Pokud připočteme i Wales, tak polština z druhé příčky padá. Velšsky totiž hovoří o něco málo více lidí, konkrétně 562 tisíc. V samotné Anglii, jež tvoří Spojené království společně s Walesem, Skotskem a Severním Irskem, je ovšem polština na "stříbrné" pozici. Teprve pak se umístily asijské jazyky jako paňdžábština, urdština, bengálština či gudžarátština.
Za nimi pak následuje arabština, francouzština, čínština či portugalština. Celkem britští úředníci zaznamenali více než 100 různých jazyků. Jen Číňané se přihlásili k 67 různým jazykům či dialektům, podotkl list The Guardian.
A zatímco už zmíněná angličtina si drží první pozici, nejméně lidí hovoří v Anglii a Walesu švédsky. To se ale týká jen hlavních světových jazyků. Našly se i "menší minority". Tak například jen dva lidé se přihlásili ke karibské kreolštině. Přes třicet lidí uvedlo, že hovoří manštinou, což je keltský jazyk přežívající na ostrově Man, a ani ne 60 lidí hovoří v Anglii a Walesu skotskou gaelštinou. Přesně 629 lidí se přihlásilo k romštině.
Na 138 tisíc lidí pak přiznalo, že anglicky nemluví vůbec. Milion domácností uvedlo, že angličtina není doma hlavní jazyk, ale jsou schopni se domluvit.
"Ve West Midlands žije nejnižší procento lidí, kteří umí anglicky velmi dobře nebo dobře. Je jich 72 procent," řekl šéf sčítání Roma Chappell s tím, že ve stejné oblasti také žije nejvíce lidí, kteří rodnou řeč Angličanů neovládají vůbec.
Britové sečetli lid naposledy v roce 2011, a to v Anglii a Walesu. Data nyní zveřejnil Národní statistický úřad. Ve Skotsku a Severním Irsku se přitom sčítání provádí zvlášť. Kolonku se jménem "jazyky" přitom obyvatelé Anglie a Walesu vyplňovali vůbec poprvé, data tedy nelze porovnat s předchozím sčítáním v roce 2001, tedy před vstupem nových zemí do EU.
V Británii žilo mnoho Poláků už před rozšířením Evropské unie, po otevření pracovního trhu, které přišlo ve Velké Británii současně s přijetím nových členských zemí v roce 2004, jejich počet narostl. V celém posledním desetiletí přišel do Británie z východní Evropy téměř milion lidí. Podle dřívějšího odhadu britského statistického úřadu žilo loni v Británii také asi 33 tisíc Čechů.
Příliv imigrantů ze střední a východní Evropy s sebou přinesl i některé změny. Například polské pivo Zywiec nebo i české piva Staropramen či Plzeň už lze najít v mnoha hospodách. Výjimkou nejsou ani polské obchody a lahůdky z východní či střední části Evropy se objevují i v supermarketech. To vše je samozřejmě promícháno se směsí chutí obrovského množství přistěhovalců z dalších koutů světa.
