Předseda ODS Petr Nečas.

Předseda ODS Petr Nečas. | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Drobil nechtěl životní prostředí, jenže Nečas rošádu s křesly zarazil

  • 195
Místopředseda ODS Pavel Drobil se včera ještě pokoušel změnit ministerské křeslo, které mu Petr Nečas vyjednal. Osmatřicetiletý právník je z ministrů za ODS nejvíce nespokojený s přiděleným resortem životního prostředí. Dlouho se připravoval na ministra průmyslu a obchodu a prohlašoval, že "bude dýchat za český průmysl".

Jenže v koaličním vyjednávání s občanskými demokraty na něj nakonec zbylo ministerstvo životního prostředí. Tedy úplný protipól, oponent průmyslu. Jako byste plavce vyslali reprezentovat v jízdě na saních. Drobil netajil zklamání a opakoval, že životnímu prostředí nerozumí.

Rošáda výhradně mezi ministry za ODS, o níž se uvažovalo ráno na schůzi vedení Nečasovy strany, měla vypadat takto: Pavel Drobil se ze životního prostředí přesune na pro něj přijatelnější obranu.

Alexandr Vondra se z obrany přemístí na zemědělství, o něž stejně už sám docela usiloval. A Ivan Fuksa se vzdá zemědělství a přesune se na životní prostředí.

Jenže premiér a předseda občanských demokratů Petr Nečas tyto šachy rázně odmítl. Kdyby vyhověl, vypadal by jako slaboch.

Kocourek hlídá Kalouska

"Jsem rád, že v poslaneckém klubu ODS máme hned několik kvalitních kandidátů na různá ministerstva," řekl pak Nečas na odpolední schůzi svých poslanců.

Přeloženo: poslanecký nováček Drobil má být rád, že vůbec sedí v kabinetu, protože v dlouhé frontě čeká řada matadorů, na něž se ani nedostalo.

Proč se vlastně Pavel Drobil nedočkal vysněného průmyslu, když tento resort stejně připadl ODS? Premiér Petr Nečas chtěl mít na této důležité židli svého člověka – Martina Kocourka. Ten je zkušenější a ekonomicky zdatnější než Drobil v oboru veřejných financí. Jako jeden z mála členů dnešní ODS rozumí všem skrytým detailům státního rozpočtu.

Vždyť také premiér Nečas od Kocourka mimo jiné čeká, že bude ve vládě schopen oponovat ministru financí Miroslavu Kalouskovi z TOP 09. Nebo jinak, slovy některých občanských demokratů: že prostě bude Kalouska „hlídat“.

Na včerejší schůzi 53členného poslaneckého klubu ODS musel Nečas straníkům vysvětlovat, proč pustil konkurenční TOP 09 všechna reformní ministerstva (finance, sociální věci a zdravotnictví).

Premiér tvrdil, že to byl jeho záměr. Když už chtějí "reformní bouráci" z TOP finance a plánují nepopulární škrty, tak ať si k tomu vezmou i resorty, kde je budou dělat. "Slibovali jsme, že dáme do pořádku veřejné finance, zabráníme zneužívání sociálních dávek a zreformujeme zdravotnictví. Překvapivě nemáme ani jeden z těchto resortů," oponoval poslanec Jan Bauer. "Ale vyjednavači mě přesvědčili, že vyjednali maximum."

Šulc složení vlády nepodpořil

Jediným poslancem, jehož Nečasovo vysvětlení ztráty klíčových reformních ministerstev nepřesvědčilo, je ústecký Jiří Šulc. Jako jediný z poslanců ODS se zdržel, když se hlasovalo o vyjednané personální podobě vlády. A hned následoval trest – strana bývalého ústeckého hejtmana nenominuje do sněmovního výboru, kam si přál usednout (usiloval o rozpočtový nebo hospodářský).

Naopak překvapivě klidná byla pražská ODS, od níž většina očekávala bombardování dojednaného kompromisu. Jako pomstu za to, že ji Nečas ponížil na nedávném kongresu.

Pražská organizace překvapivě "adoptovala" za svého Martina Kocourka. On je sice léta jejím členem, ale vždy patřil jen do "širší rodiny", nikoliv mezi poslušné loutky bossů. "Uvědomujeme si, že volby jsme nevyhráli, a jsme rádi, že vůbec sestavujme vládu," vysvětluje vstřícnost nový šéf pražské ODS Boris Šťastný.

Neukojené brblaly zřejmě bude muset Petr Nečas ještě uspokojit funkcemi ve Sněmovně. Jenže z předsedů 14 výborů má ODS k dispozici jen čtyři místa (další 4 ČSSD, 3 TOP 09, 2 VV a 1 KSČM).

Konzervativci chtějí získat hlavně rozpočtový výbor (pro Michala Doktora nebo Pavla Suchánka), zdravotní (Boris Šťastný), organizační (Miroslava Němcová) a pak buď zahraniční, nebo pro evropské záležitosti.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video