Patříte mezi lidi, kteří se dlouhá léta věnují studiu problematiky chřipky. Jste proti ní očkována?
Ano, ale proti té sezonní. Proti pandemické, nebo chcete-li prasečí, ještě ne. Čekáme s kolegy, až budeme vyzváni, abychom se očkovali i proti ní. Výhledově se to zřejmě stane. Teď se očkují praktičtí lékaři a rizikoví pacienti.
V jedné ze svých prací píšete, že proti chřipce se má člověk očkovat s dostatečným předstihem, ne až přijde. Není tedy na vakcinaci proti prasečí chřipce u nás už pozdě?
Není, protože očkování při pandemii se běžným pravidlům vymyká. Vakcína se v podobných případech dělá ad hoc podle toho, jaký kmen chřipky se objeví. Všechno se to odehrává v časové tísni. Proto je dobré, že se u nás očkuje ještě v rámci první vlny této nové chřipky.
Kolik vln prasečí chřipky nás čeká?
První pandemická vlna této chřipky u nás i v Evropě začíná. Nemůžeme zcela přesně říci, co bude za čtvrt roku. Z historie však víme, že pandemie přichází ve dvou vlnách. Každá trvá několik týdnů a mezi nimi je období, také obvykle pár týdnů, kdy je nemocnost nižší.
Druhá vlna by tedy mohla u nás přijít někdy v únoru či březnu?
První budeme mít za sebou koncem ledna či o něco dřív, podle toho se to pak bude dát odhadnout.
Platí podle vás výhrady, že úřady pozdě objednaly vakcínu a že se v Česku pozdě začalo očkovat?
Sofistikovaným způsobem nemůžeme být na pandemické kmeny chřipky připraveni. To nejde. Přicházejí zčistajasna. Dlouho se počítalo s tím, že jako pandemický se projeví ptačí kmen, který známe už několik let. To se nakonec nestalo.
Jaké mohou přesto vzniknout problémy pro pacienta, když se očkuje až v průběhu rozšíření nemoci?
V období vyšší nemocnosti se k tomu musí přistupovat velmi pečlivě a s určitou jistotou, že očkujete člověka zdravého.
Jak to přesně myslíte? První se přece očkují a jsou nejohroženější chronicky nemocní.
Aby neměli chřipku, aby neměli jinou aktivní infekci. Upozorňuji pacienty, že by v tomto případě měli říkat lékařům skutečně pravdu a nezakrývat potíže s infekcemi. Měli by to udělat ve vlastním zájmu, i kdyby pak nemohli být ten den očkováni. Vyhnou se tím potížím. To neznamená, že pokud má někdo například chronické potíže se srdcem, nemůže být očkován. S tím to nesouvisí.
Mnoho lidí se očkování bojí, další se obávají možných vedlejších účinků a dost lidí je úplně odmítá. Co byste vzkázali v době nastupující pandemie jim?
Každé očkování může přinést vedlejší účinky. Mohou být lokální – otok, zarudnutí i mírná bolest v místě vpichu. To není až tak zásadní. Ale skutečně mohou být i celkové reakce – zvýšená teplota, nevolnost.
Může mít očkování za následek i velmi vážné poškození organismu?
Výjimečně ano. Může nastat těžká alergická reakce. Proto když měl někdo jakoukoli nesnáz s jakýmkoli jiným očkováním, tak by to měl lékaři nahlásit. Například u chřipkové vakcíny se sleduje speciálně reakce na vaječnou bílkovinu.
Dobře, může se stát, že lékař přesto naočkuje někoho, kdo už podobné problémy prodělal?
Je to velmi nepravděpodobné, protože praktičtí lékaři své pacienty znají.
Psalo se, že ve Švédsku několik lidí dokonce zemřelo poté, co byli očkováni proti prasečí chřipce.
Jenže ty švédské případy byly došetřeny tak, že se souvislost s očkováním nepotvrdila. O tom se už u nás v podstatě nepsalo.
Další kritika směřuje k tomu, zda byla vakcína proti prasečí chřipce správně testována, protože se kvůli rychlému šíření nemoci testovala rychle a podle některých názorů nedostatečně. Je to tak?
Testy proběhly správně, i když v časové tísni. Nelze testovat donekonečna, protože musíte vakcínu nasadit, má-li účinně zabránit šíření pandemie. Poznatky z testů se upřesňují prakticky každým dnem, a to i teď. Vše se ihned objevuje na webových stránkách Evropské lékové agentury. Nejdříve byly informace, že očkování touto vakcínou má mít dvě dávky, pak se dospělo k závěru, že pro zdravé a dospělé stačí jedna dávka. Tento týden se ověřilo, že se může použít i pro děti nad deset let.
