambiciózní projekt, který je nutné považovat za nedílnou součást procesu evropské integrace.
Komplex institucí formálně zajišťující fungování a provádění ESDP vykazuje obsahovou i funkční podobnost s institucionální strukturou NATO. Při analýze institucionální struktury ESDP docházíme k zjištění, že se zde projevují rozdílné přístupy k procesu evropské integrace.
Ačkoliv je ESDP politikou založenou na mezivládní spolupráci, vývoj funkcí, postavení a složení některých odpovídajících orgánů signifikuje šíření nadnárodních integračních tendencí i do této oblasti a to především ze strany orgánů Generálního tajemníka Rady/Vysokého zmocněnce EU pro Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (Common Foreign and Security Policy, CFSP) a také Komise EU.
V současnosti se ovšem jedná pouze o naznačení jistých trendů vývoje, nikoliv o vznikající reálnou situaci, která se možná bude měnit až v dlouhodobém horizontu.
Generální tajemník Rady/Vysoký zmocněnec EU pro Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku hraje v celém systému Evropské bezpečnostní a obranné politiky důležitou roli.
V současné době zastává tento post Javier Solana, bývalý generální tajemník NATO, a působí jako integrující element ESDP a CFSP. Vysoký zmocněnec disponuje operativním vedením v Satelitním středisku EU a pod jeho řízení také spadá i tzv. Situační (operační) centrum (Situation Centre, SITCEN), které mu podává aktuální zprávy a včas informuje i ostatní příslušné orgány o situacích, které mají vliv na ESDP (a CFSP).
SITCEN slouží také jako místo operačního kontaktu Generálního tajemníka s jeho spolupracovníky a současně kontaktu s podobnými situačními centry, krizovými buňkami, vně i uvnitř EU. SITCEN tedy tímto způsobem propojuje země EU, NATO a dříve i WEU (Západoevropská unie).
Pod přímou pravomoc Generálního tajemníka spadá Útvar politického plánování a včasného varování (Politická jednotka, Policy Planning and Early Warning Unit, EWPPU). Úkolem EWPPU je sledování a hodnocení vývoje v oblastech důležitých pro CFSP i ESDP, hodnocení zájmů EU, varování před událostmi nebo situacemi, které mohou mít závažné důsledky včetně potenciálních politických krizí a identifikace oblastí, na něž by se měla EU v budoucnu soustředit.
Povinností EWPPU je zpracování analýz, doporučení a návrhů strategií s návrhy přispívajícími pro oblast CFSP. Mimo výše zmíněné aktivity, patří mezi povinnosti Politické jednotky poskytovat, kdykoliv je to nutné, přímou politickou podporu krokům Vysokého představitele/Generálního tajemníka při kontaktu se zastupovanými státy či ostatními institucemi. EWPPU nemá ovšem vlastní zpravodajskou službu a je tak odkázán na jednotlivé státy.
Javier Solana však zdaleka nedisponuje takovým postavením, jaké má generální tajemník NATO. Tento fakt je dán reálnou politickou situací a především rozdílnou povahou EU a NATO, kdy právě aliance je primárně bezpečnostně-politickou organizací.
Z povahy členství v obou organizacích pak plyne výraznější konsensus a důraz na jeho dosahování v NATO než v EU, která se snaží svou bezpečnostní dimenzi teprve uvést v život.
V současnosti se diskutuje o možné funkci "ministra zahraničních věcí EU". V návrhu Evropské ústavy, předložené loni Konventem o budoucnosti EU, by tato funkce vznikla sloučením funkce generálního tajemníka a komisaře pro vnější vztahy.
Summit EU v Římě 2003 však návrh smlouvy nepřijal a situace zůstává nezměněna. V oblasti ESDP má nadále stále rozhodující slovo Rada EU (konkrétně Rada pro všeobecné záležitosti) a Evropská rada, které jsou jedinými institucemi činící závazná rozhodnutí politického i právního charakteru.
Další analýzy a komentáře čtěte na portále natoaktual.cz ZDE
