Jeremy Bamber zavraždil na své farmě v Essexu v roce 1985 pět členů vlastní rodiny. Neušetřil ani děti. Douglas Vinter z Middlesbrough ubodal v roce 2008 svou manželku necelé tři roky poté, co ho propustili z vězení (kde seděl kvůli vraždě kolegy). Velšan Peter Moore se zařadil mezi britské sériové vrahy v roce 1995, kdy během pouhých čtyř měsíců připravil o život čtyři muže.
Jsou to tři (h)různé případy, které svého času otřásly Velkou Británií. Dvě věci však trojici vrahů spojují: všichni dostali kdysi u soudu doživotí bez možnosti propuštění. A později Spojené království zažalovali u Evropského soudu pro lidská práva. Kvůli čemu? Pro porušení lidských práv... Stěžovali si, že doživotí bez možnosti propuštění je kruté, nehumánní a degradující. A teď uspěli.
Britská nechuť k institucímAčkoliv Evropský soud pro lidská práva není součástí institucí EU, Britové k němu mají podobný vztah jako k Unii. Mají za to, že jim příliš zasahuje do vnitřních věcí. Vyjednali si proto výjimky v Lisabonské smlouvě a nyní se jedny z nich chystají uplatnit. Oznámili, že vystoupí ze všech 133 ustanovení, jež se týkají policejní a justiční spolupráce v EU. Do zhruba 35 z nich se budou chtít následně vrátit. Například do těch, která se týkají evropského zatykače či boje s organizovaným zločinem. Londýn zároveň tvrdí, že to nesouvisí s letošním příslibem premiéra Davida Camerona o referendu ohledně setrvání v EU. Byť Cameron prohlásil, že se před referendem bude snažit vydobýt zpět některé pravomoci z Bruselu. |
Museli si však počkat na odvolání. Tentýž soud se totiž v lednu postavil na stranu britských zákonů. Tento týden nicméně otočil. Doživotní trest je podle Velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva humánní pouze tehdy, existuje-li po čase možnost přezkoumání a propuštění. A navrhl, aby mohli odsouzení žádat o propuštění po 25 letech, přiblížil The Daily Telegraph. Tedy systém podobný tomu českému, kde lze o podmíněné propuštění žádat po 20 letech.
Ačkoliv je rozhodnutí tribunálu ve Štrasburku pro všech 47 států Rady Evropy závazné, neznamená to, že by teď měli britští vrazi putovat na svobodu. "I když jsme našli porušení práv v tomto případu, soud nemá v úmyslu dávat navrhovatelům naději na blízké propuštění," podotkl tribunál v rozsudku.
Zklamání v Downing Street
Rozhodnutím však zasáhl do britské justice a dostal se opět do křížku s Londýnem. Z britských konzervativních kruhů se okamžitě ozvaly rozhořčené reakce a opětovné volání po tom, aby Spojené království odstoupilo od Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, na níž stojí tribunál ve Štrasburku.
Ostatně, tuto možnost nevyloučil ani mluvčí konzervativního premiéra Davida Camerona. "Ministerský předseda je velmi, velmi, velmi, zklamán," prohlásil mluvčí Downing Street 10 (Britové jména mluvčích obvykle nezveřejňují).
Někteří toryové byli v reakcích mnohem radikálnější. "Pro Brity je rozsudek frustrující a jen těžko ho pochopí. Tribunál totiž říká, že soudce už nebude moci nejhorším zločincům říct, že se nikdy nedostanou na svobodu," prohlásil ministr spravedlnosti Chris Grayling.
"Podle mě se autoři původní úmluvy o lidských právech musí u tohoto rozsudku obracet v hrobě. Se soudem silně nesouhlasím a jednoduše mě upevňuje v odhodlání omezit roli soudu pro lidská práva ve Spojeném království," dodal. Vláda má nyní podle místních médií šest měsíců na to, aby se rozhodla, jak bude postupovat dále.
Deportace Abú Katady
Čerstvý rozsudek jen oživil už dlouholeté výhrady, které má Londýn vůči Evropskému soudu pro lidská práva. Má totiž za to, že příliš omezuje suverenitu země. A Britové nesou zásahy zvenčí hůře než ostatní evropské země.
Naposledy přitom britští politici hovořili o možnosti odstoupení od Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod teprve nedávno. Kvůli případu radikálního klerika Abú Katady, kterého se snažili vyhostit do Jordánska, kde ho čeká soud kvůli obviněním z terorismu. Právní tahanice se však táhly deset let a přišly je na 1,7 milionu liber (51 milionů korun).
Evropský soud pro lidská práva jeho deportaci v minulosti zablokoval kvůli obavám, že tam duchovnímu hrozí mučení. Ten nakonec odletěl teprve tuto neděli, a to hlavně díky tomu, že k tomu dal nakonec sám svolení. Jordánci se totiž zaručili, že proces s ním bude férový (o deportaci čtěte více zde).
Podobně těžce nesli Britové například to, když jim tribunál v roce 2005 nařídil, aby vrátili vězňům volební právo. Byť se samozřejmě v zemi najdou i hlasití zastánci soudu. U moci jsou však v tuto chvíli konzervativci.