Ilustrační snímek | foto: AP

Přesilovka počesku: jeden dozorce hlídá 11 vězňů. Severní Ir jen jednoho

  • 166
V málokteré evropské zemi mají vězni vůči dozorcům tak velkou přesilu jako v Česku. Na jednoho zaměstnance tu připadá téměř jedenáct trestanců, zatímco mezinárodní průměr je podle nedávno zveřejněné statistiky Rady Evropy jen 3,5. Za nepříznivé české skóre může přeplněnost věznic i chabý zájem o práci dozorce.

V Česku podle studie, kterou pro Radu Evropy provedl Ústav kriminologie a trestního práva ze švýcarského Lausanne, mělo 2 090 dozorců předloni na starost 20 866 vězňů (poměr byl tehdy 1:10). Čechy v počtu odsouzenců na jednoho dozorce předstihli jen Slováci (12,6) a Rusové (11,2) (shrnutí zprávy najdete v angličtině zde, podrobnější informace zde a zde).

Naopak takřka individuální péči měli vězni v Severním Irsku (1,2). Nízký poměr byl také ve Švédsku (1,3), Norsku (1,5) a především v ministátech Andoře, Lichtenštejnsku a San Marinu, které jsou ale s ostatními zeměmi těžko srovnatelné - například v posledně jmenovaném státu hlídá celkově dva vězně pět dozorců.

DEN S DOZORCEM: „Problémy dělají feťáci i ženy, nejslušnější jsou vrazi“

Od roku 2015 si česká vězení ve statistice ještě pohoršila. Podle aktuálních informací Vězeňské služby sice dozorců mírně přibylo na 2 120 (tabulkových míst je 2 272), vězňů je ale nyní už 10,8krát víc.

Nedostatek dozorců - v současnosti nejpalčivější ve věznicích ve Vinařicích, Stráži pod Ralskem a Kynšperku nad Ohří - však podle mluvčí Vězeňské služby Petry Kučerové nemá na chod káznic žádný negativní vliv. „Vězeňská služba je schopna i za těchto okolností zajistit maximální bezpečnost věznic,“ řekla iDNES.cz Kučerová.

„Řeší se to ale tím, že dozorci slouží více hodin, než by měli,“ podotýká Josef Malý, místopředseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR pro vězeňskou službu. „Jsou to většinou mladí kluci, mají rodiny, je to na úkor jejich osobního života, odsouvají dovolené. Situace je pro ně opravdu náročná,“ dodává Malý, který pracuje v pardubické věznici.

Seriál iDNES.cz

Zločin a trest

Zájemce podle Kučerové odrazuje neatraktivní prostředí, psychicky i fyzicky náročná práce a nízký plat. Dozorce si při nástupu přijde průměrně na zhruba 19 tisíc korun, záleží však i na jeho vzdělání, praxi nebo typu věznice.

„Když městská policie v Praze nabídne 32 tisíc a náborový příspěvek 100 tisíc nebo když Lidl zvýší platy a prodavačky mají 26 tisíc, tak tomu můžeme těžko konkurovat,“ říká Malý. Upozorňuje též, že na podobný typ uchazečů, kteří navíc musí projít psychickými i fyzickými testy, cílí kromě Vězeňské služby i hasiči, policisté či armáda.

Ministerstvo spravedlnosti si slibuje zlepšení situace od zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, aktuálně projednávaném Sněmovnou, který počítá s náborovým příspěvkem 30 až 150 tisíc. Zvýšení platů o 10 procent, jež ve středu schválila vláda, považuje odborář Malý vzhledem ke škrtům kabinetu Petra Nečase v roce 2011 za nedostatečné (více o růstu platů v bezpečnostních složkách od července čtěte zde).

Nedostatek odborníků má vliv na recidivu

Věznicím nechybí zdaleka jen dozorci. „Největší nedostatek vnímáme na pozicích kvalifikovaných výchovných specialistů, jako jsou vychovatelé, terapeuti, psychologové a speciální pedagogové. Dlouhodobým problémem je i nedostatek lékařů a zdravotních sester,“ říká Kučerová.

Rusko je vězeňskou velmocí. Gulag stále prosperuje, říká expert

Právě neuspokojivé množství odborných zaměstnanců se podle Lenky Ouředníčkové, ředitelky služeb neziskové organizace Rubikon Centrum pomáhající propuštěným, projevuje v nedostatečné účinnosti trestu a recidivě. Za mříže se totiž vrací až 70 procent vězňů.

„Naše zkušenosti přitom ukazují, že jejich příprava na propuštění, podpora samostatnosti, odpovědnosti, podpora v získání zaměstnání a řešení finanční situace má pozitivní dopad na úspěšnou resocializaci. Náklady na odbornou práci s vězni a propuštěnými se společnosti vracejí ve zvýšení bezpečnosti, zaměstnanosti, snížení nákladů na dávkový systém a celkové sociální stabilizaci,“ uvedla Ouředníčková pro iDNES.cz.

Problém s recidivou potvrdil v nedělním pořadu Partie na televizi Prima i ministr spravedlnosti Robert Pelikán. „Je to začarovaný kruh. Kvůli vysoké recidivě jsou věznice plné, nemůžeme proto s vězni pořádně pracovat - ale protože tomu tak je, tak je vysoká recidiva,“ řekl.

Náramky pro vězně kriminálům neuleví

Statistiky Rady Evropy také ukazují, že je v Česku za mřížemi nadprůměrně velká část populace. Zatímco v zahraničí mají průměrně 134 vězňů na 100 tisíc obyvatel, v Česku jich je 197,7. Nejméně trestanců pobývá ve vězení v Nizozemsku a skandinávských státech (mezi 50 a 60), jednoznačně nejvíce naopak v Rusku (439,2), s výrazným odstupem následuje několik dalších zemí bývalého Sovětského svazu.

Počty vězňů v ČR

  • 2011 - 23 170
  • 2012 - 22 644
  • 2013 - 16 645
  • 2014 - 18 658
  • 2015 - 20 866
  • 2016 - 22 481

Zdroj: Vězeňská služba ČR (údaje jsou vždy k 31. prosinci)

Tuzemské věznice sice notně „provětrala“ amnestie prezidenta Václava Klause v lednu 2013, od té doby se ale uvolněná místa opět zaplnila (viz box Počty vězňů). Nyní si podle informací z webu Vězeňské služby odpykává trest nebo sedí ve vazbě celkem 22 810 lidí (stav k 29. březnu). Při kapacitě 20 821 míst je tak naplněnost věznic 109,52 procenta.

A tato čísla se podle ministra spravedlnosti hned tak nezlepší - navzdory tomu, že se jeho resort snaží například zvýšit počet domácích vězňů prostřednictvím elektronických náramků (o posledních peripetiích s tendrem čtěte zde).

Tým vědců z VŠE totiž prognózuje, že vězňů bude naopak nadále přibývat. Podle Pelikána je to způsobené novým trestním zákoníkem, který zpřísnil sazby za málo závažné delikty, nebo prací policie, jež odhaluje více pachatelů (podrobnosti najdete v lednovém článku).

Stát chce proto rozšířit síť věznic. Ke stávajícím 35 přibude například obnovený kriminál v Drahonicích na Lounsku (zrušený v květnu 2013), který bude mít ženské osazenstvo (více čtěte zde). Zvažuje se i stavba nových objektů (další informace čtěte zde).

Ředitel věznice na plzeňských Borech Petr Vlk v Rozstřelu iDNES.tv:


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video