Martina HavlíčkováNarozena 1960. |
Nemám. Uvědomte si, že chřipková vakcína patří mezi jedny z nejdéle vyráběných vakcín vůbec. Technologie prošla letitými pokusy. Vždyť i vakcína proti sezonní chřipce se obměňuje. Ale je to pořád podobný proces.
Myslíte si, že politici a ti, kteří mají v Česku na starosti nejrůznější opatření, trochu zaspali či něco zanedbali, pokud jde o prasečí chřipku?
Určitě se nepodchytilo všechno, nicméně hlavně lékařská veřejnost dělá, co může. Zajištění vakcíny provázela i poměrně složitá právnická jednání. My jsme však žádná jednání nevedli.
Čím se liší běžná vakcína od té proti pandemické chřipce?
Pandemická vakcína obsahuje látku podporující tvorbu protilátek. Ve světě se s ní očkuje a žádné významné problémy se neobjevily. Musí se zvážit rizika. Když má někdo například chronické kardiální obtíže, může mít pro něj pandemická chřipka těžký průběh.
Proč se někteří lékaři brání proti současnému očkování a chtějí, aby stát převzal odpovědnost za možné vedlejší účinky?
Mohla to být skutečně obava, že ty testy proběhly rychle. Ale z mého odborného hlediska považuji postupy výroby za ověřené. Uvědomte si, že když je tady pandemie, není možné s očkováním otálet. Nemůžeme čekat, zda se o tom za rok naprosto ujistíme, či ne.
V tom případě jsme momentálně kde? Je u nás už s očkováním proti prasečí chřipce za pět minut dvanáct?
Řekla bych, že jsme už kolem té dvanácté. Vyhodnotili jsme minulý pátek situaci jako začínající pandemii. Nelze dál čekat.
Na chvilku odbočím, proč používáte spíše slova "pandemická chřipka", a ne "prasečí chřipka"?
Ale my používáme prasečí chřipka i v rámci běžné komunikace mezi zdravotníky. Kdysi se například používalo španělská chřipka, i když to nemělo s tou zemí nic společného. Řekne-li se prasečí, tak víme, kam ji zařadit, a víme, že je to nová varianta, ale klasická chřipka prasat to není, není to prostě přesné.
Co byste poradila lidem, na které se očkování nedostane, protože vakcíny není dost?
Máme k dispozici jen určitý počet vakcín a je určeno, jak se využijí. Nemám informace o další kampani, ale vyloučit se to nedá. To je spíše dotaz na ministerstvo zdravotnictví. Pokud je člověk zdravý, existoval prostor naočkovat se sezonní chřipkovou vakcínou, to se doporučovalo.
Kolik lidí se u nás vlastně touto vakcínou nechá očkovat?
U nás bývá proočkovanost proti normální chřipce poměrně nízká. Je to tak kolem 7 až 8 procent lidí.
Znamená to, že Češi podceňují chřipku obecně, přestože může mít vážné zdravotní dopady?
Bohužel ano. Až epidemie či pandemie na ni strhnou velkou pozornost. Jenže i běžné kmeny chřipky způsobují úmrtí mnoha lidí. Každý rok u nás zemře na chřipku a v souvislosti s ní zhruba 2 000 lidí. Velkou část z nich tvoří chronicky nemocní. Na chřipku však umírají i předtím zcela zdraví lidé. Namístě rozhodně není to české "přecházení" této nemoci, lidi tím ohrožují sami sebe, a navíc ji přenášejí na jiné. Podobné je to i jinde ve světě.
Jenže teď nastupuje pandemie chřipky v mnoha zemích světa. Pro všechny, kteří chtějí najednou očkovat, určitě vakcína nebude. Je to tak?
Kapacity výrobců na jistou dobu budou akutní potřebu saturovat, ale je otázkou dalšího jednání, zda budou schopni dodat další vakcíny ve větším množství, pokud to bude ovšem potřeba.
V Kanadě nedávno propukl skandál, když se média a veřejnost velmi tvrdě ohradily proti tomu, že vakcínu proti prasečí chřipce dostali přednostně hokejisté špičkového klubu Calgary Flames. Má také u nás někdo dostat přednostně tuto vakcínu? Třeba politici či sportovci, kteří mají jet v únoru na zimní olympiádu?
