"Některé z deníků se chovají zákeřně a zkouší pochybovat o vládní politice. Zveličují malé chyby a používají přitom techniku propagandy. Už před několika lety jsem varoval před rostoucím zahraničním vlivem v íránských médiích," zlobí se Chomejní.
Důvod kritiky? Zhoršující se ekonomika
Opoziční noviny přišly ve svých pondělních vydáních s důraznou kritikou vlády prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda. V poslední době totiž íránská ekonomika stagnuje a ceny všech výrobků stoupají.
Vedle duchovního vůdce Chomejního na situaci zareagovali i politici. Ti požádali soudy o pozastavení vydávání deníků, které podle nich publikují lži. Jedním dechem ale dodávají, že nechtějí porušit právo svobody projevu. Novináři ale vyslali jasný signál: tlak, který nás chce umlčet, se neustále zvyšuje.
Za inflaci může prezident
Od konce devadesátých let jsou média jedním u hlavních "bojišť" v Íránu. Konzervativní soudní moc zakázala přes sto liberálních tiskovin. Jen letos v září byla pozastavena činnost reformního deníku Sharq. Řadu propuštěných novinářů přijal další opoziční magazín Rouzegar, ale i ten byl po týdnu zrušen.
"V Íránu jsou pořád média, která píší proti státním institucím a vládě," brání se Chomejní nařčení, že svoboda slova už v jeho zemi neexistuje. "Jenže inteligentní lidé takovýmto novinám stejně nevěnují pozornost," dodává jedním dechem.
Kritikové režimu spatřují v současném trendu tlak na politické oponenty a zkorumpování západních hodnot v očích Íránců. Ekonomové pak dodávají, že za současnou situaci může prezident Ahmadínežád. Jeho utrácení jen podporuje rostoucí inflaci.
