Start byl několikrát odložen kvůli nepříznivému počasí a vadné izolace na nosné jednotce. I nyní bylo odpočítávání kvůli drobné závadě na hodinu přerušeno.
Raketa se nakonec vydala úspěšně na cestu v pondělí ve 23:18 místního času (úterý 05:18 SELČ). Podle amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) vše proběhlo bez problémů a raketa vynesla sondu na její 491 milionů kilometrů dlouhou cestu na Mars, kde má přistát 25. ledna příštího roku.
Ke čtvrté planetě naší sluneční soustavy už směřuje s prvním robotem sonda Spirit, která odstartovala 10. června a jejíž přistání je plánováno na 4. ledna 2004. - podrobnosti zde
Mise robotů, která stála 800 milionů dolarů, má na povrchu Marsu trvat tři měsíce. Podle NASA je však možné, že bude i delší.
Podle odborníků jde o jeden z nejsložitějších projektů v historii dobývání vesmíru. Sondy přistanou pomocí padáků na opačných stranách planety. Jejich dopad zmírní vzduchové polštáře.
Poté se rozevřou a uvolní roboty Rovers MER-A a MER-B, každý o váze přibližně 180 kilogramů. Denně mají urazit a prozkoumat asi 40 metrů povrchu.
Mars zkoumá i Evropa
Výzkumnou sondu k Marsu vyslala také Evropa. Na začátku června odstartovala z kosmodromu Bajkonur. První samostatná evropaská mise na jinou planetu má na Marsu hledat zásoby vody pod povrchem planety a také případné známky života. Článek o evropské misi na Mars najdete zde.
Jak ale poznamenala agentura AFP, z dosavadních 30 sond vyslaných k Marsu jich skončilo úspěšně jen 12.
 Raketa Delta 2 se sondou Opportunity odstartovala úspěšně z Kennedyho vesmírného střediska na Mysu Canaveral na Floridě. (8. července 2003) |
