Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

DUEL: Poslanec Benda a soudce Cepl se přou o odposlechy

  12:19aktualizováno  12:19
Novinářům má brzy hrozit až pět let vězení za zveřejnění policejních odposlechů. Zákon ve čtvrtek schválili poslanci. MF DNES zorganizovala rozhovor mezi autorem novinky - poslancem Markem Bendou - a profesorem pražské právnické fakulty a bývalým ústavním soudcem Vojtěchem Ceplem, který změnu považuje za zbytečnou.

Soudce Vojtěch Cepl starší (vlevo) zákaz zveřejňování odposlechů kritizuje, poslanec ODS Marek Benda obhajuje. | foto: MF DNES a ČTK

Pane poslanče, proč chcete, aby novináři byli za zveřejnění údajů z odposlechů stíháni? Pane profesore Ceple, proč je to podle vás špatně?

Benda: Zákon vznikl jako zvýšená míra ochrany všech osob, které jsou nějakým způsobem namočeny v trestním řízení. To, co se získá při odposlechu, má sloužit pouze k tomu účelu, ke kterému je to určeno. Tedy k prokázání viny pachatele a usvědčení před soudem.

My jsme ale opakovaně zažívali situaci, že odposlechy se dostaly ven naprosto bez kontroly a často i ve fázi, kdy před soudem žádné líčení neběží. Proto se už přijala řada opatření, aby k tomu u policie nedocházelo, a zpřísnily se i podmínky pro pořizování odposlechů. Naposledy přijatá úprava je jen završení této cesty.

Cepl: Já bych měl několik protiargumentů. Zaprvé tady jde o klasický případ střetu dvou principů - ochrany soukromí a tajemství doručovaných práv a ochrany svobody projevu a práva na informace.

Musím být poněkud teoretický. Něco jiného jsou právní principy a něco jiného právní normy. Zatímco principy si mohou odporovat, normy musí být v souladu. Principy mají rozměr váhy, platí více nebo méně. Normy naopak buď platí, nebo neplatí. Toto rozlišení v západní právní teorii již převládlo, k nám bohužel proniká pomalu. Naši právníci a poslanci pracují proto většinou jen s normami.

MÁ BÝT TREST ZA ODPOSLECHY?

Poslanec Benda a právník Cepl se ve společném rozhovoru přou o právu na informace a o svobodě tisku

Jinými slovy by bylo v daném případě vhodnější využít principů a namísto dalších novel by se rozhodování mělo předat soudu. Jenom soud rozezná, kdy jednání zveřejňovatelů bylo zlomyslné, nelegální nebo trestní. Předem říkat, že je zacházení s odposlechy nelegální, není na místě.

Pokud někdo porušuje právo vynášením informace, tak je především vinen policista, nikoliv novinář. Novináři musí mít právo chránit své zdroje. Věřím, že svoboda slova a právo na informace je v tomto konfliktu vyšší než ochrana soukromí jednotlivých osob.

Benda: Já v mnohém s panem Ceplem souhlasím. S výjimkou jeho poslední věty. Pro mě je ochrana soukromí důležitějším principem, protože chrání jednotlivé osoby. Právo na informace je obecnějšího charakteru.

Tady je problém, že stát povolil invazivní zásah do soukromí jedince, a stalo se tak pro nějaké státní účely. Jenže odposlechy pak unikají a používají se ke zvyšování prodejnosti novin. Říká, že soukromí jedince je chráněno vždy a za všech okolností. A novinář bude muset prokázat, že něco zveřejnil ve veřejném zájmu.

Cepl: Zdá se mi, že obracíte procesní postup. Novinář se podle vás musí vyviňovat z toho, aby mu nehrozilo vězení, kdežto v opačném případě musí soud prokázat, že jednání novináře bylo protiprávní. V tom je dnešní úprava lepší.

A pak se neshodujeme v tom, jakého okruhu lidí se ta změna dotýká. Bez svobodného tisku a nezávislých soudců se vláda většiny může změnit v tyranii většiny. Když většina není informovaná, zvolí si Mečiara nebo Lukašenka. V této situaci je ochrana práva na informace podmínkou fungování demokracie.

Vaše změna navíc zvyšuje moc výkonné moci. Neznám jiný právní řád, v němž by byla tak vypjatá úprava, která výrazně zvyšuje moc státu proti občanovi. Nechci se nikoho dotknout, ale domnívám se, že zde jde hlavně o ochranu politiků. Podle mého názoru existují v parlamentu politici, kteří mají zájem na tom, aby jejich pravomoci zesílily, protože mají sami máslo na hlavě.

