„Já jsem zastáncem toho, že Česká republika - byť to není velká země - by měla být sebevědomým státem, měla by na této pozici budovat své vztahy s jakýmkoli dalším státem, se kterým má zájem vztahy budovat,“ uvedl Drahoš v rozhovoru s šéfredaktorem MF DNES Jaroslavem Pleslem na otázku, zda by v roli prezidenta pozval do ČR svého případného protějška ze zmíněných zemí.
Kauza dne na Rádiu Impuls Celý rozhovor s Jiřím Drahošem odvysílá Rádio Impuls v pořadu Kauza dne ve čtvrtek 6. dubna v 18:00 hodin. Záznam najdete na této stránce rádia. |
Moderátor se tím přímo dotkl tématu, za který současná hlava státu sklízí kritiku. Zeman je znám vřelým postojem k Číně či Rusku, v roce 2014 například v čínské televizi řekl, že nepřijel zemi učit lidská práva, ale naopak on by se od Pekingu rád naučil, „jak stabilizovat společnost“ (více o návštěvě Číny zde).
Z příklonu k Rusku lze pak jmenovat Zemanovu návštěvu země předloni v květnu, kdy se jako jediný prezident západního státu vydal i přes trvající sankce Západu do Moskvy v době vojenské přehlídky (více o návštěvě Ruska zde). Prezident svůj postup hájí „politikou všech azimutů“.
Drahoš dále konstatoval, že „Čína je velmoc a Rusko je také velmoc“ a mezi řádky poznamenal, že není důvod se k nim stavět zády. Pozval by tedy jak Donalda Trumpa jako čelního představitele západní mocnosti, tak Si Ťin-pchinga či Vladimira Putina. Upozornil ale na to, že „prezident sice zastupuje republiku navenek, ale je tam ta důležitá podmínka - kontrasignace s vládou“. „Takže bych nepostupoval v rozporu s vládou,“ uvedl zájemce o Hrad. Právě za nerespektování zahraniční vládní politiky čelí Zeman kritice.
Drahoš odmítá megakanál i evropský superstát |
Bývalý šéf Akademie věd prezidenta za jeho chování v Číně už dříve zkritizoval. „Je pro mě nepřijatelné, aby český prezident říkal v Číně, že se tam jezdí učit, jak stabilizovat společnost,“ řekl v prvním rozhovoru po oznámení kandidatury pro časopis Reflex (více o rozhovoru s Drahošem čtěte zde).
Drahoš hovořil na Impulsu i o ekonomických otázkách. Například při jmenování členů bankovní rady České národní banky by využil služeb odborníků. „Miloš Zeman i Václav Klaus by se v tom možná orientovali lépe. Já bych si určitě nechal poradit. Samozřejmě to rozhodnutí je poté na prezidentovi, ten za to nese odpovědnost, ale já jsem člověk, který pracoval ve vědě a jsem zvyklý na to využívat odborných rad,“ doplnil Drahoš.
Zájem o Hrad Drahoš oznámil koncem března ve svém rodném Jablunkově. Opřít se chce o podporu občanů, pro níž musí nasbírat padesát tisíc podpisů. Drahošovu kandidaturu přivítali politici, zatímco hradní mluvčí Jiří Ovčáček ho začal bezprostředně poté urážet (o kandidatuře Drahoše zde). Později Ovčáček tvrdil, že bez uvedení jména šlo o holá konstatování a nikoli urážky.
