Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Družice sleduje obnovu Šumavy po řádění kůrovce, podívejte se

  14:12aktualizováno  14:12
Lesy napadené pětimilimetrovým broukem, který dává zabrat smrkům na Šumavě, sledují vědci až z vesmíru. Data z družic jim pomáhají určit, kde se národní park nejrychleji uzdravuje. "Les se v bezzásahové zóně obnovuje, ale masivní holosečná těžba lesu škodí ještě více než brouk," shrnul biolog a geograf Martin Hais.

Letecký snímek Luzenského údolí z roku 2002. Na okrajích údolí jsou vidět smrky, které přežily (dodnes) přemnožení lýkožrouta v této oblasti | foto: Martin Hais

"Bezzásahová zóna v centru parku se zase vrací ke stavu před kůrovcovou kalamitou," informoval.

Družice sice oblétají Zemi ve výšce osmi set kilometrů, přesto dokáží vědcům poskytnout přesnější data, než kdyby procházeli les po svých.

Kolik stojí výzkum

Za jeden snímek družicového systému Landsat se platí okolo 30 až 60 tisíc korun. Cena ale není tak vysoká, jak se může zdát. Družicová data pokrývají více než třetinu naší republiky (32 tisíc kilometrů čtverečních). Jeden kilometr čtvereční dat tedy v přepočtu stojí asi 2 koruny. Starší data a data z družice ETM 7+ jsou dnes volně přístupná.

"Důležitou vlastností družicových dat je komplexnost informace. Ani lékař nás při chřipce nevyšetřuje buňku po buňce. Stejně tak můžeme hodnotit lesní porosty jako celek," vysvětluje Martin Hais z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Družice Landsat TM 5 a ETM 7+ snímají viditelné i infračervené záření. Tyto snímky pak vědcům umožňují sledovat vývoj lesa a změnu jeho zdravotního stavu. I když snímky zachycují jen třicetimetrové a větší objekty, data pro výzkum bohatě stačí.

Družice zachycuje šumavské lesy jednou za šestnáct dní už řadu let a data se archivují. "Můžeme tak sledovat vývoj v lesích i veškeré změny už od počátku osmdesátých let, kdy kůrovcová kalamita vypukla," dodal Hais.

Výřez se snímku družice Landsat TM 5 z oblasti centrální Šumavy v roce 1987. V této době je již vidět začínající rozšíření lýkožrouta na německé části Šumavy nedaleko od hranic (malé šedomodré plošky)

On sám sleduje přemnožení kůrovce (lýkožrouta smrkového) na Šumavě od roku 2002. "Nejdynamičtější změny v oblasti centrální Šumavy probíhaly podle satelitních snímků v druhé polovině 90. let, kdy se uplatňoval režim aktivních zásahů a kolem bezzásahového pásma se proti dalšímu šíření kůrovce vytvářely holoseče," upřesnil vědec.

Analýzy družicových dat i pozemní průzkum ukázaly, že ve smrkových porostech rozpadlých vlivem kůrovce se daří lesu přirozeně obnovovat. V oblastech holosečí se však musí dosazovat stromky uměle, což je dražší. V bezzásahových oblastech mají proti tomu šanci vyrůst ze semenáčků, které se zde zachytí.

Přirozená obnova smrčin na svahu Velké Mokrůvky v roce 2008

Unikátní informace přinášejí také termální data. Na místech, kde došlo k odlesnění, teploty povrchu půdy mezi dnem a nocí silně kolísaly a půda se zde vysušuje. Oblasti, které zničil kůrovec, na tom ale nebyly tak špatně jako holoseče.

Lýkožrout smrkový

Kůrovec je drobný brouk oválného tvaru z čeledi nosatcovitých, který žije pod kůrou smrků a živí se jejich vodivými pletivy. Zdravý strom dokáže kůrovce hubit tím, že zalévá jeho chodby mízou, pokud ale stromu chybí vláha, nemá strom obrannou mízu jak vytvářet. Stromy navíc oslabují dřevokazné houby a kyselé deště.

"Při kácení lesa dojde k odstranění vegetace někdy až na holou půdu, která se vysuší a začne se přehřívat. To může být pro obnovu lesa kritický moment, projevující se takzvanými letními přísušky. Naopak v rozpadajícím se lese vlivem kůrovce se prosvětlením urychlí růst náletových semenáčků, které jsou přeci jen částečně klimaticky chráněny stojícími nebo ležícími soušemi odumřelých smrků," vysvětlil Hais.

Popadané stromy v rozpadlých smrčinách navíc chrání semenáčky před spárkatou zvěří, terén je pro ně totiž nepřístupný. A na rozdíl od holosečí tu tolik nekolísá teplota, protože půdu chrání padlé stromy a není tak vydána slunci na pospas.

Haisův výzkum například ukázal, že plošné kácení lesů Šumavu před kůrovcem nezachrání. "Pokud chceme mít přírodní les, musíme ho nechat se přirozeně vyvíjet. Tam, kde chceme hospodářský les, jsou zásahy nutné," míní.

Družicový snímek centrální Šumavy z roku 2006. V rozpadlých smrčinách již probíhá přirozená obnova lesa

Podle něj v přirozeně vyvíjejících se oblastech nehrozí, že by kůrovec lesy zcela zničil. "Kůrovcových kalamit v minulosti proběhlo již mnoho, les má obrovskou regenerační schopnost. Řeči o pandemii jsou v případě kůrovce směšné," dodal.

Kdo je Martin Hais

Narodil se v roce 1973 v Klatovech. V roce 2000 absolvoval magisterský obor biologie – geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Postgraduální studium na Katedře fyzické geografie a geoekologie UK zakončil v roce 2008. Nyní je odborným asistentem na Katedře biologie ekosystémů Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Ve volném čase rád jezdí na kole, plave, věnuje se skialpinismu. Hraje na kytaru, má rád přírodu a hodně cestuje.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Pauline Hansonová přišla na jednání senátu v muslimském oblečení ve snaze...
Australská politička přišla do parlamentu v burce, sklidila kritiku

Australská senátorka Pauline Hansonová vyvolala pozdvižení, když ve čtvrtek přišla na jednání komory oblečená do černé burky. Vůdkyně protiimigrační strany...  celý článek

Ilustrační foto.
V Hongkongu odsoudili českého seniora za pašování drog, dostal 27 let

Soud v Hongkongu ve čtvrtek poslal na 27 let do vězení třiašedesátiletého českého občana za pašování drog. Muž se zřejmě neodvolá, protože by to zpomalilo...  celý článek

Odstranění sochy generála Roberta Leeho v New Orleans (19. května 2017)
Sochy prapradědečka patří do muzea, souhlasí potomek generála Leeho

Potomek konfederačního generála Roberta Leeho souhlasí s tím, aby sochy jeho předka zmizely z veřejného prostoru. Svým prohlášením reagoval Robert Lee, který...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.