Benda: Nedomnívám se, že by ta změna měla sloužit jen k ochraně politiků. V zákoně není o poslancích a politicích obecně ani zmínka. Uznávám ale, že existují odposlechy, které dokazují, že se někteří politici nechovali morálně. Ale ty se budou dál do budoucna zveřejňovat. Právě s odvoláním na ústavní princip.

Problém je, že se v posledních měsících objevovaly v médiích naprosté drby. Pokud třeba MF DNES otiskne, že nějaký údajný mafián řekl, že "Paroubka umím", a tváří, se, že je to fakt z odposlechů, tak právě zde dochází k porušení práva na soukromí a vy se dnes nemůžete reálně bránit. Můžete sice podat žalobu, ale novinář u soudu řekne, že jen citoval mrtvého mafiána.

Cepl: Trvám na tom, že dosavadní stav je vhodnější.

Každý se může bránit a soud rozhodne, zda byl poškozen úmyslně, nebo nepravdivě.

Je vidět, že se neshodnete. Co si myslíte o autocenzuře, kterou bude každý novinář provádět, až začne zákon platit?

Benda: To je daň za ochranu osob, které se v odposleších objevují. Na to, abych mohl jako novinář něco zveřejnit, musím prostě vědět, že zveřejňuji něco, co je skutečně ve veřejném zájmu.

Cepl: To, že se musí novinář vyviňovat, je porušením principu neviny, což je pro mě nespravedlivé. Změna samozřejmě jednání novinářů ovlivní.

NÁZOR Z BLOGU

"Včasná výhrůžka přetavená do paragrafů opět nastolí mechanismy autocenzury, které dlouhá léta umožňovaly pohodlný život totalitnímu režimu," píše europoslankyně Jana Bobošíková.

Bobošíková hodlá ve věci odposlechů interpelovat i Radu EU. "Žádám Radu Evropské Unie, aby dala jasnou odpověď na otázku, zda je omezení svobody slova a cenzura v České republice v souladu s platnou Smlouvou o Evropské Unii (...). Věřím, že se Rada Evropské Unie nenechá ovlivnit ani zastrašit faktem, že jí Česká republika předsedá, a okamžitě zjedná nápravu," napsala politička.

Spor o nový zákon možná skončí až u Ústavního soudu. Jak to podle vás dopadne?

Benda: Pevně věřím, že běžné soudy i Ústavní soud se k tomu postaví tak, jak celou dobu říkám. Tedy, že budou souhlasit, aby platil obecný princip zákazu, který může být někdy prolomen. A věřím, že pokud některý novinář u soudu prokáže, že odposlechy zveřejnil ve veřejném zájmu, odsouzen nebude.

Cepl: Výsledek u Ústavního soudu nemohu odhadnout. Bude záležet na právní filozofii soudců, kteří to budou posuzovat. Část soudců se totiž drží jen formálního pojetí. Část soudců ovšem již pracuje s principy a k normám jsou skeptičtí. Jak to tedy nakonec může dopadnout u Ústavního soudu, opravdu nevím.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bývalá místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková z ČSSD.
Gajdůšková se vrací do vysoké politiky.. Lidé nepochopili naše hesla, říká

Přes volební mizérii ČSSD zažívá Alena Gajdůšková velký návrat do vysoké politiky. Bývalá senátorka přeskočila z druhého místa kandidátky ve Zlínském kraji...  celý článek

Sociální demokraté se v sobotu večer při sledování volebních výsledků zamkli v...
ČSSD zažila knock-out, řekl Zimola. Bývalý hejtman může začít stoupat

Po rozpadu krajské koalice se vzdal hejtmanského křesla, vedení strany ho nechalo vyškrtnout z kandidátky pro volby do Sněmovny. Část lídrů ČSSD kvitovala, že...  celý článek

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš přichází komentovat výsledky povolební schůzky s...
Babiš se s Okamurou shodl na zákonu o referendu, společnou vládu vyloučil

Až do večerních hodin v pondělí pokračovala vyjednávání vítěze voleb, hnutí ANO, s dalšími stranami zastoupenými ve Sněmovně. Andrej Babiš se během dne stihl...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.