Právě americká armáda je tvůrcem a hlavním správcem GPS (Globálního pozičního systému). A ta nechtěla, aby družicovou navigaci někdo třeba teroristé - zneužil. Proto její experti vytvořili program, podle kterého družice do signálu pro civilní přístroje vnášela náhodnou chybu. O zrušení tohoto bezpečnostního opatření se podle původních oznámení mělo jednat až v roce 2006. Nedávno však americký prezident Bill Clinton oznámil, že vnášení umělé chyby bude odstraněno okamžitě.
Bezplatný dárek od armády
Globální poziční systém začala americká armáda budovat v sedmdesátých letech. Dnes jej tvoří 27 družic (z nichž jsou tři záložní), které jsou rovnoměrně rozmístěny ve výšce 20 000 kilometrů nad Zemí na šesti drahách vzájemně stočených o 60 stupňů. Vysílají signály, které přístroje na Zemi přijímají a určují z nich polohu. Ke zjištění pozice stačí údaje alespoň ze tří družic, k určení výšky jsou nutné signály ze čtyř satelitů. Signál pro vojenská letadla, lodě, vozidla i rakety s dlouhým doletem patřící americké armádě a vojskům dalších zemí NATO byl samozřejmě vždy přesný, ale zašifrovaný. V devadesátých letech dali Američané bezplatně komukoli k dispozici signál vysílaný na jiné frekvenci, nezašifrovaný, ale až donedávna náhodně zkreslovaný. Ani dnes ještě není záměrná chyba úplně vyloučena. Současné družice jsou však schopny vnést nepřesnosti do civilního signálu přímo v místech, kde se děje něco nebezpečného pro USA a jejich spojence. Ovšem uživatelé GPS na jiných územích tím už trpět nebudou.
Malý, ale drahý
Americký GPS je jediným spolehlivým celosvětovým navigačním systémem. Na obdobném principu funguje i ruský systém GLONNAS. Ten do svých signálů nikdy nevnášel záměrné nepřesnosti, má však k dispozici jen 16 družic, občas nespolehlivých, a tak se stává, že i několik hodin nefunguje. Ostatní navigační systémy pak už vůbec neposkytují tolik možností jako GPS. Dnešní přijímač GPS je velký asi jako mobilní telefon, má jen větší obrazovku a méně kláves. Teď, po zrušení umělé chyby, může ještě lépe sloužit nejen letcům a mořeplavcům, ale i hasičům, policii či záchranné službě. Běžní uživatelé, například turisté, si mohou pořídit jednoduché ruční přijímače za pět až deset tisíc korun. Ovšem přijímače GPS pro motoristy kombinované s digitální mapou přijdou asi na 30 000 korun, a když mají hlasový výstup, stojí i přes sto tisíc korun. Současné digitální mapy zachycují v západní Evropě přímo jednotlivé ulice. Českou republiku zatím mapují méně podrobně - dají se na nich najít sídla s více než 500 obyvateli.
