Někteří dvacetiletí sice Alexandera Dubčeka považují za českého premiéra, ale hned u Bratislavského hradu se tyčí jeho busta – s popiskou "slovenský štátnik".
Češi mají Dubčeka spíše za tragikomickou postavu, muže, který se často dojímal, a socialismus s lidskou tváří za přežitek. Slováci včetně Roberta Fica k Dubčekovi vzhlížejí jako k nejvýznamnější osobnosti slovenských dějin.
"Slováci si potřebovali vybrat nějakého protagonistu a Dubček byl ideální. Soudili, že sám věří tomu, co říká. Kdo znal Hlinku? Štefánika? Možná pár Francouzů a Italů! Ale Dubčeka? Toho Evropa zná," vysvětluje respekt, kterému se Dubček po tragické smrti těší, historik Stanislav Sikora.
Mnozí vidí Dubčeka i jako oběť StB. "Ústav paměti národa nedávno zveřejnil seznamy donašečů. Jsou ale nějak děravé. Lidí, kteří otce sledovali, bylo mnohem víc. Největší ryby proklouzly," řekl MF DNES Dubčekův syn Pavol.
. SLOVÁCI V HLAVNÍ ROLI: ALEXANDER DUBČEK A GUSTÁV HUSÁKAlexander Dubček (1921–1992) byl hlavní tváří pražského jara. První tajemník ÚV KSČ Čechoslováky přesvědčil, že komunismus může mít lidskou tvář. Poté, co Sovětům pomohl uklidnit odpor občanů po invazi, byl uklizen do ústraní. Do politiky se vrátil až po listopadu '89, zemřel při nehodě. |
Slováky "Dubčekův rok ’68" zajímá hlavně proto, že po něm přišla vytoužená federalizace.
"Prezidenta Antonína Novotného mnozí považovali až za protislovenského šovinistu, pro Slováky tedy bylo alfou a omegou, aby s nimi Češi začali jednat jako rovný s rovným. Ale federalizaci prosazovali i politici, kteří neměli s demokratizací nic společného. Biľak nebyl demokrat a Husák se jen vezl na demokratizační vlně," vysvětluje rozdíl vnímání roku ’68 mezi Čechy a Slováky historik Sikora.
Jeho kolega z Historického ústavu Jozef Zatkuliak Slováky brání, sám prý v Ružomberku jako malý skaut házel po tancích kameny. Podle něho se v Bratislavě a na východním Slovensku protestovalo proti okupaci stejně jako v Praze. Jedním dechem však dodává, že Slováci ctí zejména tři tradice. "Křesťanskou, sociální a národní. A to byl taky jejich přínos do roku ’68, náboženský život se začal po tvrdých 50. letech obnovovat, " říká.
Husák a tajemství jeho kufru
Víc než Dubček na Slovensku vzbuzuje emoce Gustáv Husák. Pro mnohé je tím, kdo se obětoval. Kdyby byl v čele státu někdo jiný, více lidí by zemřelo, jako třeba v sousedním Maďarsku, míní Slováci.
"Začalo to jedním kufrem. Dostal jsem zadání napsat hru o Husákovi s tím, že existuje kufr jeho korespondence z vězení. Okamžitě jsem souhlasil. Kufr se ale ztratil," říká scenárista Viliam Klimáček.
A jaký byl podle něho člověk, jehož obraz visel ve školních třídách? "Charakter? Tak to byl právě jeho problém. Po deseti letech, které strávil ve vězení, sám zaštiťoval perzekuce (i když už nebyly tresty smrti jako v 50. letech). Tomu se říká Husákovo salto," říká Klimáček.
Hra Dr. Gustáv Husák se na Slovensku hraje už dva roky. "Češi zřejmě očekávali, že Husák v ní bude zobrazen více jako monstrum," popisuje třiatřicetiletý režisér Martin Čičvák. Ve hře je Husák "mladým vzdělaným žralokem", co se umí oblékat, ale i chamtivcem, který Dubčekovi (co se nechal zvěčnit, jak skáče do bazénu na veřejné plovárně) závidí jeho popularitu.
"Cítí se jako Dubčekův stín. Díru v srdci, kterou mu udělala žena, která ho opustila, vyplnil vůlí po moci," vypráví Čičvák. Podle něho si chtěl Husák dobýt popularitu mezi Slováky právě tím, že je zrovnoprávní s Čechy. "Dostalo se mu ale menšího ohlasu, něž očekával. Vždyť toleroval přítomnost Rusů na ‚jeden furt‘ (jednotka dočasnosti)," míní režisér.
Podle Čičváka navíc byla na Slovensku situace za komunismu trochu volnější. "Odlehčeně řečeno, býval tam v každé rodině jeden disident, druhý estébák a třetí emigrant, který oběma posílal peníze," říká Čičvák.
A pak má Slovensko ještě Vasila Biľaka. Toho nešetří nikdo ani na Slovensku. Celá generace Vasilů od Aše až po Košice si vytrpěla kvůli tomu jménu své. Dnes bydlí stařec Biľak v honosné vile těsně pod bratislavským Slavínem. "Už léta ho nepotkáváme, nevychází ven. A ani nám nechybí," shodují se sousedé.
Okno je otevřené, pes vytrvale štěká, záclona se ale ani nepohne. Na zvonek nikdo nereaguje.
