Druhé kolo prezidentských voleb v Chile vyhrála podle očekávání socialistka Michelle Bacheletová

Druhé kolo prezidentských voleb v Chile vyhrála podle očekávání socialistka Michelle Bacheletová | foto: Reuters

Prezidentkou Chile je Bacheletová, konzervativci věští druhou Venezuelu

  • 30
Druhé kolo prezidentských voleb v Chile vyhrála podle očekávání socialistka Michelle Bacheletová. S velkou převahou porazila kandidátku vládních konzervativců Evelyn Mattheiovou. Po sečtení 90 procent vhozených lístků získala Bacheletová 62 procent hlasů. Mattheiová pouhých 38 procent.

Bacheletová tak získává prezidentský mandát už podruhé a bude mít možnost prosadit levicové reformy. V prvním kole 17. listopadu získala 47 procent hlasů, téměř dvojnásobek než Mattheiová (více o výsledcích prvního kola voleb čtěte zde).  

Bacheletová byla první ženou v chilském prezidentském úřadě už v letech 2006 až 2010 a těšila se velké oblibě, dvakrát za sebou ale kvůli ústavě zvolena být nemohla. Jako šéfka koalice Nová většina, v níž se spojili křesťanští demokraté, sociální demokraté, socialisté i komunisté, slíbila Bacheletová mimo jiné reformu vzdělávacího systému, jež se stala předmětem masového protestního hnutí v posledních více než dvou letech.

Dále se hodlá snažit prosadit zvýšení daní velkým podnikům z 20 na 25 procent, vytvořit novou ústavu a změnit volební systém tzv. binominalismus, zavedený za Pinochetova režimu (1973-1990), který vyřazuje ze hry malé strany. Slíbila též podpořit širokou debatu o možnosti sňatků pro homosexuály.

Mattheiovou oslabovaly v očích řady voličů rodinné svazky s Pinochetovou vládou z let 1973-1990. Příliš jí nepomohlo ani její působení v nepopulární vládě končícího prezidenta Sebastiána Piňery.

Mattheiová varovala voliče, že z prosperující a stabilní země by se za Bacheletové mohl stát další ničivý levicový experiment typu Venezuely. "Chtějí změnit ústavu podobně jako Venezuela, kde je každý den těžší sehnat jídlo. Nepřipomíná vám to něco?" prohlásila na čtvrtečním setkání s voliči se zjevným odkazem na katastrofální vývoj ekonomiky v důsledku socialistické politiky svrženého prezidenta Salvadora Allendeho počátkem 70. let.

První žena ve vedení ministerstva obrany

Charismatická Bacheletová, která kromě španělštiny hovoří anglicky, německy, francouzsky a portugalsky, má v politickém životopisu několik prvenství - v letech 2002 až 2004 například jako první žena v Latinské Americe vedla ministerstvo obrany. V této funkci se jí podařilo rozptýlit nedůvěru Chilanů k armádě; až v roce 1990 totiž v zemi skončila vojenská diktatura.

I Bacheletová pocítila hrůzy režimu Augusta Pinocheta na vlastní kůži. Její otec, generál Alberto Bachelet, který zůstal věrný svrženému prezidentovi Salvadoru Allendemu, byl v prvních dnech převratu zatčen a ve vězení na následky mučení zemřel. Také Michelle a její matka-archeoložka byly uvězněny a po propuštění emigrovaly, nejprve do Austrálie, poté do tehdejšího východního Německa.

V Berlíně pokračovala Bacheletová (narozena 29. září 1951 v Santiagu) ve studiu medicíny na Humboldtově univerzitě a vzala si chilského architekta Jorgeho Dávalose, s nímž má dvě děti - Sebastiána (1978) a Francisku (1984) a s nímž se po pěti letech rozešla. V roce 1979 se vrátila do Chile, kde dokončila medicínu se specializací na chirurgii. Po pádu diktatury začala pracovat pro Národní komisi pro AIDS, spolupracovala mimo jiné s Panamerickou organizací pro zdraví či se Světovou zdravotnickou organizací a v roce 1994 se stala konzultantkou ministerstva zdravotnictví. V té době se jí narodila dcera Sofía Henríquezová.

Jako dcera generála se Bacheletová odmalička pohybovala mezi vojáky. V polovině 90. let, kdy cítila v rodící se demokracii propast mezi světem vojenským a civilním, se rozhodla absolvovat kurz na Národní akademii politických a strategických studií (ANEPE). Díky výborným výsledkům získala v roce 1997 stipendium na Meziamerické škole obrany ve Washingtonu a poté se stala poradkyní ministerstva obrany.

Bojovnice za posílení práv žen

Od mládí se Bacheletová angažovala v Socialistické straně (PS), zprvu jako členka Socialistické mládeže. V roce 1995 byla zvolena do ústředního výboru PS a poté pomáhala s volební kampaní Ricardu Lagosovi, který si ji pak vybral jako ministryni zdravotnictví. Za dva roky v této funkci (2000-2002) zahájila reformu zdravotnictví, díky níž mimo jiné mohou matky pobývat s dětmi v nemocnici či otcové mohou asistovat u porodu.

Jako prezidentka (2006-2010) se musela těsně před koncem mandátu vypořádat s následky silného zemětřesení, jež postihlo 27. února 2010 střed Chile. Zvládla to velmi dobře, například okamžitě vystupovala v médiích a podávala lidem potřebné informace. V červenci 2010 se stala výkonnou ředitelkou nové organizace OSN pro rovnost pohlaví a posílení práv žen (UN Women), kterou vedla do letošního března.

Becheletová s přehledem zvítězila i v prvním kole voleb:

18. listopadu 2013

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video