Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dozorce z vyhlazovacího tábora Belzec zemřel před začátkem svého procesu

  12:45aktualizováno  12:45
Třetí nejhledanější nacistický zločinec zemřel ještě před začátkem svého procesu. Samuel Kunz za druhé světové války působil jako šéf dozorců ve vyhlazovacím táboře Belzec. Obžaloba ho vinila z podílu na vraždě 430 tisíc Židů.

Dozorci v nacistickém táboře Belzec. Samuel Kunz je na fotografii třetí zprava s mandolínou v ruce. | foto: wyborzca.pl

Samuel Kunz zemřel 18. listopadu v Bonnu ve věku 89 let. "Fakt, že se ho před smrtí nepodařilo odsoudit, je nesmírně frustrující," řekl agentuře AP Efraim Zuroff z Centra Simona Wiesenthala. Kunzovo jméno figurovalo na třetím místě seznamu organizace, která stíhá nacistické zločince.

BELZEC

První z vyhlazovacích táborů postavených ke splnění cíle Aktion Reinhardt - nacistického plánu vyvraždit Židy žijící v polském Generálním gouvernementu. V táboře poblíž Lvova bylo zavražděno asi 435 tisíc Židů z oblasti Lublinu a Haliče a neznámý počet Romů a Poláků. Nacistickou vražednou mašinerii v Belzecu přežili jen dva lidé - Rudolf Reder a Chaim Hirszman. V prosinci 1942 nacisté tábor uzavřeli. Oběti v masových hrobech spálili a židovské svědky kremací poslali do Sobiboru. Kvůli nedostatku svědectví je o fungování tábora známo jen velmi málo informací.

"Bylo však dosaženo aspoň malého dílu spravedlnosti," poukázal Zuroff na význam obvinění bývalého dozorce z Belzecu. Vyšetřovatelé obvinili starce v červenci. Podle nich se aktivně účastnil celé vražedné mašinérie v Belzecu od vyvádění obětí z vlaků po jejich zplynování a házení mrtvol do hromadných hrobů.

Z Rudé armády do Belzecu

Vyšetřovatelé ho také obvinili ze dvou individuálních excesů, při kterých měl zastřelit deset Židů. Datum procesu nebylo do Kunzovy smrti určeno. Kunz nikdy nezapíral, že od ledna 1942 do července 1943 v táboře působil.

"Zjevně jsme viděli, že tu byli Židé vyhlazováni, a pak rovněž spalováni. Denně jsme cítili zápach," řekl podle ČTK Kunz. Popíral ovšem, že by se podílel na vraždění.

Kunz byl původem povolžský Němec, který bojoval v řadách Rudé armády. V roce 1941 ho zajali Němci a on jako tzv. Volkdeutsche dostal nabídku ke spolupráci. Po výcviku v táboře SS Trawniki poblíž Lublinu nastoupil v Belzecu.

Po válce obdržel západoněmecké občanství a léta působil ve státních službách. Od 60. let svědčil u soudu proti několika jiným pachatelům válečných zločinů, sám ale nikdy obviněn nebyl. Jako svědek vystupoval i v probíhajícím procesu s Johnem Demjanjukem. Ten je obviněn, že se jako strážný podílel na vyvraždění 29 tisíc Židů v táboře Sobibor.

Belzec, Polsko

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Půda nedaleko Corleone, zabavená nechvalně proslulému sicilskému mafiánovi...
Chřadnoucí Cosa Nostra tyranizuje farmáře, neprovdané sestry nezastrašila

Sicilští mafiáni, kteří se hlásí k nechvalně proslulé značce Cosa Nostra, mění branži. Kvůli klesajícím ziskům ve stavebnictví se vracejí ke kořenům na venkov,...  celý článek

Ilustrační snímek
Prolomit mlčení. Miliony příběhů o sexuálním násilí zaplavily internet

Během několika dní se na sociálních sítích zapojily miliony žen, ale i mužů do kampaně, jež odhaluje děsivý rozsah sexuálního násilí a obtěžování ve...  celý článek

Severokorejský vůdce Kim Čong-un na inspekci dělostřelecké jednotky (27. dubna...
Kim se vrhl na digitální loupeže. V pozoru musí být i české banky

Ještě před několika lety tajné služby nepovažovaly severokorejské hackery za vážnější hrozbu. Dnes kybernetičtí záškodníci ve službách Kim Čong-una útočí na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.