Kdo z našich bědovatelů by se odvážil říci hrdým Španělům, že kvůli tomu byli druhořadými členy? Ještě horší než mlčení je však fakt, že česká zahraniční politika se na "druhotřídní" psychóze pokouší stavět další postup. Jak jinak lze vysvětlit "varování" Jana Kavana, že zavedení těchto omezení ohrožuje úspěch našeho referenda o vstupu do EU? Pokud něco takového hrozí, pak jen proto, že politici nedokážou vysvětlit, že některé věci problémem nejsou nebo být nemusí. Pokusil se třeba někdo uprostřed všech těch nářků nad "druhou třídou" zkontrolovat, jak využíváme smlouvy o vysílání pracovních sil do Německa? Vysíláme tam vůbec tolik lidí, kolik už teď můžeme? Stojí na našich hranicích houfy uchazečů o práci na Západě, pro něž i dočasná omezení znamenají celoživotní zklamání? Postup našich politiků by se měl opírat o tato zjištění, a ne o pohled na blížící se volební datum. Pak by snad ubylo u dramatických varování před "druhou třídou".
Jistě nebudeme věřit, že jejich slova zabrání kroku, jenž má přinejmenším pro dvě země EU zásadní význam. O tom by nás neměl přesvědčit ani výsledek nedělního jednání v Nyköpingu, kde Němci a Rakušané narazili s požadavkem omezení na tvrdý odpor Španělů. U nich jde totiž jen o to, kolik jim EU bude muset dát za jejich ano. Čím více peněz se na to vynaloží, tím méně zbude nám. I to může být vedlejší produkt našich nářků.
Jednání ministra Kavana lze samozřejmě hájit tím, že jde o diplomatickou hru: tlačí v jedné věci, aby získal ústupky jinde. Pokud je to tak, pak u získávání práce v EU začal velmi nebezpečnou hru.
Vůbec ne proto, že se brání omezením EU. To je zcela v pořádku.
Horší je, jak to dělá: dovoluje, aby vznikl dojem, že omezení nás degradují, že nás změní v nerovnoprávné "podlidi". Až Kavan ustoupí tlaku unie, což je otázka času, riskuje jen zbytečně ostrou reakci pobouřené veřejnosti.
Realita našeho vstupu je přitom podobně prozaická jako vstup Španělů: dočasně pro nás budou platit určitá omezení, stejně jako my si vynutíme, aby jistá omezení načas platila i pro cizince u nás.
Obejde se to bez řečí o prvních, druhých, a dokonce i třetích třídách.
