Porota se tak přiklonila k tvrdšímu verdiktu a vyslyšela obžalobu, podle níž by měl být Bales až do konce svého života zařazen mezi vězně. Obhajoba naopak usilovala o docílení alespoň mírnější verze doživotního trestu s možností podmínečného propuštění nejdříve po 20 letech a dát mu tak alespoň nějakou naději do budoucna.
"Během několika hodin usmrtil generaci lidí a navždy zničil životy ostatních," řekl prokurátor Jay Morse. "Ode dneška až do dne, kdy zemře, by jeho oficiálním titulem mělo být jen: trestanec," dodal nekompromisně.
Bales se již v červnu ke svým činům přiznal, aby se vyhnul trestu smrti. Ve čtvrtek pak prohlásil, že svého činu lituje, stejně jako obětí masakru. Své jednání označil jako "zbabělý čin". Soud nicméně shledal tato slova jako účelová.
Několik přeživších a rodinní příslušníci obětí, kteří byli převezeni do USA poskytli tento týden svá svědectví. Jeden z nich proklel Balese za to, že zaútočil na lidi, z nichž někteří spali a jiní prosili o milost.
"Když někdo přijde o dítě, celý jeho život se tím zcela rozvrátí," řekl muž, který přišel při masakru o 11 členů rodiny, včetně matky, manželky a šesti ze sedmi svých dětí.
Zřejmě nejhrůznější čin jediného amerického vojáka během afghánské války se stal 11. března 2012 před úsvitem. Bales opustil vojenskou základnu s pistolí ráže devět milimetrů a s útočnou puškou M-4, která byla doplněna o granátomet. Poté v několika domech v blízké vesnici postřílel afghánské civilisty a těla některých obětí spálil. Ve vraždění pak pokračoval ve vedlejší vsi.
Bales byl údajně do Afghánistánu nasazen proti své vůli, když měl za sebou již tři mise v Iráku. Válka na něm podle obhajoby zanechala vážné stopy, kvůli prožitým traumatům bral léky a často pil alkohol. Pod jejich vlivem byl údajně i onoho osudového dne.
