"Změna ústavy zruší doživotní trestněprávní imunitu zákonodárců i soudců Ústavního soudu. Shodli jsme se na tom napříč politickým spektrem," řekla při jednání výboru místopředsedkyně Sněmovny a Věcí veřejných Kateřina Klasnová.
Prakticky bude změna ústavy, která je velmi blízko k přijetí, znamenat, že když bude chtít policie stíhat poslance nebo senátora a odmítne-li ho příslušná parlamentní komora vydat, nebude už dotyčný politik chráněn napořád, ale jen dokud sedí v parlamentu. Pak mu bude moci být sděleno obvinění a stejně jako kteréhokoli jiného občana ho trestní orgány budou moci poslat k soudu a ten i do vězení.
"Kompromis, který se nalezl, je dobrý," potvrdil Jeroným Tejc, šéf poslaneckého klubu ČSSD a člen ústavně-právního výboru Sněmovny. Pro jsou i komunisté, takže hlasování bylo jednomyslné. Stala se totiž nebývalá věc. Ještě než politici návrh předložili, dohodlo se na jeho podobě všech pět stran ve Sněmovně.
Navržená změna má začít platit od ledna 2013. Jen Marek Benda z ODS "zalaškoval", zda nemá změna platit až od roku 2023, ale byl to jen vtípek, nad nímž se přítomní pousmáli.
K tomu, že se na omezení imunity politici tak rychle shodli, napomohlo i to, že v prosinci Sněmovna kývla na jinou změnu ústavy, zavedení přímé volby prezidenta, která zároveň omezuje imunitu hlavy státu také na dobu, kdy je ve funkci.
V uplynulých letech politici o omezení trestní imunity jednali mnohokrát marně. Jednou i v tomto volebním období, kdy spadl návrh pod stůl proto, že se poslanci neshodli, zda se má řešit také přestupková imunita. Poslanci a senátoři mají totiž tu výsadu, pokud například udělají dopravní přestupek, že si mohou vybrat, zda na místě zaplatí pokutu, nebo se budou ohánět svým průkazem, a případ pak řeší mandátový a imunitní výbor Sněmovny či Senátu.
Tato možnost výběru má u přestupků politikům zůstat, ale možnost jít k mandátovému a imunitnímu výboru využívají stále méně, protože se jejich případům detailně věnují novináři a politici pak mají větší ostudu, než když zaplatí na místě pokutu.
