Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Drůbež z unie Česko nechce

  19:33aktualizováno  19:33
Čeští veterináři zareagovali na zjištění britských kolegů, že v některém kuřecím mase jsou hovězí proteiny a hrozí BSE. Státní veterinární správa od 11. července až do odvolání zakázala dovoz kuřat ze zemí Evropské unie. Proteiny v mase odhalili britští odborníci díky nejnovějším genetickým technikám. O problému věděli už pět let.

Proteiny do kuřat tajně přidávají podle deníku The Guardian chovatelé kvůli většímu zisku. Drůbeží kůže pak absorbuje víc vody a kuře se zdá větší a víc váží.

Hovězí proteiny byly ve Velké Británii zjištěny v kuřatech dovezených z Nizozemska. Do Česka se podle Státní veterinární správy drůbeží maso z Nizozemska už nedováží.

Naposledy se odtud kuřecí dovezlo koncem února. "Není známo, že by toto maso pocházelo od tří firem, které tuto metodu použití hovězího proteinu aplikovaly," dodává zpráva Státní veterinární správy.

Ve středu se šéf českých veterinářů Josef Holejšovský obrátí na své kolegy v členských státech EU s tím, aby deklarovali, zda se v jejich zemích tato metoda používá, či nikoli a na zákaldě toho bude zákaz popřípadě modifikován. 

V Česku se hovězí proteinu do jatečných těl kuřat přidávat nesmí.

Z kuřat na britských talířích hrozí BSE
The Guardian tvrdí, že Britové stále konzumují množství kuřat, do nichž byly v Nizozemsku injekcemi vpraveny hovězí bílkoviny. Z nich přitom hrozí nákaza nemocí šílených krav (bovinní spongiformní encefalopatií, BSE).

Metodou byla v Nizozemsku před vývozem zpracovávána kuřata dovážená z Thajska a Brazílie.

"Upravená" kuřata distribuovaly nizozemské firmy Lelie, Vrieskoop a Kippenhof. Zástupce Lelie přiznal, že proteiny používané pro úpravu kuřecího masa, jsou hovězího původu, ale zdůraznil, že maso před expedicí prošlo nizozemskou státní kontrolou. Produkty distribuované touto firmou obsahovaly rovněž vepřové proteiny.

Zástupce Vrieskoopu prohlásil, že neví, jak se hovězí proteiny do kuřat dostaly, a domnívá se, že to musí souviset s krmením, které dostávala v Brazílii. Tento podnik, který prodává v Británii velmi populární kuřata Duke, prý výrobky upravuje jen proteiny získanými z kuřecí kůže, protože jinak by se kůže prodávaných kusů zcela odvodnila. Kuřata Duke jsou stále na trhu a dodávají se do školních kantýn.

Z Kippenhofu se zatím nikdo nevyjádřil.

Z Nizozemska dovážená kuřata se v Británii používají většinou pro přípravu jídel v restauracích, klubech a kantýnách. Nakupují je i výrobci kuřecích jídel, jež byla zřejmě distribuována ve školách.

Irská kontrolní agentura už prodej v Nizozemsku upravených kuřat zakázala. Britové ale totéž zboží zatím z trhu nestáhli.

Komisař Evropské unie pro zdravotnictví a ochranu spotřebitelů David Byrne k tomu řekl, že získá-li víc důkazů o podvodu, zahájí proti Nizozemcům řízení.

Co je BSE

Co to je BSE?
Pod touto zkratkou se skrývá bovinní spongiformní encefalopatie, mozkové onemocnění hovězího dobytka. BSE způsobuje rozklad centrálního nervového systému zvířete a vždy končí smrtí. Poprvé byla popsána v roce 1986 v Anglii.
Co způsobuje BSE?
Podle většiny vědců způsobují tuto nemoc infekční bílkoviny - priony. Priony jsou běžně přítomny v organismu, ale tzv. špatný prion zvenčí zapříčiní, že v nich dojde ke změnám, a způsobí vznik nemoci. Objevují se však i názory, že špatné priony vznikají následkem genetické vady.
Jak se BSE šíří?
Vzhledem k tomu, že největší koncentrace špatných prionů je v centrálním nervovém systému (mozek, páteř atd.), jsou kontaminovány produkty, do nichž jsou takové části zvířat přidány. Nejhůře je na tom masová moučka - právě tou byla následně krmena další zvířata - proto jsou BSE nakaženy i ovce, ale v poslední době se objevila i tvrzení, podle nichž se mohou infikovat třeba i králíci nebo ryby. Je však nutné je vědecky prokázat, což se zatím nestalo.
Je BSE přenosná na člověka?
Podezření, že by tomu tak mohlo být, poprvé vyslovili britští vědci v roce 1996. V současnosti se považuje možnost přenosu BSE na člověka za téměř jistě prokázanou, ale definitivní důkaz ještě chybí.
Pravděpodobná lidská forma BSE je novou variantou Creutzfeldt-Jacobovy nemoci. Ta je neurologickým onemocněním, které má jinak buď genetické příčiny, nebo se přenáší při transplantacích orgánů.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Finští policisté hlídkují před hlavním nádražím v Helsinkách poté, co ve městě...
Ve finském Turku pobodal muž několik lidí, dva zemřeli

Ve městě Turku na jihozápadě Finska pobodal útočník několik lidí. Dva zemřeli, osm je zraněných. Policisté podezřelého muže na místě zadrželi, podle BBC...  celý článek

Moussa Oukabir na archivním snímku
Hlavní podezřelý: sedmnáctiletý Maročan, který toužil zabíjet „bezvěrce“

Španělská policie považuje za pravděpodobného pachatele útoku v Barceloně sedmnáctiletého Maročana Moussu Oukabira. Policisté po něm stále pátrají. Policie...  celý článek

Ulice Barcelony den po teroristickém útoku (18. srpna 2017)
Nebyla to náhoda. V Katalánsku kvete džihád, chybí bariéry proti teroru

Španělsku se dlouhá léta teroristické útoky vyhýbaly, čtvrteční atentát v Barceloně ale národu připomněl, že se jim nedá zcela předejít, píší španělská média....  celý článek

Mercedes Třída E 3,0 350d...
Mercedes Třída E 3,0 350d...

r.v. 2016, naj. 17 430 km, diesel
1 352 624 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.