Družice sleduje obnovu Šumavy po řádění kůrovce, podívejte se

Lesy napadené pětimilimetrovým broukem, který dává zabrat smrkům na Šumavě, sledují vědci až z vesmíru. Data z družic jim pomáhají určit, kde se národní park nejrychleji uzdravuje. "Les se v bezzásahové zóně obnovuje, ale masivní holosečná těžba lesu škodí ještě více než brouk," shrnul biolog a geograf Martin Hais.

"Bezzásahová zóna v centru parku se zase vrací ke stavu před kůrovcovou kalamitou," informoval.

Družice sice oblétají Zemi ve výšce osmi set kilometrů, přesto dokáží vědcům poskytnout přesnější data, než kdyby procházeli les po svých.

Kolik stojí výzkum

Za jeden snímek družicového systému Landsat se platí okolo 30 až 60 tisíc korun. Cena ale není tak vysoká, jak se může zdát. Družicová data pokrývají více než třetinu naší republiky (32 tisíc kilometrů čtverečních). Jeden kilometr čtvereční dat tedy v přepočtu stojí asi 2 koruny. Starší data a data z družice ETM 7+ jsou dnes volně přístupná.

"Důležitou vlastností družicových dat je komplexnost informace. Ani lékař nás při chřipce nevyšetřuje buňku po buňce. Stejně tak můžeme hodnotit lesní porosty jako celek," vysvětluje Martin Hais z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Družice Landsat TM 5 a ETM 7+ snímají viditelné i infračervené záření. Tyto snímky pak vědcům umožňují sledovat vývoj lesa a změnu jeho zdravotního stavu. I když snímky zachycují jen třicetimetrové a větší objekty, data pro výzkum bohatě stačí.

Družice zachycuje šumavské lesy jednou za šestnáct dní už řadu let a data se archivují. "Můžeme tak sledovat vývoj v lesích i veškeré změny už od počátku osmdesátých let, kdy kůrovcová kalamita vypukla," dodal Hais.

On sám sleduje přemnožení kůrovce (lýkožrouta smrkového) na Šumavě od roku 2002. "Nejdynamičtější změny v oblasti centrální Šumavy probíhaly podle satelitních snímků v druhé polovině 90. let, kdy se uplatňoval režim aktivních zásahů a kolem bezzásahového pásma se proti dalšímu šíření kůrovce vytvářely holoseče," upřesnil vědec.

Analýzy družicových dat i pozemní průzkum ukázaly, že ve smrkových porostech rozpadlých vlivem kůrovce se daří lesu přirozeně obnovovat. V oblastech holosečí se však musí dosazovat stromky uměle, což je dražší. V bezzásahových oblastech mají proti tomu šanci vyrůst ze semenáčků, které se zde zachytí.

Unikátní informace přinášejí také termální data. Na místech, kde došlo k odlesnění, teploty povrchu půdy mezi dnem a nocí silně kolísaly a půda se zde vysušuje. Oblasti, které zničil kůrovec, na tom ale nebyly tak špatně jako holoseče.

Lýkožrout smrkový

Kůrovec je drobný brouk oválného tvaru z čeledi nosatcovitých, který žije pod kůrou smrků a živí se jejich vodivými pletivy. Zdravý strom dokáže kůrovce hubit tím, že zalévá jeho chodby mízou, pokud ale stromu chybí vláha, nemá strom obrannou mízu jak vytvářet. Stromy navíc oslabují dřevokazné houby a kyselé deště.

"Při kácení lesa dojde k odstranění vegetace někdy až na holou půdu, která se vysuší a začne se přehřívat. To může být pro obnovu lesa kritický moment, projevující se takzvanými letními přísušky. Naopak v rozpadajícím se lese vlivem kůrovce se prosvětlením urychlí růst náletových semenáčků, které jsou přeci jen částečně klimaticky chráněny stojícími nebo ležícími soušemi odumřelých smrků," vysvětlil Hais.

Popadané stromy v rozpadlých smrčinách navíc chrání semenáčky před spárkatou zvěří, terén je pro ně totiž nepřístupný. A na rozdíl od holosečí tu tolik nekolísá teplota, protože půdu chrání padlé stromy a není tak vydána slunci na pospas.

Haisův výzkum například ukázal, že plošné kácení lesů Šumavu před kůrovcem nezachrání. "Pokud chceme mít přírodní les, musíme ho nechat se přirozeně vyvíjet. Tam, kde chceme hospodářský les, jsou zásahy nutné," míní.

Podle něj v přirozeně vyvíjejících se oblastech nehrozí, že by kůrovec lesy zcela zničil. "Kůrovcových kalamit v minulosti proběhlo již mnoho, les má obrovskou regenerační schopnost. Řeči o pandemii jsou v případě kůrovce směšné," dodal.

Kdo je Martin Hais

Narodil se v roce 1973 v Klatovech. V roce 2000 absolvoval magisterský obor biologie – geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Postgraduální studium na Katedře fyzické geografie a geoekologie UK zakončil v roce 2008. Nyní je odborným asistentem na Katedře biologie ekosystémů Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Ve volném čase rád jezdí na kole, plave, věnuje se skialpinismu. Hraje na kytaru, má rád přírodu a hodně cestuje.