„Je zřejmé, že schůzku na této úrovni nelze domluvit ze dne na den,“ oponuje Badal kritikům, kteří poukazují na to, že se schůzka i bohoslužba konala jen několik dní poté, co prezident promluvil 17. listopadu na shromáždění za přítomnosti představitelů Bloku proti islámu.
„Lidé, kteří méně přemýšlejí, si to spojují s kritikou prezidenta,“ řekl tajemník s poukazem na otevřený dopis, který zhruba pět desítek lidí zaslalo o víkendu Dukovi. Signatářům se nelíbí hlavně symbolické spojování katolické církve s prezidentským úřadem.
Duka sloužil v Lánech mši za Zemana a vlast. Zmínil i oběti terorismu |
Schůzka se podle Badala týkala zejména dvouapůlleté snahy o dohodu v rámci majetkového vyrovnání státu a církve. Mši podle tajemníka nelze vnímat jako podporu Zemanovy politiky. Uvedl, že kardinál se snaží o dobré sousedské vztahy se všemi českými prezidenty.
To, že při schůzce v Lánech proběhla i bohoslužba, bylo podle něj jen „třešničkou na dortu“, využití možnosti k tomu, aby kardinál poznal tamní farnost a lidé se mohli přijít podívat do kostela. Podobně významná bohoslužba se v lánském kostele konala poprvé od roku 1921, kdy jej stát zakoupil. Badal připomněl, že byla veřejně přístupná a prezident se jí zúčastnil v tomto duchu.
„Je velmi těžké zbavit se dojmu, že se spíše než o přímluvnou modlitbu jedná o prapodivný kalkul. Souvislost lánské bohoslužby s červencovým memorandem o převodu majetku ze státu na církev zmiňuje ostatně samo arcibiskupství. Ve svém výsledku to působí jako politické gesto,“ píše se v dopise kritizujícím Duku.
Zeman a Duka v červenci podepsali memorandum o převedení Jiřského kláštera a Nového probošství církvi (více čtěte zde). Stát by se tak mělo do konce ledna. Podmínkou dohody je, že obě památky budou do pěti let opraveny a církev se vzdá nároků na další budovy v areálu Hradu.
Návrh na bohoslužbu v kostele Nejsvětějšího jména Ježíš vzešel podle šéfa prezidentova protokolu Jindřicha Forejta od katolické církve a prezidentská kancelář jej přivítala jako přátelské gesto.
