Zásah proti Dukeovi byl trochu nečekaný a asi i razantnější, než mohl být, říká Charvát.

Zásah proti Dukeovi byl trochu nečekaný a asi i razantnější, než mohl být, říká Charvát. | foto: Profimedia.cz

Dukea zatkli na politickou objednávku, tvrdí expert na extremismus

  • 320
Víkendový tvrdý zásah proti bývalému vůdci Ku-klux-klanu Davidu Dukeovi schvaluje většina právníků i politiků, podle odborníka na extremismus Jana Charváta si ale policie ovace nezaslouží. "Duke byl zatčen na politickou objednávku, kterou policie ráda poslechla," tvrdí politolog v rozhovoru pro iDNES.cz.

Byl podle vás zásah policie proti Dukeovi adekvátní?
Rozhodně byl trochu nečekaný a asi i razantnější, než mohl být. Policie samozřejmě nezasahovala proti nevinnému člověku - Duke je poměrně výrazná osobnost, která svými názory propojuje celou krajně pravicovou scénu, od neonacistů po fašisty. Oprávněnost akce z právního hlediska nemohu jako politolog posoudit, samotný zásah byl ale primárně veden na politickou objednávku, kterou policie ráda poslechla. V poslední době totiž v oblasti extremismu nezvládla několik akcí, takže si logicky potřebovala zvýšit svůj kredit.

Sami neonacisté se proti pátečnímu zásahu hlasitě ozvali, v neděli demonstrovali u budovy ministerstva vnitra. Na pošlapávání svobody slova si stěžovala i Dělnická strana. Nepovede akce proti Dukeovi nakonec k posílení ultrapravice?
Myslím, že krajní pravici to neposílí, ale krátkodobě může zásah přispět k jisté radikalizaci scény. Obecně bych ale dopad policejní akce nepřeceňoval, protože Duke je pouze jeden z mnoha případů postihu. Navíc radikálové už dlouho hrají roli mučedníků, k čemuž jim pomáhá evropský přístup k extremismu. Krajní pravice se v Evropě nachází od 50. let ve stavu, kdy si nemůže říkat, co by si přála. Posledních šedesát let tedy buduje know-how, jak se vyhnout postihu - říct, co chce, a zůstat nenapadnutelná.

Vy zřejmě nebudete příznivcem tvrdých postihů za propagaci nacismu.
Obecně s tímto přístupem nesouhlasím, protože neonacisty do určité míry ospravedlňuje. Mohou tvrdit, že systém se jich bojí. Mohou hrát na populistickou notu, v níž se ztratí ten vyloženě rasistický podtext, na který, mimochodem, většina veřejnosti stále neslyší. Kdyby neonacisté chodili po ulici s vlajkou s hákovým křížem, rozhodně mi to vadit nebude, protože by bylo všem jasné, o koho jde, a řadu lidí by to nepřitáhlo. Kdyby neonacisté mávali v Janově takovými vlajkami, tak jim asi moc lidí tleskat nebude.

V USA panuje téměř absolutní svoboda slova. Je možné brát Ameriku v tomto ohledu jako vzor?
To nelze. Je pravda, že pravicově radikální skupiny tam jsou nesmírně slabé. Je možné říci, že svoboda slova vede v důsledku k marginalizaci radikálních názorů - právě proto, že tam není ten prvek zakázaného ovoce. Ale to asi není celá pravda, protože v USA existují skupiny, které jsou poměrně silné, ovšem nejsou tak otevřeně rasistické. Navíc Evropa zažila druhou světovou válku, Američané naši zkušenost jednoduše nemají, takže bychom jejich model jen těžko roubovali na ten český.

Co považujete v Česku za největší problém v boji proti extremismu?
Špatné je, že český stát nemá žádnou koncepci, neexistuje klíč, podle něhož by policisté postupovali. Zdá se mi velmi neadekvátní, když policie není schopná zvládnout zásadní akce typu Janov, kde nechá pochodovat 800 radikálů téměř až na hranici romské čtvrti i za cenu ohrožení vlastních lidí, a poté není schopná je ani potrestat. Na druhé straně je pak kriminalizuje za nášivku na čepici nebo to, že drží nějaký prapor.

