Desítky nehod se staly jak na přejezdech opatřených signalizací, jichž je v Česku přes tři tisíce, tak na přejezdech zabezpečených pouze výstražnými kříži.
Podle zástupců Českých drah je nejčastější příčinou srážek nerespektování výstražné signalizace nebo riskantní chování řidičů. Loni vlaky zavinily pouze dvě nehody na přejezdech, tedy méně než procento ze všech případů.
Správa železniční dopravní cesty chce letos investovat do tří desítek přejezdů bezmála 140 milionů korun.
Konkrétní opatření se chystají například na Liberecku. "Připravujeme pracovní komisi, která určí, jaké nejdůležitější věci by se měly udělat pro větší bezpečí automobilů i vlaků," uvedl Robert Půlpán z Českých drah.
- pokračuje zavádění světelné a zvukové signalizace na nechráněných přejezdech
Přibude prahů a výstrah
PŘEJEZDY V ČESKU
počet přejezdů: asi 8500
z toho zabezpečené: přes 3000
mechanické závory: 500
výstražná signalizace a závory: méně než 800
světelná a zvuková signalizace: přes 1900
BILANCE ZA ROK 2002
počet střetů vlaků a aut: 235
počet usmrcených: 24
počet zraněných: 161
škoda: 51,5 milionů korun
CO SE ZMĚNÍ
- na silnicích u přejezdů se objeví zpomalovací prahy a další úpravy
- úrovňová křížení budou nahrazovat nadjezdy či podjezdy
Podle vedoucího semilské dopravní policie Milana Čermáka jsou nehody mnohdy takřka nevysvětlitelné. "V Bělé blikala výstražná světla, zvonila zvuková signalizace a řidič přesto najel na trať," připomněl jeden tragický příklad.
"Dokonce jakoby se díval na strojvůdce a přesto se nepokusil ujet. Snad měl mikrospánek," dodal policista.
Podle Roberta Půlpána by před přejezdem v Bělé pomohly zpomalovací prahy na silnici, jaké se už osvědčily například v Olomouckém kraji.
České dráhy chtějí nechráněné přejezdy dál vybavovat světelnou a zvukovou signalizací. "Cena je však závratná. Vybudovat jedno zařízení napojené na železniční stanici stojí až pět milionů korun," připustil Půlpán.
Ani závory někdy nestačí
Ročně se stane až deset karambolů mezi staženými šraňkami. K jednomu došlo v dubnu v Jenči u Prahy. Řidič auta objel čekající vozidla i stažené závory a vjel na koleje v okamžiku, kdy tu projížděl vlak. Těžce zraněný spolujezdec skončil na ARO.
Většina nehod se podle policistů paradoxně odehrává na nejpřehlednějších přejezdech. Řidiči totiž před nimi nejsou tak opatrní. Vlaky navíc na rovných úsecích projíždějí rychle, takže i následky bývají tragické.
Strojvedoucí rozjetého vlaku má jen malou šanci srážce s autem zabránit. Při rychlosti 30 kilometrů za hodinu zabrzdí vlak až po více než 100 metrech.
Kde není přejezd, nehoda nehrozí
Dráhy počítají také s rušením přejezdů. "V Rakousku jich za posledních patnáct let ubyla zhruba třetina. Když nad železniční tratí postavili most, zrušili přitom nejen přejezd pod ním, ale i čtyři nejbližší," vysvětlil Robert Půlpán.
Každý nadjezd nebo podjezd stojí v průměru 100 milionů, proto se staví spíše na rychlých tratích nebo frekventovaných silnicích, vysvětlují dráhy. Na koridorech vzniklo v poslední době 16 nových mimoúrovňových křížení za jednu a půl miliardy.
