Dominik Duka kritizuje místopředsedu ČSSD Lubomíra Zaorálka za jeho výroky k výměmě ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů.

Dominik Duka kritizuje místopředsedu ČSSD Lubomíra Zaorálka za jeho výroky k výměmě ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Mluví jak Urválek, opřel se Duka do Zaorálka kvůli ústavu pro totality

  • 1347
Do sporů o výměnu ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů se vložil i kardinál Dominik Duka. Postavil se za odvolaného ředitele Daniela Hermana a kritizoval výroky místopředsedy ČSSD Lubomíra Zaorálka. Kvůli výměně ředitele odstoupila už více než polovina členů vědecké rady ústavu.

Duka na svém webu v pátek komentoval Zaorálkovo čtvrteční vystoupení v České televizi. Místopředseda Sněmovny byl v pořadu s členkou Hermanova poradního kolegia Monikou MacDonagh-Pajerovou. Ta ocitovala z jeho dopisu, jenž jí Zaorálek před časem napsal a v němž uvádí, že "ústav je špinavá, hnusná instituce, kterou je potřeba vymést".

ČSSD: Byl to ústav paměti ODS, ale nezrušíme ho

Kardinál Zaorálkovi vyčítá, že počínání MacDonagh-Pajerové nazval gestapáckými a estébáckými metodami. "Na přímý dotaz moderátora se vykrucuje a vyčítá paní Pajerové, že cituje ze soukromé korespondence, nakonec však svá slova nedokáže popřít," uvedl kardinál. Zaorálkova rétorika byla podle něj hodná komunistického ministra informací Václava Kopeckého či prokurátora Josefa Urválka známého z procesu s Miladou Horákovou.

Zaorálek: Chce nás na hranici

Místopředseda Sněmovny a ČSSD Lubomír Zaorálek na Dukova slova zareagoval ostře. "Kardinál Duka by zřejmě ty, co se mu nelíbí, nejraději postavil na hořící hranici," napsal politik v SMS pro iDNES.cz. "Splácí dluh politickým stranám, které ho odměnily církevními restitucemi. Zůstává na hony vzdálen slovům o skromnosti, střízlivosti a pokoře, která slyšíme od nového papeže," doplnil Zaorálek.

Politika kritizoval také za to, že svá slova v dopise označil za humor. "Ano, je to opravdu velmi černý humor tvrdit na veřejnosti cosi naprosto jiného než v soukromí a nezbývá mi než přikývnout slovům pana senátora Sobotky, který jen poznamenal k Lubomíru Zaorálkovi: Lžete občanům této země," uvedl.

"Projevy tohoto typu jsme soustavně ohlupováni, to už není dělání si legrace z občanů a voličů, to je přímo výsměch pravdě a poctivosti, absolutní neúcta ke slušnosti. Je mi velmi líto, že se člověk zvolený jako zástupce řady občanů chová způsobem, který jen přesvědčuje občany, že platí staré přísloví drzé čelo je lepší než poplužní dvůr," doplnil duchovní.

Duka zdůraznil, že se vyjadřuje ne z titulu svých církevních funkcí, ale jako občan člen Konfederace politických vězňů, někdejší politický vězeň a syn účastníka zahraničního odboje za druhé světové války. Pod prohlášení se podepsal svým občanským jménem Jaroslav.

Duka Hermanovo odvolání nepovažuje za dobrý krok

Kardinál je přesvědčený, že Hermanovo odvolání není dobrý krok. "Co mne v nejvyšší míře zaskočilo, je způsob, jakým bylo zřejmě toto odvolání předem dohodnuto na základě politické objednávky," uvedl Duka. S Hermanem se zná z minulosti velmi dobře, odvolaný ředitel totiž dříve působil jako katolický kněz a mluvčí České biskupské konference. 

Hermana ve středu odvolala rada ústavu, podle ní nezvládal řízení. Místo něj jmenovala dočasnou ředitelkou překladatelku z polštiny a bývalou šéfku Českého centra ve Varšavě Pavlu Foglovou (více čtěte zde). Podle ODS jsou za odvoláním politické tlaky.

Zaorálek na čtvrtečním brífinku popřel, že jeho strana stojí za výměnou ředitele ústavu. "Odmítáme politizaci a odmítáme se do ní zavléct. S komunisty jsme o tom nevyjednávali," uvedl.

Na protest proti Hermanově odvolání ve čtvrtek rezignovalo šest z patnácti členů vědecké rady ústavu (více čtěte zde). V pátek odstoupili další tři. Bývalý předseda vědecké rady Michael Kraus v ČTK zmínil Jana Kmentu a Jana Stříbrného, podle Českého rozhlasu Plus rezignoval i Lukasz Kaminski.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video