Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Čeští důchodci se naučili prát za svá práva, míní odbornice na stárnutí

  6:17aktualizováno  6:17
Téměř každý třetí Čech bude v polovině století v důchodovém věku. Už dnes senioři začínají aktivněji než dosud hájit své zájmy. Poroste i význam "stříbrné ekonomiky", říká v rozhovoru pro iDNES.cz Lucie Vidovićová z brněnské Masarykovy univerzity, která se specializuje na sociologii stárnutí.
Lidí na 65 let je v Česku šestnáct procent, kolem roku 2060 bude v penzi už každý třetí Čech (ilustrační snímek).

Lidí na 65 let je v Česku šestnáct procent, kolem roku 2060 bude v penzi už každý třetí Čech (ilustrační snímek). | foto: Archiv MAFRA

Na co by se měl stát ve vztahu k seniorům především zaměřit?
Měl by především vysílat jasné signály, jaké jsou preference a důležitá témata pro společnost. A v tom je z pohledu seniorů dost pozadu. Něco se mění, například způsob, jakým ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje plán přípravy na stárnutí. I předcházející dokumenty sice byly velice kvalitní a obsahovaly spoustu důležitých myšlenek, ale nikdo na ně téměř nedbal. Nebyly peníze, zájem nebo obojí. Do současné přípravy je zapojeno mnohem víc lidí a organizaci. Záleží však, aby dobrá slova zase nezůstala jen na papíře.

Strategie ČR na stárnutí: podpora podnikání i vzdělání

Jakým problémům čeští senioři nejvíce čelí?
Kvůli jejich různorodosti je to relativní. Není to nutně finanční zajištění, i když to jistě mnohé lidi trápí, ale spíše ty méně hmotné věci, jako nedostatek úcty, osamělost, zneuznání, nedostatek kontaktů, mít si s kým popovídat a koho se dotknout. To jsou věci, které pokud chybí, a máte-li co jíst a střechu nad hlavou, bolí víc než nějaké dloubání v kloubech.

Na konci června proběhl v Praze první protest seniorů (více o demonstraci čtěte zde). Může to značit, že budou hlasitěji než dosud hájit své zájmy a práva?
Myslím, že je to nevyhnutelný vývoj. Stárnou lidé, kteří se už naučili prát za svá práva a získali zkušenost, že některé věci je nutné si na systému vybojovat. Netvrdím ale, že to je vždy ta nejlepší cesta, protože davové myšlení je manipulovatelné.

Je v době ekonomické krize pro seniory v Česku obtížnější najít práci či brigádu?
Jak pro koho. Krize nepřeje zaměstnanosti lidí před důchodem, ale naopak pracující důchodci jsou relativně vyhledávanou kategorií zaměstnanců. Jsou díky ekonomickému i časovému polštáři flexibilnější, což je pro zaměstnavatele samozřejmě výhodné. Často si je také chválí jako motivované a loajální pracovníky. Z našich výzkumů mohu potvrdit, že je to výhodné i pro samotné seniory, a to nejen po finanční stránce. Zaměstnaní důchodci jsou oproti těm bez práce subjektivně zdravější, spokojenější a cítí se mladší.

Socioložka Lucie Vidovićová

Socioložka Lucie Vidovićová

Pomáhají českým seniorům dostatečně - ať materiálně nebo jinak - jejich příbuzní?
I když se podoba rodiny hodně mění oproti tomu, v čem vyrůstali ještě dnešní třicátníci, nedá se říci, že by se její základní funkce výrazně měnily. A k nim patří i mezigenerační výpomoc. U nás funguje především od seniorů směrem k mladším. A to podstatně více, než je tomu třeba v jižní Evropě. Prarodiče mají velký podíl na tom, že matky mohou skloubit práci a rodinu, a to nezřídka na úkor vlastního zaměstnání. Hodně ale záleží na pozici v životním cyklu. Později v životě člověk přece jen více pomoci dostává, než dává. Sami senioři ve velké většině potvrzují, že jejich děti i další příbuzní jim poskytují nejrůznější formu pomoci. Nejčastější je základní psychická podpora, možnost se s dětmi o věcech poradit. Takovou pomoc alespoň občas dostává 90 procent starších lidí. Děti velké části seniorů také pravidelně vypomáhají při udržování domácnosti. Méně častá je finanční výpomoc. Bohužel i v naší společnosti jsou stále častěji odhalovány případy upírání pomoci, zanedbávání a týrání seniorů.