Nedivím se, že to vzbudilo nevoli. U nás se toho opravdu nebojím. Ty skupiny, co mají vakcínu dostat, jsou striktně určeny. Nevím o ničem takovém, že by ji měl dostat přednostně nějaký politik či sportovec.
Další diskutabilní otázkou je, zda zatímních pět obětí prasečí chřipky skutečně v Česku zemřelo na tuto nemoc. Není to zjednodušování? Protože někteří z těch lidí trpěli jinými chorobami a "nová" chřipka k jejich smrti pouze přispěla.
Je to úhel pohledu. Chřipka se pro ně stala v určitý moment podstatnou komplikací. Infekce zasáhla do jejich zdravotního stavu do té míry, že došlo k úmrtí. Máte pravdu v tom, že u některých to nebylo "čistokrevné" úmrtí na prasečí chřipku.
Při chřipkových epidemiích v České republice onemocnělo v minulosti více než milion lidí. Vy říkáte, že při pandemii to mohou být až tři miliony. Dá se odhadnout, zda se to vyplní?
Ty tři miliony jsou jen odhad. Jak jste říkal, při epidemii chřipky onemocní kolem milionu osob, očekáváme proto u pandemie vyšší číslo.
Kdy u nás byly největší chřipkové epidemie v poslední době?
Epidemie jsou každoročně, ale opravdu rozsáhlá byla na přelomu let 1995 a 1996, kdy onemocnělo 15 až 18 procent osob ze všech obyvatel. Přes 1,2 milionu lidí to pak bylo na přelomu let 1999 a 2000.
Mohou se vaše předpoklady o pandemii nějak zásadně změnit?
Virus se může změnit a my nejsme schopni odhadnout jak a kdy. Je to nepředvídatelné. Může to být třeba i horší, než si dnes myslíme. Chřipkový virus je totiž velmi nestabilní. Takže na místě není ani velký pesimismus, ale ani velký optimismus.
Kdykoli se objeví nemoci, jako byl SARS, ptačí chřipka či teď prasečí, vzniká panika. Očekáváte ji i teď?
Titulek typu "Už máme první úmrtí" může vyvolat znepokojení. Musíme však zachovat chladnou hlavu, jinak může být ohrožen celý systém společnosti, pokud lidi začnou ze strachu dělat věci, které by jinak nedělali. Generuje to jen další problémy.
Co byste pro uklidnění poradila?
Počet nemocných může letos kulminovat kolem Vánoc, pak je dobré se rozmyslet, zda půjdu, či nepůjdu do nákupního centra. Neočekávejme však něco dramatického – bude kolem nás pouze mnoho nemocných.
Rozšíření chřipky může podle vás odborníků vygenerovat i velké ekonomické ztráty pro stát a firmy. Mohou to být i ztráty v řádech miliard korun?
Ano. Ale někdo by musel spočítat přímé i nepřímé náklady na pandemii. Ty přímé jsou náklady na léky, léčení nemocných, část lidí je hospitalizována, převozy sanitou, prostě zdravotní péče. Nepřímé náklady jsou ještě daleko větší, například výpadky ve výrobě, peníze na nemocenskou, sociální výdaje. Ta suma může být skutečně vysoká. Snížení počtu nemocných o pár procent by přineslo nemalé úspory, takže i tím se může operovat při tom, že lidi se mají očkovat. A některé velké firmy to jako bonus pro své zaměstnance i u nás dělají.
A dá se předpokládat, že po ptačí či prasečí chřipce se objeví chřipka s jiným jménem a pod jinými čísly?
Je to možné. Pandemický kmen známý pod jménem prasečí chřipka se pravděpodobně přetaví do běžné sezonní chřipky a bude nás doprovázet nadále. Každou zimu pak budeme mít nějakou chřipkovou epidemii a za určitou dobu se objeví pandemie. Kdy bude? Přesně vám to nikdo neřekne. Pohybujeme se v intervalu dvacet až padesát let. Je to různé.
Proč lidstvo dokázalo potlačit, někdy i zcela, různé nemoci, ale chřipku ne?
Protože chřipka má zvířecí rezervoár. Například k ní přispívá obrovská každoroční migrace ptactva. Všechny chřipkové viry jsou primárně ptačí kmeny, které se dále vyvíjejí. Infekce, která má takovéto zásoby v přírodě, je prakticky nezničitelná.
Leda, že by člověk naučil ptáky, aby nemigrovali...
Zajímavá myšlenka, ale spíše si musíme zvyknout na rizika. Nic jiného nám v tomto případě nezbývá.
