Třináctiletý Marek ze Zlína chodí do sedmé třídy a několik let se ve škole učí anglicky. Když si mohl vybrat z volitelných předmětů, dal před dalším cizím jazykem přednost přírodovědnému cvičení. Na radu rodičů.
"Učit dva jazyky na základní škole se mně zdá zbytečné. Raději ať mají děti pořádné základy jednoho a další bych nechala až na střední," vysvětluje volbu Markova maminka Kateřina.
Příští rok si ovšem její syn bude muset vybrat další jazyk, ať chce, nebo ne. Podle nařízení ministerstva školství se totiž nejpozději v osmé třídě začnou vyučovat dva cizí jazyky. Proti tomu se však už nyní bouří část ředitelů základních škol.
"Bude to složité. Už trojkaři budou mít co dělat, aby ten jazyk zvládli," popsal Lubomír Vývoda, ředitel zlínské Základní školy Emila Zátopka.
Společně s dalšími zhruba 130 řediteli z celé republiky, kteří jsou sdružení v profesní Asociaci ředitelů základních škol, poslal na ministerstvo dopis s několika hlavními důvody proti novince.
Kromě náročnosti pro žáky argumentují i tím, že scházejí kvalitní jazykáři. Také nákup učebnic je pro školy drahý.
"Jedna stojí v průměru 300 korun, v osmém ročníku máme tři třídy zhruba po 25 žácích," vypočítává Vývoda. Dostává se tak na částku kolem 20 tisíc korun.
Raději ať si procvičí matematiku nebo jiný předmět
Jeho kolega z jazykové základní školy UNESCO v Uherském Hradišti Jan Vorba naopak učebnice i vyučující má a dva jazyky učí už od šesté třídy. Přesto i on má k plošnému zavedení výuky druhého cizího jazyka výhrady.
"Naprostá většina našich žáků se na druhém stupni dva jazyky učí a nemá s tím problém. Ale zhruba pětina dala přednost volitelným předmětům s přírodovědným zaměřením, protože prostě nemá nadání na jazyky," upozornil Vorba. "A u nich mám skutečně obavu, jak by druhý jazyk zvládli. Raději ať si procvičí třeba matematiku nebo se dál rozvíjejí v tom, co jim jde."
Ve stejnou dobu, tedy na úrovni šesté třídy, začínají s druhým jazykem i studenti víceletých gymnázií. Za osm let od primy do oktávy zvládnou dva jazyky na lepší úrovni než studenti, kteří přicházejí na gymnázium z deváté třídy.
Víceletá gymnázia však vznikla pro vzdělávání studentů s mimořádným nadáním, a předpokládá se proto, že i jazyky bez větších problémů zvládnou. I z gymnázií se ovšem ozývají hlasy proti.
"Ministerské rozhodnutí mě překvapilo. Není rozumné pro všechny žáky a nemyslím, že to přispěje k lepším znalostem jazyka," soudí ředitel gymnázia v Uherském Hradišti Zdeněk Botek.
Ministerstvo argumentuje tím, že naprostá většina škol už jazyk stejně vyučuje. A těch, které na to nejsou připravené, je zhruba jedna desetina.
Úředníci navíc připouštějí i výjimku. Škola, která nebude schopná výuku zajistit z organizačních důvodů, nabídne konverzaci v jazyce, který vyučuje. A popisují také řešení, jak zajistit vyučující.
"Je spousta učitelů, kteří se dříve rekvalifikovali kvůli větší poptávce po angličtině. Proto je možné využít potenciál těchto jazykářů," připomněl mluvčí ministerstva školství Marek Zeman.
Každopádně na výuku padnou hodiny, které jsou nyní určené pro volitelné předměty. Jejich nabídka se tak omezí právě na cizí jazyky.
Na jazyky chodí skoro každý žák
Ve Zlínském kraji však jsou i základní školy, které novinku vítají a veškeré obavy vyvracejí. Například v Novém Hrozenkově učí další jazyk na druhém stupni už čtvrtým rokem. Zavedli jej jako volitelný, ale podle ředitelky Hany Burdové je o něj obrovský zájem. "Učíme angličtinu jako povinnou a pak si žáci mohou vybrat mezi němčinou a ruštinou," podotkla ředitelka.
Škola nabízí i jiné volitelné předměty. "Stejně ale prakticky všichni chodí na jazyky. V dnešní době je to rozhodně rozumné. A slabší žáci? S těmi prostě musí učitel pracovat tak, aby to zvládli," krčí rameny Burdová.
Ani se sháněním jazykářů problém neměla. Stejně jako ředitelka zlínské základní školy v Kvítkové ulici Eva Plachá. Ta se na výuku cizích jazyků specializuje.
"Mám tady několik žádostí o práci od učitelů jazyků. Angličtinářů a němčinářů je v současnosti dost a do francouzštiny nebo španělštiny se běžné školy zřejmě pouštět nebudou," míní Plachá.
Problém, jak nalákat do školství kvalitního učitele, spočívá spíše v ohodnocení. Pokud jazyk ovládá na špičkové úrovni, má řadu jiných možností, jak se uplatnit.
"Ministerstvo si představuje, že takoví lidé jsou bez práce a že je jich dost. To ale není pravda, do kantořiny se vzhledem k nízkým platům nepohrnou. A ti, kteří kdysi učili ruštinu, jsou už v důchodovém věku," varuje prezidentka Asociace ředitelů základních škol Hana Stýblová.