Vláda ale tento týden ohlásila, že představí novou koncepci.
Pamatuju si řadu ministrů vnitra včetně Bublana či Grosse, z nichž každý slíbil nějakou koncepci a nakonec se nic nestalo. K nové koncepci jsem tedy předem spíše skeptický. Stát problém extremismu zaregistroval v roce 1995, kdy přibývalo rasových vražd. Ale musela přijít až vražda súdánského studenta o dva roky později, než se česká společnost hlasitě ozvala. Do té doby bylo zabito asi deset Romů a reakce se nedostavila, což také vypovídá o stavu naší společnosti. Právě v ní je klíč k řešení, nikoli pouze v (ne)činnosti státního aparátu.

Mučedník David Duke děkuje...

policie podle blogera selhala a Dukeovi udělala reklamu

Co lze tedy podle vás proti růstu extremismu dělat? 
Na prvním místě stojí prevence, která může změnit postoj společnosti, i práce akademické obce. My totiž selháváme jako celek, osobně i jako jednotlivé části, které nejsou schopné proti radikalismu nic dělat. Teprve v momentě, kdy budou názory pravice vystaveny normální debatě, ve které se samozřejmě prokáže, že většina jsou buď úplné nesmysly nebo manipulující populismy, se něco změní.

Řada běžných lidí ale radikálům dává za pravdu, zvlášť v případě "nepřizpůsobivých občanů".
Samozřejmě neplatí, že spousta věcí, které krajní pravice hlásá, není pravdivá. Extremisté se naopak maximálně snaží, aby pravdu mohli použít všude, kde to jen jde, jako v případě romské problematiky. Jejich interpretace problému, která má co do činění s rasou, je už ale nepravdivá.

Společnost se přesto proti radikalismu začala ozývat, naposledy na koncertě proti neonacismu v Ústí nad Labem, kde se konal happening Ukažme jim záda. Mají tyhle akce smysl?
Právě aktivity, které vycházejí z občanské společnosti, jsou tou nejlepší cestou. Rasisté totiž svoji činnost zaštiťují nikoliv tím, že je to baví, ale protože to dělají pro dobro celého národa, lidí, kteří se neodváží sami vystoupit a za něž budou radikálové bojovat. Kdyby na jejich demonstracích stáli běžní lidé, klidně, bez provokací, a normálně dali najevo svůj nesouhlas, neonacisté si tam zopakování akce rozmyslí.

Jak se na zásah proti Dukeovi dívají právníci a politici

Politici a právníci se většinou shodují, že vypovězení Dukea z Česka i jeho obvinění z propagace nacismu bylo správné. V ČR je totiž popírání holokaustu trestné a podle některých právních názorů nepromlčitelné.

Podle advokátky Dukea Kláry Slámové nemohl Američan spáchat trestný čin, protože svou knihu s rasistickým podtextem Moje probuzení napsal v USA a české vydání nemohl ovlivnit - nevlastnil již autorská práva.

S tím nesouhlasí advokát Jaroslav Ortman. "Je jedno, kde to napsal. Faktem je, že ta kniha jako taková, pokud ospravedlňuje holokaust, ten názor je tam vysloven," řekl.

Slámová zároveň považuje trestný čin, kterého se údajně Duke dopustil, za dávno promlčený. Podle jiného právního názoru je ale trestný čin podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení lidských práv nepromlčitelný. Je zařazen mezi zločiny proti lidskosti.

Ministr vnitra Ivan Langer označil postup policejních složek za profesionální. Zásah schvaluje i ministr pro lidská práva a menšiny v demisi Michael Kocáb.

"Neznám přesně ty důvody, nemohu je komentovat, ale je to odpírač holokaustu, popírá existenci plynových komor, použití cyklonu B, zpochybňuje čísla zabitých většinou Židů ... a to je v našem státě trestný čin. Byly tam ale ještě i další důvody (zatčení)," řekl Kocáb.

Dá-li policie radikálně najevo, že návštěvy takových lidí v Česku se mohou zkomplikovat, tak si podobné kontroverzní osoby příjezd rozmyslí, soudí Kocáb. I podle Langera bylo zadržení jasným vzkazem, že projevy rasismu nebudou v České republice tolerovány.

Předseda sněmovního bezpečnostního výboru František Bublan (ČSSD) s tím nesouhlasí. "Připomíná mi to předchozí spektakulární akce ministra Langra, například zákaz Dělnické strany a potom nic," uvedl. "Ale nechci křivdit policii, pokud bylo cílem vyhoštění, tak to bylo naplněno," dodal.

Zdroj: ČTK


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video