Dublinská dohoda vyplynula z desetidenních rozhovorů. Podepsali ji představitelé 109 zemí.
"Věřím, že tato dohoda udělá ze světa bezpečnější místo. Gratuluji irské vládě i všem přítomným, že dovedli jednání k tomuto závěru," prohlásil britský premiér Gordon Brown. Už dříve oznámil, že jeho země kazetové bomby z arzenálu vyškrtne.
Stranou ovšem zůstali stát ti, kteří produkují nejvíce kazetových bomb, anebo je přímo používají: USA, Rusko a Čína.
"Spojené státy sdílí humanitární ohledy těch, kdo jednají v Dublinu, ale kazetové bomby prokázaly svou užitečnost a jejich vyškrtnutí z vojenských skladů by ohrozilo životy našich vojáků i vojáků našich koaličních partnerů," oznámil Pentagon.
Podle hlavních kritiků z organizace Cluster Munition Coalition (CMC) jsou kazetové bomby metlou pro civilní obyvatelstvo.
Zbraň funguje tak, že se bomba vržená z letadla zhruba v půli pádu otevře a rozdrobí na mnoho menších výbušných zařízení. Ta ovšem často zůstanou po dopadu ležet nevybuchlá a fakticky fungují jako "nástraha" na běžné lidi, často i děti.
Zastánci kazetových bomb, kromě USA například Indie, Pákistán nebo Izrael, naopak argumentují, že nálože mají vysokou efektivitu na bojišti.
Aktivisté z CMC dublinskou dohodu vítají i přes neúčast států, které z jejich pohledu nejvíc škodí. Sto devět států představuje silný konsensus, který může mít vposledku vliv i na ty, kteří se k dohodě nepřipojili.
"Myslíme si, že teď, když všichni spojenci USA zakázali používání kazetových bomb, bude pro Američany těžké podnikat s nimi společné operace a přitom bomby používat," tvrdí Simon Conway z CMC.
Precedens už existuje. Před jedenácti lety vznikla analogická dohoda o nášlapných minách. Spojené státy, Rusko a Čína sice ani tu nepodepsaly, nicméně od té doby miny nepoužívají.
