Nová zjištění vyplývají ze studie drážďanského historika Klause-Dietmara Henkeho, kterou banka subvencovala. Její výsledky v pátek s politováním přiznala.
Dresdener Banka měla důvěru SS. Kromě "arizace" židovského majetku a výstavby tábora v Osvětimi včetně jeho krematorií, docilovala vysokých zisků z válečných výbojů třetí říše na východ.
Uvádí se to ve čtyřdílné studii o 2400 stranách. Její vypracování trvalo týmu pod vedením Henkeho sedm let. Hlavním zdrojem informací přitom byl archiv banky, který její vedení historikům otevřelo.
"Svou blízkostí vražednému hitlerovskému státu prokázala banka jasné spolupachatelství na jeho zločinech," řekl na tiskové konferenci Henke.
Po příchodu nacistů k moci v Německu přijala banka do svého představenstva dva aktivní nacisty. V protikladu s pozdějšími tvrzeními pak celé představenstvo vědomě spolupracovalo s režimem, ať už z oportunismu nebo osobního zájmu.
"Banka byla pachatelem, nikoli obětí," zdůraznil Henke. "Studie nazývá reálné skutečnosti jejich pravými jmény a my tyto pravdy akceptujeme, i když jsou pro nás bolestné," prohlásil na stejné konferenci předseda představenstva banky Wulf Meier. Studií banka přebírá morální odpovědnost za své jednání v minulosti, z toho ale nevyplývají žádné nové odškodňovací nároky, upozornil Meier.
Banka patří k zakladatelům nadace na odškodnění osob za války nasazených na nucené práce, do níž významně přispěla. Výplaty z nadace, týkající se také českých občanů, se již v uplynulých letech uskutečnily a jsou ukončeny.
Finančníci pravdu dlouho nepřiznávali
Banka o svém podílu na zločinech nacismu dlouho mlčela a teprve na základě silného tlaku veřejnosti v roce 1997 souhlasila s hloubkovou studií svých archivů, kterou financovala částkou 1,6 milionu eur (asi 45 milionů Kč).
Podle Henkeho ochotně podporovala nacisty a jejich programy zbrojního a válečného hospodářství celá řada německých finančních ústavů. V této souvislosti jsou citovány nejčastěji německé spořitelny.
Dresdner Bank ale působila "přímo v ideologickém jádru nacistické politiky". Poskytovala významné finanční služby vrcholným kořistnickým a okupačním orgánům v Polsku a financovala i hlavní podniky podílející se na výstavbě vyhlazovacího tábora Osvětim.
"Spolupráce banky s nacistickým režimem byla hlubší a intenzivnější, než bylo dosud známo," uvedl další spoluautor studie, historik Johanne Bähr.
Přímo organizaci SS poskytla banka úvěry v hodnotě dnešních 160 milionů eur (asi 4,5 miliardy Kč). Také interně praktikovala antisemitskou politiku - židovští zaměstnanci (asi pět procent osazenstva) byli propuštěni. Po jejich deportaci do koncentračních táborů jim zastavila výplatu podnikových penzí s odůvodněním, že to stejně nepřežijí.
Dresdner Bank pomáhala organizovat materiální vykořisťování dobytých území na východě Evropy. Vyvážené zboží umožnilo překonat zásobovací nouzi na vlastním německém území.