Do důchodu odchází generace, která už si stihla něco vydělat

V posledních letech proběhla řada kampaní zaměřených na respekt ke stáří a seniorům. Jsme na tom tak špatně, že je potřeba na takové - možná zdánlivé - samozřejmosti upozorňovat?
Už jsem přemýšlela, jestli se nejedná o projev akce a reakce, že pozitivní kampaně vyvolávají potřebu veřejně ventilovat negativní postoje a jejich virtuální i faktická viditelnost zase vytváří legitimitu těch kampaní. Ale to je jen taková úvaha. Faktem je, že v opakovaných výzkumech Eurostatu je Česko vždy první nebo na jedné z prvních příček v podílu souhlasných odpovědí s výroky, že je u nás rozšířená věková diskriminace. Ve srovnání s téměř 30 státy je to opravdu podivné prvenství. Proč by zrovna u nás měla být tak výrazně vyšší věková diskriminace, opravdu nevím. Částečně si to vysvětluji tím, že jsme jako národ relativně hodně citliví na bezpráví.

Stárnoucí Česko

Lidé nad 65 let tvoří podle ministerstva práce a sociálních věcí necelých 16 procent české populace. Za dvacet let budou představovat již čtvrtinu a za půl století třetinu společnosti. Výrazně vzroste i podíl seniorů nad 80 let. Starobní penze v Česku v současnosti pobírá zhruba 1,73 milionu lidí.

V jakých zemích hledat inspiraci příkladného vztahu státu k seniorům?
Určité problémy jsou všude. Zároveň ne vše, co funguje jinde, je přenositelné k nám. Hezky je to viditelné na mezinárodních konferencích, kde lidé ze severní Evropy představují třeba novou nemocnici zařízenou pro seniory přátelským designem. Nebo studii o kvalitě domácích služeb, kde jen tak mimochodem zmíní, že vypočítali, že když dají každému seniorovi chodítko, tak stát výrazně ušetří na léčbě a zmírnění následků pádů u seniorů, což je mimochodem velmi závažný problém i u nás. V auditoriu sedí kolegyně třeba z Nepálu nebo Indie a jen nevěřícně kouká. A já vlastně koukám stejně jako ona.

Myslíte, že tím, jak v Česku poroste podíl seniorů ve společnosti, budou pro sféru služeb stále zajímavější cílovou skupinou?
Z našich výzkumů, zahraničních zkušeností a koneckonců i z prosté logiky věci vyplývá, že senioři jsou nejvíce různorodou skupinou ve společnosti. Nenakupují tedy "jako jeden muž či žena". Hovoří se ale o stříbrné ekonomice, tedy obchodních příležitostech, které stárnutí populace přináší. Je na trhu, kdy se v této různorodosti zorientuje a začne ji plně využívat. Typickým příkladem je móda. Řada starších žen by jistě ráda chodila oblékaná dle poslední módy, ale obchody s levnou vysokoobrátkovou módou nevedou velikosti čtyřicet plus. Neobstojí argument, že senioři jsou chudí. Dnes odcházejí do důchodu ročníky narozené po druhé světové válce. Rok 1989 je zastihl kolem čtyřicítky a z řady z nich se stali úspěšní podnikatelé a živnostníci, kteří už dokázali vytvořit nějaký kapitál.

Bude se i zvyšovat význam seniorů jako voličů?
V případě volebního chování člověka nejvíce ovlivňují ideje, které nabíral ve svém mládí a má obvykle tendenci se jich držet i ve vyšším věku. Vkus či preference se můžou s rostoucím věkem měnit, ale není to tak, že jakmile odejdete do důchodu, začnete najednou všechno dělat jinak. Sice vidíme určitou setrvačnost, například u preferencí levicových stran mezi seniory, ale že volí jen levici, to je velký mýtus. Podobně jako u spotřeby i zde se více než věk projevuje vliv socioekonomického statusu, pohlaví, původu či náboženství.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jihlava
100 POHLEDŮ: Baráčky v Jihlavě jak lepidlem k sobě přilepené

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Lidé v Krásné Studánce u Liberce odevzdávali své hlasovací lístky na místním...
Strany mají triky k obcházení zákona o darech. Některé ho ignorují úplně

Od koho strany získávají finance a na co je během kampaní využívají. To měl zprůhlednit zákon, o kterém se před volbami mluvilo jako o přelomovém. Podle...  celý článek

Prezident Miloš Zeman a jeho žena Ivana volili v Praze na Lužinách v ZŠ...
Volil jsem Čecha, řekl Zeman. Šanci dá tomu, kdo dostane nejvíc hlasů

Prezident Miloš Zeman volil v pátek v podvečer spolu se svou ženou Ivanou v Praze na Lužinách. „Volil jsem Čecha," řekl prezident poté, co odvolil. Možná i...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.