Lidovci se rozhodli riskovat. Nedbají, jak voliči ocení Čunkovu věrohodnost.
Čunek byl problém orgánů činných v trestním řízení. Už není. Problém politický je to nadále. Politika je povolání háklivé. Věrohodnost se v něm měří všelijak – patří k politikově výbavě svou věrohodnost kormidlovat.
V tomto směru jsou čeští politici odvážní kaskadéři – do hlubin už jich padlo dost, přesto se následníci nechtějí poučit. Předseda Čunek se vrací do vlády jako nenahraditelný, zato s obrovskou zátěží – pro sebe i svou stranu.
Lidovci obtížně hledají témata, která by voliče zajímala. Prožívají nebezpečné období – a nemají lepší nápad než nabídnout téma dosti kluzké: Držme Čunka.
Má Čunek, kterého vzhůru vystřelila krize ve vedení strany a problematická lokální činnost, cenu zlata? Vyplatí se riskovat s ním pád obliby? Není mezi lidovci postava z hlediska všelijakých půjček a nejasných milionů méně problematická?
Strany, které padají dolů, bývají pozoruhodně slepé. Není jasné, zda pád způsobuje slepotu, nebo naopak slepota pád. Heslo "Držme Čunka" vyjadřuje obé: slepotu i pád.
A ještě něco: Čunek byl očištěn orgány, které by samy potřebovaly očistit.
