Cvičení má za cíl dozorce připravit na případné nepokoje v káznicích. Učí se jak se chovat v krizových situacích, osvobozovat rukojmí a zneškodnit vzbouřené trestance v budově i na volném prostranství.
"Při nepokojích musí být k zásahu připravena nejen policie, ale také vězeňská služba," vysvětlil ředitel žaláře ve Stráži František Vach. V jeho věznici byla vzpoura, jež vyžadovala razantní zákrok, naposledy v lednu 2000. "Tehdy vypukly nepokoje najednou v deseti věznicích v celé zemi," vzpomíná.
Právě v takových situacích je podle něj nutné, aby byla vězeňská služba sehraná. "Pokud by dnes došlo například u nás ve Stráži k problémům, sjedou se k nám speciálně vycvičení příslušníci vězeňské služby z celého regionu. Jednotka složená z mužů, kteří zákrok společně trénovali, pak může každý incident lépe zvládnout," tvrdí Vach.
To, aby byli dozorci na případné potíže připraveni, je podle odborníků čím dál důležitější. Podle generální ředitelky vězeňské služby Kamily Meclové totiž bude nebezpečných odsouzených v káznicích stále přibývat.
Může za to bujení organizovaného zločinu ve střední Evropě. Mnozí trestanci také mají za sebou vojenský výcvik, nebo se cvičili na dráhu teroristů.
Už nyní sedí za mřížemi českých věznic mnoho cizinců. Z celkového počtu 16 500 vězňů je jich asi desetina. Největší potíže mají dozorci s rusky mluvícími vězni, jichž si v Česku odpykává trest asi osm stovek.
 Do Stráže pod Ralskem na Českolipsku se sjelo sto osmdesát příslušníků vězeňské služby ze šestnácti káznic celé země, aby cvičili jak na rebélie za mřížemi, 3. října 2002 |
 Cvičení má za cíl dozorce připravit na případné nepokoje v káznicích. Učí se jak se chovat v krizových situacích, osvobozovat rukojmí a zneškodnit vzbouřené trestance ve věznici i na volném prostranství, 3. října 2002 |
