Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

VIDEO: Dron prozkoumal sovětské radarové monstrum u Černobylu

  20:10aktualizováno  20:10
Lesy poblíž bývalé černobylské jaderné elektrárny skrývají torzo obrovského sovětského radaru, navrženého k včasné detekci před raketovým útokem Západu. Anténu zařízení, které kvůli charakteristickému rušení radiových frekvencí dostalo přezdívku „Ruský datel“, zmapovala kamera umístěná na dronu.

Zmíněné slovo „skrývají“ je ve skutečnosti poněkud nepřesné, ocelová konstrukce ční až 150 metrů nad zem. I kdyby média celého světa zredukovala užívání adjektiva „obří“ na desetinu, anténě radaru Duga (kódovým označením správně Duga-1, někdy označován nepřesně jako Duga-3) by toto označení zůstalo.

Fotogalerie

Radar byl aktivní v letech 1976-1989. Navrhli ho tak, aby pomocí odrazu radiových vln od ionosféry „viděl za horizont“ a mohl tak v případě masivního raketového útoku Západu proti Sovětskému svazu poskytnout varování a čas na odvetu (Sověti samozřejmě nebyli jediní, kdo obdobné radary stavěl).

Po uvedení do provozu získal mezi radioamatéry přezdívku Ruský datel - to kvůli zvuku, kterým se kolos s vysílacím výkonem 10 MW navzdory mezinárodním úmluvám proboural na několik frekvencí v krátkovlnném spektru.

Kmitočty „datel“ zamořil klepáním, skrz které toho nebylo moc slyšet (poslechnout si je můžete např. zde).

Díky triangulaci se podařilo zjistit, že „datel“ hnízdí na severní Ukrajině, v tehdejším Sovětském svazu. Zpravodajská technika NATO pak potvrdila, že to je výkonný radar hledící „přes horizont“. Jeho složky se nacházely pár desítek kilometrů od sebe - vysílací u Ljubeče, přijímací u Černobylu.

Žádosti o jeho vypnutí s odůvodněními, že ruší radiokomunikace včetně frekvencí užívaných v letecké dopravě, se samozřejmě na sovětské straně nesetkaly s pochopením, ba ani připuštěním, že za rušivým signálem stojí.

Tajnosti obestírající nezvykle velké a silné zařízení vedly ke spekulacím, k čemu je instalace určená. Ty nejdivočejší hovořily o nástroji na kontrolu počasí či myšlenek. Reálně ale radar měnil myšlenky hlavně sovětským vojákům a ekonomům, kteří postupně šedivěli z poznání, že investovali obří peníze - údajně dvojnásobek ceny černobylských jaderných reaktorů - do zařízení, které je má chránit před imaginární hrozbou, přičemž celému světu poctivě sděluje, kdy je „vzhůru“.

Server Newsweek ve své reportáži připomněl, že radioamatéři pojali rušivé klepání jako výzvu a reagovali vlastním rušivým signálem, který podle dostupných údajů „datla“ zřejmě oslepoval (podrobnosti zde).

Tak či tak, dnes to jsou jen vzpomínky. A radarová anténa na dohled od černobylského jaderného sakrofágu slouží spíš jako atrakce: v roce 2012 z ní uskutečnila společný seskok skupina basejumperů.

Do článku jsme doplnili odkaz na zdroj hovořící o ceně radaru, zpřesnili jsme formulaci ohledně role zpravodajské techniky NATO a opravili kódové označení radaru.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Záchrana srnky
VIDEO: Zlatý retrívr zachránil tonoucího jelena, stal se hrdinou internetu

Zlatý retrívr Storm zachránil mládě jelena před utopením. Vše se odehrálo poblíž města Port Jefferson na severu Long Islandu. Pes skočil do vody, uchopil mládě...  celý článek

Obyvatelé Istanbulu si připomínají první výročí nezdařeného puče proti režimu...
Němci trestají Turecko za zatčení aktivistů, míří na turistický ruch

Německá diplomacie oznámila „novou orientaci“ vůči Turecku a zpřísnila cestovní doporučení pro tuto zemi. Důvodem je zadržení šesti bojovníků za lidská práva v...  celý článek

Radovan Krejčíř si nově odpykává trest v přísně střežené věznici Ebongweni v...
Krejčíř se v JAR pokusil o útěk, přesunuli ho do věznice s maximální ostrahou

Radovan Krejčíř, vězněný v Jihoafrické republice, byl kvůli dalšímu pokusu o útěk urychleně převezen do věznice s maximální ostrahou. Krejčíř si v JAR odpykává...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.