VŠECHNY ČLÁNKY O PTAČÍ CHŘIPCE ČTĚTE ZDE
Kvůli ptačí chřipce bylo od června vybito na Orlickoústecku nejméně 140 tisíc kusů drůbeže. To představuje 700 tun rizikového materiálu, který musí být v co nejkratší době zpracován v kafilerii.
Volba padla na tu nejbližší, v Žichlínku. Firma Asanace nyní denně zpracuje 180 tun drůbeže. "Musíme dodržovat speciální režim. Na směnný provoz jsme ale pracovali i před výskytem ptačí chřipky," řekl iDNES.cz ředitel kafilerie Jan Nisák.
"V Žichlínku zpracovávají v současné době pouze drůbež likvidovanou kvůli ptačí chřipce. Vše ostatní se odváží do jiných asanačních zařízení," doplnil Zbyněk Semerád ze Státní veterinární správy.
Mrtvé slepice, kuřata, krůty a další drůbež čeká nejprve drtička. Ze vzniklé směsi se během dvaceti minut uvaří v tlakovém kotli při teplotě 133 stupňů kaše, která se poté usuší a nakonec se z ní vylisuje tuk.
Hmotnost zvířecích zbytků se takto sníží zhruba na třetinu, mají podobu masokostní moučky a tuku. "Moučka tvoří 25 až 30 procent původní hmotnosti, tuk tak deset procent," upřesnil jednatel asanační společnosti z Podbořan Vladimír Bohuslav.
Masokostní moučkou se už v Česku nesmí krmit, lze ji ale použít na hnojení. To ovšem neplatí o té, která vznikla zpracováním nemocných zvířat, ať už "šílených" krav, nebo drůbeže, která se mohla nakazit ptačí chřipkou. Moučka i tuk z nich končí v cementárenských pecích.
"V hořácích je teplota nejméně 1450 stupňů Celsia, máme bezodpadovou technologii," popsala definitivní konec mrtvých ptáků Lucie Franková ze společnosti Lafarge Cement.
Ředitel kafilerie v Žichlínku odmítá, že by ptačí chřipka mohla zvýšit zisky kafilerie. "My bychom byli stejně naplněni. Byl bych raději, kdyby se to nekonalo," uvedl Jan Nisák.
Ztráta 140 tisíc ptáků je pro chovatele z Orlickoústecka bolestná, v celorepublikovém měřítku ale velký dopad nemá. Jde přibližně o jedno procento slepic v českých velkochovech.
"Evidujeme kolem sedmi milionů nosnic na vejce a přibližně tři miliony slepic na reprodukci," uvedl Zbyněk Semerád ze Státní veterinární správy. Dalších zhruba pět milionů kusů běhá po dvorcích drobných chovatelů.
